Mt Bible: Překlad 21.století

Mt 1:

1 Kniha rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova:

2 Abraham zplodil Izáka, Izák zplodil Jákoba, Jákob zplodil Judu a jeho bratry,

3 Juda zplodil Perese a Zeracha z Támar, Peres zplodil Checrona, Checron zplodil Rama,

4 Ram zplodil Aminadaba, Aminadab zplodil Nachšona, Nachšon zplodil Salmona,

5 Salmon zplodil Boáze z Rachab, Boáz zplodil Obéda z Rút, Obéd zplodil Jišaje,

6 Jišaj pak zplodil krále Davida. David zplodil Šalomouna z manželky Uriášovy,

7 Šalomoun zplodil Rechoboáma, Rechoboám zplodil Abiáše, Abiáš zplodil Asu,

8 Asa zplodil Jošafata, Jošafat zplodil Jehorama, Jehoram zplodil Uziáše,

9 Uziáš zplodil Jotama, Jotam zplodil Achaze, Achaz zplodil Ezechiáše,

10 Ezechiáš zplodil Menašeho, Menaše zplodil Amona, Amon zplodil Jošiáše,

11 Jošiáš zplodil Jekoniáše a jeho bratry a pak přišlo babylonské zajetí.

12 Po odvlečení do Babylonu Jekoniáš zplodil Šealtiela, Šealtiel zplodil Zerubábela,

13 Zerubábel zplodil Abihuda, Abihud zplodil Eliakima, Eliakim zplodil Azora,

14 Azor zplodil Sádoka, Sádok zplodil Achima, Achim zplodil Eliuda,

15 Eliud zplodil Eleazara, Eleazar zplodil Matana, Matan zplodil Jákoba

16 a Jákob zplodil Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš zvaný Kristus.

17 Celkem tedy bylo čtrnáct pokolení od Abrahama po Davida, čtrnáct pokolení od Davida po babylonské zajetí a čtrnáct pokolení od babylonského zajetí po Krista.

18 Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Marie byla zasnoubena Josefovi, ale předtím, než se vzali, se ukázalo, že je těhotná z Ducha svatého.

19 Její muž Josef byl spravedlivý, a protože ji nechtěl veřejně zostudit, rozhodl se, že se s ní rozejde v tichosti.

20 Když však o tom přemýšlel, hle, ve snu se mu ukázal Hospodinův anděl a řekl: "Josefe, synu Davidův, neboj se vzít si Marii za manželku, neboť to, co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.

21 Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on zachrání svůj lid od jejich hříchů."

22 To vše se stalo, aby se naplnilo, co Hospodin řekl ústy proroka:

23 "Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel," což se překládá: Bůh je s námi.

24 Když se Josef probudil, zachoval se, jak mu přikázal Hospodinův anděl, a vzal si Marii za manželku.

25 Nespal s ní ale až do doby, kdy porodila syna, jemuž dal jméno Ježíš.

Mt 2:

1 Ježíš se narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda. Tehdy do Jeruzaléma přišli mudrcové z Východu.

2 "Kde je ten narozený židovský král?" ptali se. "Spatřili jsme na Východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit."

3 Když se to doslechl král Herodes, velmi se rozrušil a celý Jeruzalém s ním.

4 Svolal všechny vrchní kněze a učitele lidu a ptal se jich, kde se má narodit Mesiáš.

5 "V judském Betlémě," odpověděli mu. "Neboť tak je psáno skrze proroka:

6 ‚Ty však, Betléme v judské zemi, nejsi z judských knížat vůbec nejmenší, vždyť právě z tebe vzejde Panovník, Pastýř pro Izrael, můj lid.'"

7 Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a vyptával se jich, kdy přesně se jim ta hvězda ukázala.

8 Potom je poslal do Betléma se slovy: "Jděte a pečlivě vyhledejte to dítě. Jakmile je najdete, oznamte mi to, abych se mu mohl jít poklonit i já."

9 Jakmile vyslechli krále, vyrazili na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, je předcházela, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.

10 Když tu hvězdu spatřili, zmocnila se jich nesmírná radost.

11 Vešli do domu, a když tam uviděli dítě s jeho matkou Marií, padli na kolena a klaněli se mu. Otevřeli své poklady a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu.

12 Když potom od Boha dostali ve snu pokyn, aby se nevraceli k Herodovi, vrátili se do své země jinudy.

13 A hle, po jejich odjezdu se Josefovi ve snu ukázal Hospodinův anděl a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uteč do Egypta a zůstaň tam, dokud ti nepovím. Herodes totiž bude to dítě hledat, aby ho zabil."

14 Ještě tu noc tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a odešel do Egypta,

15 kde zůstal až do Herodovy smrti. Tak se naplnilo, co Hospodin promluvil ústy proroka: "Povolal jsem svého Syna z Egypta."

16 Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, nesmírně se rozhněval a dal v Betlémě a v celém okolí povraždit všechny chlapce mladší dvou let, podle času, na který se vyptal mudrců.

17 Tehdy se naplnilo slovo proroka Jeremiáše:

18 "V Rámě je slyšet křik - naříkání a mnohé úpění. Ráchel tam pláče nad svými dětmi, nad jejich ztrátou se nedá utěšit!"

19 Když potom Herodes zemřel, hle, Hospodinův anděl se ve snu ukázal Josefovi v Egyptě

20 a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do izraelské země. Ti, kdo usilovali o život dítěte, jsou již mrtví."

21 Josef tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a přišel do izraelské země.

22 Uslyšel ale, že v Judsku místo svého otce Heroda kraluje Archelaos, a tak se tam bál jít. Když potom od Boha dostal ve snu pokyn, obrátil se do galilejského kraje.

23 Přišel tam a bydlel ve městě zvaném Nazaret. Tak se naplnila slova proroků, že bude nazýván Nazaretský.

Mt 3:

1 V těch dnech začal Jan Křtitel kázat v judské poušti:

2 "Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!"

3 To je ten, o kterém mluvil prorok Izaiáš, když říkal: "Hlas volajícího na poušti: Připravte Pánovu cestu! Urovnejte jeho stezky!"

4 Ten Jan nosil oděv z velbloudí srsti, kolem boků měl kožený pás a jeho pokrmem byly kobylky a lesní med.

5 Jeruzalém, celé Judsko i celý jordánský kraj tehdy vycházel k němu,

6 vyznávali své hříchy a on je křtil v řece Jordán.

7 Když ale uviděl, že se k němu přichází pokřtít mnoho farizeů a saduceů, řekl jim: "Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem?

8 Začněte nést ovoce odpovídající vašemu pokání.

9 A nemyslete, že si můžete říkat: ‚Máme otce Abrahama.' Říkám vám, že Bůh je schopen Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení!

10 Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a vhozen do ohně.

11 Jistě, já vás křtím vodou k pokání, ale ten, který přichází po mně, je silnější než já. Jemu nejsem hoden ani zout sandály. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.

12 Už má lopatu v ruce a vyčistí svůj mlat. Svou pšenici shromáždí do obilnice, ale plevy bude pálit neuhasitelným ohněm!"

13 Tehdy přišel Ježíš z Galileje za Janem k Jordánu, aby se od něj nechal pokřtít.

14 Jan mu v tom ale velmi bránil: "Já potřebuji být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš za mnou?"

15 "Nebraň tomu," odpověděl mu Ježíš. "Takto máme naplnit veškerou spravedlnost." A tak mu nebránil.

16 Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody a hle, otevřela se mu nebesa a spatřil Božího Ducha, jak sestupuje z nebe jako holubice a přichází na něj.

17 Vtom se z nebe ozval hlas: "Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil."

Mt 4:

1 Tehdy byl Ježíš veden Duchem na poušť, aby tam byl pokoušen od ďábla.

2 Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl.

3 Vtom k němu přistoupil Pokušitel a řekl mu: "Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kamení, ať se promění v chleby."

4 On však odpověděl: "Je psáno: ‚Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem vycházejícím z Božích úst.'"

5 Tehdy ho ďábel vzal do svatého města a postavil ho na vrcholek chrámu.

6 "Jsi-li Boží Syn," řekl, "vrhni se dolů! Je přece psáno: ‚Svým andělům přikáže o tobě a ponesou tě na rukou, abys nenarazil nohou na kámen.'"

7 Ježíš mu řekl: "Také je psáno: ‚Nepokoušej Hospodina, svého Boha.'"

8 Poté ho ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich slávu.

9 "To všechno ti dám," řekl mu, "když padneš na kolena a pokloníš se mi."

10 "Odejdi, satane!" řekl mu na to Ježíš. "Je přece psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.'"

11 Tenkrát ho ďábel opustil a hle, přistoupili andělé a sloužili mu.

12 Když Ježíš uslyšel, že Jan byl uvězněn, vrátil se do Galileje.

13 Opustil Nazaret a přišel bydlet do pobřežního města Kafarnaum v krajinách Zabulon a Neftalí.

14 Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše:

15 "Země Zabulon a země Neftalí, při cestě k moři, za Jordánem, Galilea pohanů:

16 Lid, který bydlel v temnotách, uviděl veliké světlo, obyvatelům krajiny stínu smrti světlo se zaskvělo."

17 Od té doby začal Ježíš kázat: "Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!"

18 Jednou se procházel podél Galilejského jezera a uviděl dva bratry, jak házejí síť do vody. Byli to rybáři Šimon (později zvaný Petr) a jeho bratr Ondřej.

19 Řekl jim: "Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí!"

20 Oni hned opustili sítě a šli za ním.

21 Poodešel dál a uviděl jiné dva bratry - Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana - jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě. Zavolal je

22 a oni hned opustili loď i svého otce a šli za ním.

23 Ježíš pak procházel celou Galileu, učil v jejich synagogách, kázal evangelium o Království a uzdravoval každou nemoc a každý neduh mezi lidmi.

24 Zpráva o něm se roznesla i po celé Sýrii, a tak k němu přiváděli všechny nemocné, sužované různými neduhy a bolestmi, posedlé, trpící padoucnicí i ochrnuté a on je uzdravoval.

25 A šly za ním veliké zástupy nejen z Galileje, ale i z Dekapole, Jeruzaléma, Judska a Zajordánska.

Mt 5:

1 Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu. Posadil se, a když k němu přistoupili jeho učedníci,

2 začal je učit:

3 "Blaze chudým v duchu, neboť jim patří nebeské království.

4 Blaze plačícím, neboť budou potěšeni.

5 Blaze mírným, neboť dostanou zemi za dědictví.

6 Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť budou nasyceni.

7 Blaze milosrdným, neboť dojdou milosrdenství.

8 Blaze čistým v srdci, neboť uvidí Boha.

9 Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť budou nazváni Božími dětmi.

10 Blaze pronásledovaným pro spravedlnost, neboť jim patří nebeské království.

11 Blaze vám, když vám budou zlořečit a pronásledovat vás a šířit o vás všelijaké zlé a lživé řeči kvůli mně.

12 Radujte se a jásejte, protože vaše odplata v nebesích je veliká. Takto totiž pronásledovali proroky, kteří byli před vámi.

13 Vy jste sůl země. Kdyby sůl ztratila svou chuť, čím se zas osolí? Nebude už k ničemu, jen se vyhodí ven a lidé ji pošlapou.

14 Vy jste světlo světa. Město ležící na hoře nemůže být skryto.

15 Stejně tak se nerozsvěcí lampa, aby ji postavili pod vědro, ale na svícen a tehdy svítí všem, kdo jsou v domě.

16 Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích."

17 "Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit.

18 Amen, říkám vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko, ani jediná čárka ze Zákona, než se to všechno naplní.

19 Kdokoli by zrušil jedno z těchto nejmenších přikázání a tak by učil lidi, bude v nebeském království považován za nejmenšího. Ale kdokoli by je plnil a učil, ten bude v nebeském království považován za velikého.

20 Říkám vám, že pokud vaše spravedlnost nebude o mnoho převyšovat spravedlnost znalců Písma a farizeů, nikdy nevstoupíte do nebeského království.

21 Slýchali jste, že předkům bylo řečeno: ‚Nezabíjej,' a kdokoli by někoho zabil, bude vydán soudu.

22 Já vám však říkám, že každý, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu. Kdokoli by svému bratru řekl: ‚Tupče!' bude vydán veleradě, a kdokoli by mu řekl: ‚Blázne!' bude vydán pekelnému ohni.

23 Proto když bys přinášel na oltář svůj dar a tam si vzpomněl, že tvůj bratr má něco proti tobě,

24 nech svůj dar tam před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem. Teprve potom přijď obětovat svůj dar.

25 Se svým odpůrcem se dohodni rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj odpůrce nevydal soudci a soudce zřízenci a byl bys vsazen do vězení.

26 Amen, říkám ti: Určitě odtamtud nevyjdeš, dokud nevrátíš poslední haléř.

27 Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Necizolož.'

28 Já vám však říkám, že každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci.

29 Svádí-li tě tvé pravé oko, vyloupni je a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.

30 Svádí-li tě tvá pravá ruka, usekni ji a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo přišlo do pekla.

31 Také bylo řečeno: ‚Kdo chce zapudit svou manželku, musí jí dát rozlukový list.'

32 Já vám však říkám, že každý, kdo zapudí svou manželku (kromě případu smilstva), přivádí ji k cizoložství; a každý, kdo si zapuzenou vezme, cizoloží.

33 Slýchali jste také, že předkům bylo řečeno: ‚Nebudeš křivě přísahat' a ‚Své sliby Hospodinu splň.'

34 Já vám však říkám, abyste vůbec nepřísahali, ani při nebi, protože to je Boží trůn,

35 ani při zemi, protože to je podnož jeho nohou, ani při Jeruzalému, protože to je město toho velikého Krále.

36 Nepřísahej ani na svou hlavu. Nemůžeš přece jediný svůj vlas udělat bílým nebo černým.

37 Ať je tedy vaše slovo ‚Ano' ano a ‚Ne' ne. Co je nad to, je od zlého.

38 Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko, zub za zub.'

39 Já vám však říkám, abyste neodporovali zlému člověku. Když tě někdo udeří do pravé tváře, nastav mu i druhou.

40 Když se s tebou někdo chce soudit, aby tě připravil o košili, nech mu i plášť.

41 Když tě někdo nutí jít s ním jednu míli, jdi dvě.

42 Tomu, kdo tě prosí, dej a od toho, kdo si od tebe chce půjčit, se neodvracej.

43 Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Miluj svého bližního a svého nepřítele měj v nenávisti.'

44 Já vám však říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.

45 Tak budete synové svého Otce v nebesích. On přece dává svému slunci vycházet na dobré lidi i na zlé a posílá déšť na spravedlivé i nespravedlivé.

46 Jakou máte odplatu, když milujete jen ty, kdo milují vás? Nedělají snad totéž i výběrčí daní?

47 A co mimořádného děláte, když zdravíte jen své bratry? Nedělají to snad i pohané?

48 Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec."

Mt 6:

1 "Dávejte si pozor, abyste nepředváděli své dobré skutky lidem na odiv. Jinak totiž nemáte odměnu u svého Otce v nebesích.

2 Když dáváš chudým, nevytrubuj před sebou, jako to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby sklízeli chválu od lidí. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu.

3 Raději, když dáváš chudým, ať tvá levice neví, co dělá pravice.

4 Tak tvé dobrodiní zůstane vskrytu a tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění.

5 Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu.

6 Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění.

7 Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.

8 Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte.

9 Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno!

10 Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi.

11 Dej nám i dnes náš denní chléb

12 a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.

13 A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.

14 Odpustíte-li totiž lidem jejich prohřešky, odpustí také váš nebeský Otec vám.

15 Ale když lidem jejich prohřešky neodpustíte, neodpustí ani váš Otec vaše prohřešky vám.

16 A když se postíte, nebuďte zasmušilí jako pokrytci, kteří hyzdí své tváře, aby ukázali lidem, že se postí. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu.

17 Když se postíš, raději si pomaž hlavu olejem a umyj si tvář,

18 aby tvůj půst nebyl zjevný lidem, ale tvému Otci, který je vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění."

19 "Nehromaďte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde zloději vykopávají a kradou.

20 Raději si hromaďte poklady v nebi, kde je mol a rez neničí a zloději nevykopávají ani nekradou.

21 Vždyť tam, kde máš poklad, budeš mít i srdce.

22 Oko je lampou těla. Je-li tvé oko štědré, celé tvé tělo bude jasné.

23 Je-li však tvé oko lakomé, celé tvé tělo bude temné. Jestliže je světlo v tobě tmou, jak veliká bude sama tma?!

24 Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude toho jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu."

25 "Proto vám říkám: Nemějte starost o svůj život ani o své tělo - co budete jíst a pít a co si oblečete. Není snad život víc než jídlo a tělo víc než oblečení?

26 Podívejte se na ptáky na obloze. Nesejí, nesklízejí, neshromažďují do stodol, ale váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší?

27 Copak si někdo z vás samými starostmi prodlouží život o jediný den?

28 A proč si děláte starosti s oblečením? Pomyslete na polní lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou,

29 ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich.

30 Jestliže tedy Bůh takto obléká polní trávu, která dnes je a zítra bude hozena do pece, neoblékne snad mnohem spíš vás, vy malověrní?

31 Nemějte tedy starosti. Neříkejte: ‚Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si oblečeme?'

32 Všechny ty věci vyhledávají pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.

33 Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno.

34 Nemějte starost o zítřek; zítřek bude mít své vlastní starosti. Den má dost svého trápení."

Mt 7:

1 "Nesuďte, abyste nebyli souzeni.

2 Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno.

3 Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš?

4 Jak můžeš říci svému bratru: ‚Nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,' a přitom máš sám v oku trám!

5 Pokrytče, vytáhni nejdříve trám z vlastního oka, a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku z oka svého bratra.

6 Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly prasatům; jinak je zašlapou, otočí se a roztrhají vás.

7 Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno.

8 Neboť každý, kdo prosí, dostává; kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.

9 Kdo z vás je takový člověk, že podá svému synu kámen, když tě prosí o chléb?

10 Nebo když prosí o rybu, dáš mu snad hada?

11 Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré věci těm, kdo ho prosí?

12 Chovejte se k lidem přesně tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám. Právě v tom spočívá Zákon i Proroci."

13 "Vcházejte těsnou branou. Prostorná brána a široká cesta vede do záhuby a kdekdo tudy kráčí.

14 Těsná brána a úzká cesta však vede k životu a málokdo ji nachází.

15 Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci.

16 Poznáte je po jejich ovoci. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí?

17 Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce.

18 Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce.

19 Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně.

20 A tak tedy: poznáte je po jejich ovoci.

21 Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane', vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích.

22 Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?'

23 A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!'

24 Každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podobný moudrému muži, který postavil svůj dům na skále.

25 Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, ale ten nespadl, protože byl založen na skále.

26 Každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude však podobný bláznu, který svůj dům postavil na písku.

27 Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, a ten spadl a jeho pád byl hrozný."

28 Když Ježíš dokončil tuto řeč, zástupy žasly nad jeho učením.

29 Učil je totiž jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma.

Mt 8:

1 Když pak sestupoval z hory, šly za ním veliké zástupy.

2 Vtom přišel jeden malomocný a klaněl se mu se slovy: "Pane, kdybys jen chtěl, dokážeš mě očistit."

3 On vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: "Já to chci. Buď čistý!" A jeho malomocenství bylo ihned očištěno.

4 Potom mu Ježíš řekl: "Dej pozor, abys to nikomu neříkal. Jdi ale, ukaž se knězi a obětuj Bohu dar, který přikázal Mojžíš - na svědectví pro ně."

5 Když vcházel do Kafarnaum, přistoupil k němu římský setník a prosil ho:

6 "Pane, můj služebník leží doma raněn mrtvicí a strašně trpí."

7 Ježíš mu řekl: "Já přijdu a uzdravím ho."

8 Setník však odpověděl: "Pane, nezasloužím si, abys vešel pod mou střechu. Řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven.

9 Sám jsem přece člověk, který podléhá velení a velí vojákům. Když někomu řeknu ‚Jdi,' jde; když řeknu jinému ‚Přijď,' přijde; když řeknu svému otroku ‚Udělej to,' udělá to."

10 Ježíš, překvapen tím, co uslyšel, řekl těm, kdo šli za ním: "Amen, říkám vám, takovou víru jsem nikde v Izraeli nenašel!

11 Říkám vám, že mnozí přijdou od východu i od západu a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v nebeském království,

12 ale synové království budou vyvrženi do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů."

13 Tomu setníkovi pak Ježíš řekl: "Jdi. Ať se ti stane, jak jsi uvěřil." A v tu chvíli byl jeho služebník uzdraven.

14 Když potom Ježíš přišel do Petrova domu, uviděl tam jeho tchyni, jak leží s horečkou.

15 Dotkl se její ruky, horečka ji opustila a ona vstala a začala ho obsluhovat.

16 Večer k němu přivedli mnoho lidí posedlých démony a on ty duchy vymítal slovem a všechny nemocné uzdravil.

17 Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše: "Naše neduhy sňal a naše nemoci nesl."

18 Když Ježíš viděl, kolik je kolem něj lidí, přikázal učedníkům, ať se přeplaví na druhý břeh.

19 Tehdy k němu přistoupil jeden znalec Písma se slovy: "Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš."

20 Ježíš mu odpověděl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil."

21 Jiný z jeho učedníků mu řekl: "Pane, dovol mi nejdřív odejít a pochovat svého otce."

22 Ježíš mu odpověděl: "Pojď za mnou a nech mrtvé pochovávat své mrtvé."

23 Potom nastoupil na loď a jeho učedníci za ním.

24 Na jezeře se náhle strhla veliká bouře, takže se vlny valily přes loď. On ale spal.

25 Přistoupili tedy a vzbudili ho: "Pane, zachraň nás, vždyť umíráme!"

26 "Proč se bojíte, malověrní?" řekl jim Ježíš. Potom vstal, okřikl vítr i vlny, a nastal naprostý klid.

27 Učedníci byli ohromeni. "Kdo to vůbec je?" ptali se. "Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!"

28 Když se pak přeplavil na druhou stranu do gadarenského kraje, střetli se s ním dva posedlí, kteří vyšli z hrobů. Byli tak nebezpeční, že tou cestou ani nemohl nikdo chodit.

29 Začali křičet: "Co je ti po nás, Boží Synu? Přišel jsi nás předčasně trýznit?"

30 Opodál se páslo veliké stádo prasat.

31 Démoni ho tedy prosili: "Když nás vymítáš, pošli nás do toho stáda prasat."

32 "Jděte!" řekl jim, a tak vyšli, vstoupili do toho stáda prasat a celé to stádo se rozeběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo.

33 Pasáci prasat tehdy utekli, a když přišli do města, všechno to o těch posedlých vyprávěli.

34 Celé město hned vyšlo Ježíšovi naproti, a jakmile ho uviděli, žádali ho, ať opustí jejich kraj.

Mt 9:

1 Nastoupil tedy na loď, přeplavil se a přišel do svého města.

2 Vtom k němu přinesli ochrnutého člověka na nosítkách. Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Vzchop se, synu. Tvé hříchy jsou odpuštěny."

3 Někteří znalci Písma si řekli: "Ten člověk se rouhá!"

4 Ježíš ale znal jejich myšlenky, a tak se jich zeptal: "Proč si hned myslíte něco zlého?

5 Co je podle vás snadnější říci: ‚Jsou ti odpuštěny hříchy,' anebo: ‚Vstaň a choď'?

6 Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy" - tehdy pověděl ochrnutému - "Vstaň, vezmi si lehátko a jdi domů."

7 A on vstal a odešel domů.

8 Když to uviděly zástupy, zmocnil se jich úžas a vzdaly slávu Bohu, který dal lidem takovou moc.

9 Cestou odtud Ježíš uviděl člověka jménem Matouš, jak sedí v celnici. Řekl mu: "Pojď za mnou," a on vstal a šel za ním.

10 Když pak Ježíš stoloval v jeho domě, přišlo tam mnoho výběrčích daní a různých hříšníků a stolovali s Ježíšem a jeho učedníky.

11 Uviděli to farizeové a řekli jeho učedníkům: "Jak to, že váš mistr jí s výběrčími daní a hříšníky?"

12 Ježíš to uslyšel a odpověděl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.

13 Jděte a přemýšlejte, co znamená: ‚Chci milosrdenství, ne oběti.' Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky."

14 Potom k němu přišli učedníci Jana Křtitele. "Jak to, že my a farizeové se postíme často, ale tvoji učedníci se nepostí?" ptali se.

15 Ježíš jim odpověděl: "Mohou ženichovi přátelé truchlit, dokud je ženich ještě s nimi? Přijdou dny, kdy jim bude ženich vzat, a tehdy se budou postit.

16 Nikdo nepřišívá na starý plášť záplatu z nové látky. Taková výplň odtrhne i kus roucha a díra bude ještě horší.

17 Také se nelije nové víno do starých měchů. Jinak se měchy roztrhnou, víno se rozlije a měchy se zničí. Nové víno se lije do nových měchů, a tak se obojí zachová."

18 Zatímco k nim takto mluvil, náhle k němu přistoupil představený synagogy a klaněl se mu se slovy: "Moje dcera právě zemřela. Pojď ale, vlož na ni ruku, a bude žít!"

19 Ježíš tedy vstal a šel za ním a jeho učedníci také.

20 Náhle se zezadu přiblížila žena, která dvanáct let trpěla krvácením, a dotkla se cípu jeho roucha.

21 Řekla si totiž: "Jestli se jen dotknu jeho roucha, budu uzdravena."

22 Ježíš se otočil, a když ji uviděl, řekl: "Vzchop se, dcero. Tvá víra tě uzdravila." A od té chvíle byla zdravá.

23 Když Ježíš dorazil k domu představeného synagogy a uviděl hudebníky a hlučný zástup kvílících,

24 řekl: "Odejděte! Ta dívka neumřela, jenom spí." Jen se mu ale vysmívali.

25 Když byl zástup konečně pryč, Ježíš vešel dovnitř, vzal ji za ruku a ta dívka vstala.

26 Zpráva o tom se roznesla po celé zemi.

27 Cestou odtud šli za Ježíšem dva slepci a křičeli: "Smiluj se nad námi, synu Davidův!"

28 Když došel domů, slepci přišli za ním. "Věříte, že to dokážu?" zeptal se jich Ježíš. "Ano, Pane," odpověděli.

29 Dotkl se tedy jejich očí a řekl: "Ať se vám stane podle vaší víry!"

30 Vtom se jim otevřely oči. Ježíš je přísně napomenul: "Dejte pozor, ať se to nikdo nedozví."

31 Ale oni šli a roznesli zprávu o něm po celé zemi.

32 Sotva odešli, vtom k němu lidé přivedli němého člověka posedlého démonem.

33 Když pak byl ten démon vyhnán a němý začal mluvit, zástupy užasly a říkaly: "Něco takového je v Izraeli nevídáno!"

34 Farizeové ale říkali: "Vymítá démony knížetem démonů."

35 Takto Ježíš obcházel všechna města a vesnice, vyučoval v jejich synagogách, kázal evangelium o Království a uzdravoval každou nemoc a každý neduh.

36 Když se díval na zástupy, byl pohnut soucitem k nim, protože byli ztrápení a zmatení jako ovce bez pastýře.

37 Tehdy řekl svým učedníkům: "Žeň je obrovská, ale dělníků málo.

38 Proste Pána žně, ať vypudí dělníky na svou žeň."

Mt 10:

1 Potom svolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a aby uzdravovali každou nemoc a každý neduh.

2 A toto jsou jména dvanácti apoštolů: Nejprve Šimon zvaný Petr a jeho bratr Ondřej, Jakub Zebedeův a jeho bratr Jan,

3 Filip a Bartoloměj, Tomáš a výběrčí daní Matouš, Jakub Alfeův a Tadeáš,

4 Šimon Horlivec a Jidáš Iškariotský, který ho potom zradil.

5 Těchto dvanáct Ježíš vyslal s těmito pokyny: "Nechoďte na cestu pohanů, nevstupujte do města Samaritánů,

6 ale raději jděte ke ztraceným ovcím z lidu Izraele.

7 Jděte a ohlašujte: ‚Nebeské království je blízko!'

8 Nemocné uzdravujte, mrtvé křiste, malomocné očišťujte, démony vymítejte. Zdarma jste dostali, zdarma dejte.

9 Neberte si s sebou do opasků zlato, stříbro ani peníze

10 ani mošnu ani náhradní košile ani obuv ani hůl - dělník si přece zaslouží svůj pokrm.

11 Když přijdete do města nebo vesnice, najděte tam hodného člověka a zůstaňte u něj, dokud neodejdete.

12 Když budete vcházet do něčího domu, popřejte mu pokoj.

13 Bude-li toho ten dům hoden, pak ať váš pokoj přejde na něj. Nebude-li hoden, ať se váš pokoj vrátí k vám.

14 Pokud vás někdo nepřijme a nebude poslouchat vaše slova, vyjděte z toho domu nebo města a setřeste si z nohou i jeho prach.

15 Amen, říkám vám, že v soudný den bude sodomskému a gomorskému kraji lehčeji než takovému městu.

16 Posílám vás jako ovce mezi vlky, proto buďte chytří jako hadi a nevinní jako holubice.

17 Dejte si pozor na lidi, protože vás budou vydávat soudům a bičovat vás ve svých shromážděních.

18 Kvůli mně vás povedou i před vládce a krále na svědectví pro ně a pro národy.

19 Když vás jim vydají, nestarejte se, jak a co máte říkat. Co máte říci, vám bude dáno v tu chvíli.

20 Nejste to totiž vy, kdo mluví, ale Duch vašeho Otce, který mluví ve vás.

21 Bratr bratra i otec syna tehdy vydá na smrt, děti povstanou proti svým rodičům a zabijí je.

22 Kvůli mému jménu vás budou všichni nenávidět, ale kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn.

23 Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného. Amen, říkám vám, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka.

24 Není učedník nad mistra ani služebník nad svého pána.

25 Pro učedníka je dost na tom, když bude jako jeho mistr a služebník jako jeho pán. Jestliže hospodáře nazvali Belzebubem, čím spíše jeho domácí?

26 Nebojte se jich. Není totiž nic skrytého, co nebude zjeveno, ani nic tajného, co nebude poznáno.

27 Co vám říkám ve tmě, mluvte na světle; co slyšíte šeptat do ucha, hlásejte ze střech!

28 Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte Toho, který může duši i tělo zahubit v pekle.

29 Neprodávají se snad dva vrabci za haléř? Přitom ani jeden z nich nepadne na zem bez vědomí vašeho Otce.

30 Vám jsou ale spočítány i všechny vlasy na hlavě!

31 Proto se nebojte. Jste dražší než mnoho vrabců.

32 Kdokoli mě vyzná před lidmi, toho i já vyznám před svým Otcem v nebesích.

33 Kdo by mě ale před lidmi zapřel, toho i já zapřu před svým Otcem v nebesích.

34 Nemyslete si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč.

35 Přišel jsem, abych rozdělil člověka proti jeho otci, dceru proti matce a snachu proti tchyni.

36 Člověk bude mít nepřátele ve vlastní rodině.

37 Kdo má rád otce nebo matku více než mě, není mě hoden. Kdo má rád syna nebo dceru více než mě, není mě hoden.

38 Kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden.

39 Kdo nalezne svou duši, ten ji ztratí, a kdo ztratí svou duši kvůli mně, ten ji nalezne.

40 Kdo vás přijímá, ten přijímá mě, a kdo přijímá mě, přijímá Toho, který mě poslal.

41 Kdo přijímá proroka jakožto proroka, dostane odplatu proroka. Kdo přijímá spravedlivého jakožto spravedlivého, dostane odplatu spravedlivého.

42 Kdo by třeba jen podal pohár studené vody jednomu z těchto maličkých, protože je to můj učedník, amen, říkám vám, že nepřijde o svou odplatu."

Mt 11:

1 Když Ježíš dokončil tyto pokyny svým dvanácti učedníkům, odešel odtud, aby učil a kázal v jejich městech.

2 Jan se ve vězení doslechl o Kristových skutcích a poslal za ním své učedníky

3 s otázkou: "Jsi Ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?"

4 Ježíš jim odpověděl: "Jděte a vyprávějte Janovi, co tu slyšíte a vidíte:

5 slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou čistí, hluší slyší, mrtví se křísí a chudým se káže evangelium.

6 A blaze tomu, kdo se nade mnou nepohoršuje."

7 Když pak ti muži odešli, Ježíš promluvil k zástupům o Janovi: "Co jste si přišli do pouště prohlédnout? Třtinu větrem se klátící?

8 Na co jste se šli podívat? Na člověka v nádherných šatech? Ti, kdo nosí nádherné šaty, jsou k vidění v královských domech.

9 Na co jste se tedy šli podívat? Na proroka? Ano, říkám vám, a více než na proroka.

10 Toto je ten, o kterém je psáno: ‚Hle, posílám svého posla před tváří tvou, jenž připraví tvou cestu před tebou.'

11 Amen, říkám vám, žádné ženě se nenarodil nikdo nad Jana Křtitele, ale kdo je nejmenší v nebeském království, je větší než on.

12 Ode dnů Jana Křtitele až dosud nebeské království snáší násilí a násilníci je uchvacují.

13 Až po Jana o tom prorokovali všichni Proroci i Zákon.

14 Jste-li to ochotni přijmout, on je ten Eliáš, který měl přijít.

15 Kdo má uši, slyš!

16 Ke komu mám ale přirovnat toto pokolení? Podobá se dětem, které sedí na návsi a volají na druhé:

17 ‚Pískali jsme vám, a netančili jste; naříkali jsme, a neplakali jste!'

18 Jan totiž přišel, nejedl a nepil a oni říkají: ‚Je posedlý!'

19 Přišel Syn člověka, jí a pije - a oni říkají: ‚Podívejte, žrout a pijan vína, přítel výběrčích daní a hříšníků!' Moudrost je ale potvrzena svými skutky."

20 Městům, ve kterých se stalo nejvíce jeho zázraků, tehdy začal vyčítat, že nečinila pokání:

21 "Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Kdyby se zázraky, které se dějí u vás, staly v Týru a Sidonu, dávno by činili pokání v pytlovině a popelu.

22 Říkám vám: Týru a Sidonu bude v soudný den lehčeji než vám!

23 A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do pekla se propadneš! Vždyť kdyby se zázraky, které se dějí v tobě, staly v Sodomě, zůstala by stát až dodnes.

24 Říkám vám: Sodomské zemi bude v soudný den lehčeji než tobě."

25 V té době Ježíš řekl: "Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům.

26 Jistě, Otče, neboť tak se ti zalíbilo.

27 Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo nezná Syna, jedině Otec, a ani Otce nikdo nezná, jedině Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit.

28 Pojďte ke mně, všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout.

29 Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem mírný a pokorný v srdci, a vaše duše najdou odpočinutí.

30 Mé jho je totiž příjemné a mé břemeno lehké."

Mt 12:

1 Jednou v sobotu Ježíš procházel obilím. Jeho učedníci dostali hlad, a tak začali trhat klasy a jíst.

2 Když to uviděli farizeové, řekli mu: "Podívej se, tvoji učedníci dělají, co se v sobotu nesmí!"

3 On jim však řekl: "Copak jste nečetli, co udělal David, když se svými muži dostal hlad?

4 Jak vešel do Božího domu a jedl posvátné chleby předložení, které nesměl jíst on ani jeho muži, ale pouze samotní kněží?

5 A nečetli jste v Zákoně ani to, že kněží svou sobotní prací v chrámu znesvěcují sobotu, a jsou nevinní?

6 Říkám vám ale, že zde je někdo větší nežli chrám.

7 Kdybyste věděli, co znamená: ‚Chci milosrdenství, ne oběti,' neodsuzovali byste nevinné.

8 Syn člověka je totiž pánem i nad sobotou."

9 Odešel odtud a přišel do jejich synagogy.

10 Byl tu jeden člověk s ochrnutou rukou, a tak se Ježíše vyptávali: "Smí se v sobotu uzdravovat?" Chtěli ho totiž z něčeho obvinit.

11 On jim však řekl: "Je snad mezi vámi takový člověk, že kdyby měl jednu ovci a ta by mu v sobotu spadla do jámy, nevzal by ji a nevytáhl?

12 O co cennější je člověk než ovce? A proto se v sobotu smí konat dobro."

13 Tehdy řekl tomu muži: "Natáhni ruku." A když ji natáhl, byla znovu zdravá jako ta druhá.

14 Farizeové se pak odešli radit, jak by ho zničili.

15 Ježíš se to ale dozvěděl a odešel odtud. Šly za ním veliké zástupy a on je všechny uzdravil.

16 Přísně je však napomínal, aby ho neuváděli ve známost.

17 Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše:

18 "Hle, můj služebník, jehož jsem vyvolil, můj milovaný, kterého jsem si oblíbil. Na něj položím svého Ducha, on oznámí spravedlnost národům.

19 Nebude se hádat ani křičet, jeho hlas na ulicích slyšet nebude.

20 Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí, dokud nedovede spravedlnost k vítězství.

21 A v jeho jménu bude naděje národů."

22 Potom k němu přivedli slepého a němého člověka posedlého démonem a on ho uzdravil, takže mluvil a viděl.

23 Všechny zástupy žasly: "Není snad tohle ten Syn Davidův?"

24 Když to uslyšeli farizeové, řekli: "Tenhle nevymítá démony jinak než Belzebubem, knížetem démonů!"

25 Ježíš ale znal jejich myšlenky, a tak jim řekl: "Každé království rozdělené samo proti sobě zpustne a žádné město nebo dům rozdělený proti sobě neobstojí.

26 Vymítá-li satan satana, je rozdělen sám proti sobě. Jak tedy obstojí jeho království?

27 A pokud já vymítám démony Belzebubem, kým je vymítají vaši synové? Oni proto budou vašimi soudci.

28 Vymítám-li však démony Božím Duchem, jistě k vám přišlo Boží království.

29 Jak může někdo vejít do silákova domu a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá? Teprve tehdy vyloupí jeho dům.

30 Kdo není se mnou, je proti mně; kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.

31 Proto vám říkám: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu jim odpuštěno nebude.

32 Kdokoli by řekl slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale kdokoli by mluvil proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím.

33 Šlechtěte strom, a jeho ovoce bude dobré. Nechte strom zplanět, a jeho ovoce bude zlé. Strom se přece pozná po ovoci.

34 Plemeno zmijí! Jak byste mohli mluvit dobré věci, když jste zlí? Co na srdci, to na jazyku!

35 Dobrý člověk vynáší ze svého dobrého pokladu to dobré, zlý člověk vynáší ze zlého pokladu zlé.

36 Říkám vám ale, že z každého prázdného slova, které lidé řeknou, budou skládat účty v soudný den.

37 Svými vlastními slovy budeš ospravedlněn, svými vlastními slovy budeš odsouzen."

38 Tehdy mu někteří ze znalců Písma a farizeů odpověděli: "Mistře, chceme od tebe vidět nějaké znamení."

39 On jim však řekl: "Zlé a cizoložné pokolení vyžaduje znamení, ale žádné znamení nedostane - kromě znamení proroka Jonáše.

40 Jako byl Jonáš tři dny a tři noci v břiše velryby, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.

41 Obyvatelé Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť po Jonášově kázání činili pokání, a hle, zde je někdo víc než Jonáš.

42 Královna Jihu povstane na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť přijela z kraje světa, aby slyšela Šalomounovu moudrost, a hle, zde je někdo víc než Šalomoun.

43 Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po vyprahlých místech a hledá odpočinek, ale nenachází.

44 Tehdy si řekne: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.' A když přijde a nalezne ho vymetený a ozdobený, ale prázdný,

45 jde a přibere k sobě sedm jiných duchů, horších než je sám. Pak vejdou dovnitř, zabydlí se tam a nakonec tomu člověku bude hůře než na začátku. Tak tomu bude i s tímto zlým pokolením."

46 A zatímco ještě mluvil k zástupům, hle, jeho matka a bratři stáli venku, neboť s ním chtěli promluvit.

47 Někdo mu řekl: "Pohleď, tvá matka a tví bratři stojí venku. Chtějí s tebou mluvit."

48 On mu však odpověděl: "Kdo je má matka? Kdo jsou mí bratři?"

49 Ukázal rukou na své učedníky a řekl: "Pohleď, má matka a mí bratři.

50 Kdokoli plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr, má sestra, má matka."

Mt 13:

1 Toho dne Ježíš vyšel z domu a posadil se na břehu jezera.

2 Sešly se k němu tak veliké zástupy, že nastoupil na loď a posadil se. Celý ten zástup stál na břehu

3 a on jim v podobenstvích vyprávěl o mnoha věcech. Řekl: "Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval.

4 A jak rozséval, některá semena padla podél cesty a přiletěli ptáci a sezobali je.

5 Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla dost země, a ihned vzešla, protože země neměla hloubku.

6 Když pak vyšlo slunce, spálilo je, a protože neměla kořen, uschla.

7 Jiná zas padla do trní, a když trní vyrostlo, udusilo je.

8 Ještě jiná však padla na dobrou půdu a vydala úrodu - některé stonásobnou, jiné šedesátinásobnou a jiné třicetinásobnou.

9 Kdo má uši, slyš!"

10 Tehdy k němu přistoupili učedníci a ptali se: "Proč s nimi mluvíš v podobenstvích?"

11 "Vám je dáno znát tajemství nebeského království," odpověděl jim, "ale jim to dáno není.

12 Tomu, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.

13 Proto k nim mluvím v podobenstvích, že vidí, ale nevidí a slyší, ale neslyší ani nerozumějí.

14 Naplňuje se na nich Izaiášovo proroctví: ‚Sluchem uslyšíte, ale nepochopíte, zrakem uvidíte, ale neprohlédnete.

15 Neboť srdce tohoto lidu ztvrdlo; ušima ztěžka slyšeli a oči pevně zavřeli, jen aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, abych je nemohl uzdravit.'

16 Ale blaze vašim očím, že vidí, a vašim uším, že slyší.

17 Amen, říkám vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, co vy vidíte, ale neviděli a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.

18 Poslechněte si tedy význam podobenství o rozsévači:

19 Ke každému, kdo slyší slovo o Království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, co bylo zaseto do jeho srdce. To je ten, u koho bylo zaseto podél cesty.

20 Na skalnaté zemi je zaseto u toho, kdo slyší Slovo a hned je s radostí přijímá,

21 ale nemá v sobě kořen a je nestálý. Jakmile kvůli Slovu nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadá.

22 Do trní je zaseto u toho, kdo slyší Slovo, ale starosti tohoto světa a oklamání bohatstvím to slovo dusí, a tak se stává neplodným.

23 Do dobré země je zaseto u toho, kdo slyší Slovo a rozumí a který opravdu přináší úrodu: někdo stonásobnou, jiný šedesátinásobnou a jiný třicetinásobnou."

24 Pověděl jim další podobenství: "Nebeské království je, jako když člověk rozsívá na svém poli dobré semeno.

25 Ale zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel mezi pšenici koukol a odešel.

26 Když pak vzešla stébla a přinesla úrodu, tehdy se ukázal i koukol.

27 Služebníci toho hospodáře tedy přišli a ptali se ho: ‚Pane, nenasel jsi na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal ten koukol?'

28 Odpověděl jim: ‚To udělal nepřítel.' Služebníci se zeptali: ‚Chceš, abychom ho šli vytrhat?'

29 Ale on řekl: ‚Nikoli, protože byste při trhání koukolu mohli vytrhnout i pšenici.

30 Nechte obojí růst spolu až do žně. V čas žně řeknu žencům: Vytrhejte nejdříve koukol a svažte do snopků ke spálení. Pšenici ale shromážděte do mé obilnice.'"

31 Pověděl jim další podobenství: "Nebeské království je jako hořčičné zrnko, které člověk vzal a zasel na svém poli.

32 To zrnko je sice nejmenší ze všech semen, ale když vyroste, je větší než jiné byliny a je z něj strom, takže ptáci přiletí a uhnízdí se v jeho větvích."

33 Vyprávěl jim ještě další podobenství: "Nebeské království je jako kvas, který žena vzala a zadělala do tří měřic mouky, až nakonec všechno zkvasilo."

34 To všechno Ježíš zástupům vyprávěl v podobenstvích. Jinak než v podobenství k nim vůbec nemluvil.

35 Tak se naplnilo slovo proroka: "Otevřu svá ústa v podobenstvích, budu vyprávět věci skryté od stvoření světa."

36 Tehdy propustil zástupy a šel domů. Tam za ním přišli jeho učedníci a žádali: "Vysvětli nám to podobenství o koukolu na poli."

37 Odpověděl jim: "Rozsévač dobrého semene je Syn člověka,

38 pole je tento svět, dobré semeno jsou synové Království a koukol jsou synové toho zlého.

39 Nepřítel, který je rozsívá, je ďábel, žeň je konec tohoto světa a ženci jsou andělé.

40 Jako se tedy sbírá koukol a spaluje se v ohni, tak to bude na konci světa.

41 Syn člověka pošle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno pohoršující, totiž ty, kdo páchají zlo,

42 a uvrhnou je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů.

43 Spravedliví tehdy zazáří v království svého Otce jako slunce. Kdo má uši, slyš!

44 Nebeské království je, jako když člověk najde poklad ukrytý v poli. Znovu ho ukryje a pak jde, s radostí prodá všechno, co má, a koupí to pole.

45 Nebeské království je, jako když kupec hledající krásné perly

46 najde jednu velmi vzácnou perlu. Jde, prodá všechno, co má, a koupí ji.

47 Nebeské království je jako síť spuštěná do moře, která nabírá všechno možné.

48 Když se naplní, rybáři ji vytáhnou na břeh, sednou si a to, co je dobré, vyberou do kádí; to, co je špatné, ale vyhodí.

49 Totéž se bude dít na konci světa: Vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých

50 a vhodí je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů.

51 Pochopili jste to všechno?" "Ano," odpověděli mu.

52 Na to jim řekl: "Každý učitel Písma, který se stal učedníkem nebeského království, je jako hospodář, který vynáší ze svého pokladu nové i staré věci."

53 Když Ježíš dokončil tato podobenství, šel odtud.

54 Přišel do svého domovského města a učil je v jejich synagoze tak, že žasli a říkali: "Odkud má tenhle takovou moudrost a zázračné schopnosti?

55 Není to snad syn toho tesaře? Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda?

56 Nejsou snad všechny jeho sestry u nás? Odkud tedy má všechny tyto věci?"

57 A tak se nad ním pohoršovali. Ježíš jim řekl: "Prorok není beze cti; jedině ve své vlasti a ve svém domě."

58 A kvůli jejich nevíře tam nevykonal mnoho zázraků.

Mt 14:

1 V tu dobu uslyšel zprávu o Ježíši i tetrarcha Herodes.

2 "To je Jan Křtitel!" řekl svým služebníkům. "Vstal z mrtvých, a proto se skrze něj dějí zázraky."

3 Herodes totiž Jana zatkl, spoutal a uvěznil kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa,

4 protože Jan mu říkal: "Tvůj sňatek s ní je nezákonný!"

5 Herodes ho tedy chtěl zabít, ale bál se zástupu, protože ho měli za proroka.

6 Dcera té Herodiady pak na oslavě Herodových narozenin tančila uprostřed hodovníků a Herodovi se tak zalíbila,

7 že jí přísahal splnit jakékoli přání.

8 Předem navedena svou matkou mu tedy řekla: "Přines mi na téhle míse hlavu Jana Křtitele!"

9 Králi se to nelíbilo, ale kvůli přísaze a kvůli svým hostům poručil, ať jí to splní.

10 Poslal tedy kata, aby Jana ve vězení sťal.

11 Když na míse přinesli jeho hlavu, dali ji té dívce a ta ji odnesla matce.

12 Později přišli Janovi učedníci, vzali tělo a pochovali je. Potom šli a pověděli to Ježíšovi.

13 Když to Ježíš uslyšel, odplavil se odtud o samotě na pusté místo. Jakmile se to doslechly zástupy, vypravily se za ním pěšky z měst.

14 Když vystoupil z loďky a uviděl veliký zástup lidí, byl naplněn soucitem k nim a uzdravoval jejich nemocné.

15 Večer pak k němu přišli učedníci a řekli: "Tohle místo je pusté a už je dost pozdě. Propusť zástupy, ať si jdou do vesnic koupit něco k jídlu."

16 "Nemusejí odcházet," odpověděl jim Ježíš. "Vy jim dejte najíst."

17 "Nic tu nemáme," namítli, "jen pět chlebů a dvě ryby."

18 "Přineste mi je," řekl jim.

19 Nechal zástup posadit na trávě, vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, lámal a dával ty chleby učedníkům a učedníci zástupům.

20 A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: dvanáct plných košů.

21 Jedlo tam tehdy kolem pěti tisíc mužů kromě žen a dětí.

22 Hned potom přiměl učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu, než on propustí zástupy.

23 Když zástupy propustil, vystoupil o samotě na horu, aby se modlil. Pozdě večer tam zůstal sám.

24 Loď už byla daleko od břehu, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní.

25 Krátce před svítáním se k nim Ježíš vydal pěšky po hladině.

26 Když ho učedníci uviděli kráčet po jezeře, vyděsili se a křičeli strachy: "To je přízrak!"

27 "Vzchopte se, to jsem já!" promluvil na ně hned Ježíš. "Nebojte se."

28 "Pane, jestli jsi to ty," odpověděl mu Petr, "přikaž, ať k tobě přijdu po vodě."

29 "Pojď!" řekl mu. A Petr vystoupil z lodi a kráčel po vodě, aby přišel k Ježíši.

30 Když ale viděl, jak silný je vítr, dostal strach a začal se topit. "Pane, zachraň mě!" vykřikl.

31 Ježíš ihned vztáhl ruku a chytil ho. "Proč jsi pochyboval, malověrný?" řekl mu.

32 Jakmile pak nastoupili na loď, vítr se utišil.

33 Ti, kdo byli na lodi, se mu začali klanět a říkali: "Ty jsi opravdu Boží Syn!"

34 Když se přeplavili, přistáli u Genezaretu.

35 Místní ho poznali a rozeslali posly po celém okolí. Přinesli k němu všechny nemocné

36 a prosili ho, aby se směli aspoň dotknout cípu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl uzdraven.

Mt 15:

1 Tehdy k Ježíši přišli znalci Písma a farizeové z Jeruzaléma.

2 "Proč tvoji učedníci přestupují tradici starších?" říkali. "Vždyť si před jídlem neumývají ruce!"

3 "A proč vy kvůli své tradici přestupujete Boží přikázání?" odpověděl jim Ježíš.

4 "Bůh řekl: ‚Cti otce i matku' a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.'

5 Vy ale říkáte, že kdokoli by řekl otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl vypomoci, jsem daroval Bohu,'

6 ten už nemusí svého rodiče nijak uctít. A tak jste kvůli své tradici zrušili Boží slovo.

7 Pokrytci, Izaiáš o vás správně prorokoval:

8 ‚Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený.

9 Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.'"

10 Pak svolal zástup a řekl jim: "Slyšte a rozumějte.

11 Člověka nešpiní to, co mu vchází do úst, ale to, co mu z úst vychází."

12 Tehdy k němu přistoupili učedníci a řekli mu: "Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli ta slova?"

13 "Každá sazenice," odpověděl, "kterou nesázel můj nebeský Otec, bude vykořeněna.

14 Nechte je, jsou to slepí vůdcové slepých. Povede-li slepý slepého, oba padnou do jámy."

15 "Vysvětli nám to podobenství," požádal ho Petr.

16 "Vy jste ještě tak nechápaví?" řekl Ježíš.

17 "Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do žumpy?

18 Co ale z úst vychází, jde ze srdce a špiní to člověka.

19 Ze srdce totiž vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilnění, krádeže, křivá svědectví, urážky.

20 Tyto věci špiní člověka. Ale jíst neumytýma rukama, to člověka nešpiní."

21 Ježíš pak odtud odešel a odebral se do okolí Týru a Sidonu.

22 Jedna kananejská žena z toho kraje šla za ním a křičela: "Pane, Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Má dcera je hrozně posedlá ďáblem."

23 On jí však neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a prosili ho: "Pošli ji pryč, když za námi pořád křičí."

24 Odpověděl jí tedy: "Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu Izraele."

25 Ona však přistoupila a klaněla se mu se slovy: "Pane, pomoz mi."

26 "Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psům," odvětil.

27 Ona však řekla: "Ano, Pane, ale i psi jedí zbytky ze stolu svých pánů."

28 "Jak velikou máš víru, ženo!" odpověděl jí na to Ježíš. "Ať se ti stane, jak toužíš." A od té chvíle byla její dcera zdravá.

29 Ježíš se pak odtud vrátil ke Galilejskému jezeru, vystoupil na horu a posadil se tam.

30 Tehdy k němu přišlo veliké množství lidí. Měli s sebou chromé, slepé, němé, zmrzačené a mnohé jiné. Pokládali mu je k nohám a on je uzdravoval.

31 Když lidé viděli, jak němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí, užasli a vzdali slávu Bohu Izraele.

32 Potom Ježíš svolal své učedníky a řekl: "Je mi těch lidí líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst. Nechci je poslat pryč hladové, vždyť by cestou padli vyčerpáním."

33 "Kde v téhle pustině vezmeme tolik chleba?" namítli učedníci. "Jak bychom mohli nasytit takový zástup?"

34 "Kolik máte chlebů?" zeptal se Ježíš. "Sedm - a pár malých rybek," odpověděli.

35 Ježíš tedy nechal zástupy posadit na zem,

36 vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.

37 A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: sedm plných košů.

38 Jedlo tam tehdy čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.

39 A když propustil zástupy, nastoupil na loď a připlul do magadanského kraje.

Mt 16:

1 Potom ho přišli pokoušet farizeové a saduceové. Žádali ho, aby jim ukázal nějaké znamení z nebe.

2 Odpověděl jim: "Večer říkáte: ‚Bude hezky, nebe se červená.'

3 Za svítání ale: ‚Dnes bude ošklivo, nebe se červená mraky.' Umíte rozeznat nebeské úkazy, ale znamení těchto časů rozeznat neumíte?

4 Zlé a cizoložné pokolení vyhledává znamení, ale žádné znamení nedostane - kromě znamení Jonášova." Tehdy je nechal a odešel.

5 Když se učedníci přeplavili na druhý břeh, zjistili, že zapomněli vzít chleba.

6 Ježíš jim řekl: "Dejte pozor, varujte se kvasu farizeů a saduceů."

7 Dohadovali se tedy mezi sebou: "Vždyť jsme s sebou žádný chleba nevzali."

8 Ježíš to ale věděl, a tak řekl: "Proč se spolu dohadujete, vy malověrní, že nemáte chleba?

9 Copak ještě nechápete? Nevzpomínáte si na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik jste nasbírali košů?

10 Ani na těch sedm chlebů pro ty čtyři tisíce, a kolik jste nasbírali košů?

11 Jak to, že nechápete, že jsem nemluvil o chlebu? Varujte se farizejského a saducejského kvasu!"

12 Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se vyvarovali chlebového kvasu, ale farizejského a saducejského učení.

13 Když Ježíš přišel do okolí Cesareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: "Za koho mají lidé Syna člověka?"

14 Odpověděli: "Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jiného z proroků."

15 "A za koho mě máte vy?" zeptal se.

16 "Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!" odpověděl mu Šimon Petr.

17 "Blaze tobě, Šimone, synu Jonášův," řekl mu na to Ježíš. "Tohle ti totiž nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích.

18 A já ti říkám, že jsi Petr a na té skále postavím svou církev a brány pekel ji nepřemohou.

19 Dám ti klíče nebeského království: cokoli svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli na zemi rozvážeš, bude rozvázáno v nebi."

20 Tehdy učedníky přísně napomenul, aby nikomu neříkali, že on je Mesiáš.

21 Od té doby začal Ježíš oznamovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma, mnoho vytrpět od starších, vrchních kněží a znalců Písma, být zabit a třetího dne vstát z mrtvých.

22 Petr ho tehdy vzal stranou a začal ho kárat: "Bůh tě chraň, Pane, to se ti nesmí stát!"

23 On se ale odvrátil a řekl Petrovi: "Odstup ode mě, satane! Svádíš mě, protože nemyslíš na Boží věci, ale na lidské."

24 Potom Ježíš řekl svým učedníkům: "Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě.

25 Kdokoli by si chtěl zachránit život, ztratí jej, ale kdokoli by ztratil svůj život pro mě, ten jej nalezne.

26 Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil? Co dá člověk na oplátku za svůj život?

27 Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými anděly a tehdy každému odplatí podle jeho skutků.

28 Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, jistě nezakusí smrt, dokud nespatří Syna člověka přicházet v jeho království."

Mt 17:

1 Po šesti dnech Ježíš k sobě vzal Petra, Jakuba a jeho bratra Jana, vyvedl je o samotě na vysokou horu

2 a proměnil se před nimi. Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako světlo.

3 A hle, uviděli Mojžíše a Eliáše, jak s ním rozmlouvají.

4 Petr na to Ježíšovi řekl: "Pane, dobře, že jsme tu! Jestli chceš, uděláme tu tři stánky - jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi."

5 Než to dořekl, náhle je zahalil zářící oblak. Vtom se z oblaku ozval hlas: "Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil. Jeho poslouchejte."

6 Když to učedníci uslyšeli, padli na tvář a hrozně se báli.

7 Ježíš přistoupil a dotkl se jich se slovy: "Vstaňte, nebojte se."

8 A když zvedli oči, neviděli už nikoho než samotného Ježíše.

9 Cestou zpět z hory jim Ježíš přikázal: "Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých."

10 Učedníci se ho zeptali: "Proč tedy znalci Písma říkají, že nejdříve musí přijít Eliáš?"

11 "Jistě, ‚přijde Eliáš a všechno napraví.'" odpověděl Ježíš.

12 "Já vám však říkám, že Eliáš už přišel, ale oni ho nepoznali a udělali s ním, co chtěli. Totéž od nich vytrpí i Syn člověka."

13 Tehdy učedníci pochopili, že jim to řekl o Janu Křtiteli.

14 A když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk, padl před ním na kolena

15 a řekl: "Pane, smiluj se nad mým synem. Má padoucnici a hrozně tím trpí. Často padá do ohně anebo do vody.

16 Přivedl jsem ho ke tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit."

17 "Vy nevěřící a zvrácené pokolení!" zvolal Ježíš. "Jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás budu snášet? Přiveďte mi ho sem."

18 Ježíš pak tomu démonovi pohrozil a on vyšel a chlapec byl v tu chvíli uzdraven.

19 Učedníci později přišli za Ježíšem a v soukromí se ho zeptali: "Proč jsme ho my nemohli vyhnat?"

20 [21] "Kvůli své malověrnosti," odpověděl jim. "Amen, říkám vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete téhle hoře: ‚Přejdi odsud tam,' a ona přejde a nic pro vás nebude nemožné."

22 Ještě když se zdržovali v Galileji, Ježíš jim řekl: "Syn člověka bude vydán do lidských rukou.

23 Zabijí ho, ale třetího dne bude vzkříšen." Učedníci z toho byli zdrceni.

24 Jakmile přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi výběrčí chrámové daně. "Váš učitel neplatí daně?" ptali se.

25 "Ale ano," odpověděl Petr. Když pak přišel domů, Ježíš ho předešel otázkou: "Co myslíš, Šimone, od koho vybírají pozemští králové daně a poplatky? Od vlastních synů, anebo od cizích?"

26 "Od cizích," odpověděl Petr. "Synové jsou tedy svobodní!" řekl mu Ježíš.

27 "Ale abychom je neurazili, jdi k jezeru a nahoď udici. V ústech první chycené ryby najdeš peníz. Ten vezmi a dej jim ho za mě i za sebe."

Mt 18:

1 V tu dobu přišli učedníci za Ježíšem s otázkou: "Kdo je v nebeském království největší?"

2 Ježíš k sobě zavolal malé dítě a postavil je doprostřed

3 se slovy: "Amen, říkám vám, pokud se neobrátíte a nebudete jako děti, vůbec do nebeského království nepřijdete.

4 Kdokoli se poníží a bude jako toto dítě, ten je v nebeském království největší.

5 Kdokoli by takové dítě přijal v mém jménu, přijímá mě.

6 Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili veliký mlýnský kámen a utopili ho v mořské hlubině.

7 Běda světu kvůli pohoršením! Pohoršení sice musejí přicházet, ale běda člověku, skrze kterého pohoršení přichází.

8 Svádí-li tě tedy tvá ruka nebo noha, usekni ji a zahoď od sebe. Je pro tebe lepší, abys chromý nebo zmrzačený vstoupil do života, než mít obě ruce nebo obě nohy a být uvržen do věčného ohně.

9 A jestliže tě svádí tvé oko, vyloupni je a zahoď od sebe. Je pro tebe lepší vejít do věčného života jednooký, než mít obě oči a být uvržen do pekelného ohně.

10 [11] Dejte si pozor, abyste nepohrdali žádným z těchto maličkých. Říkám vám totiž, že jejich andělé v nebesích neustále hledí na tvář mého nebeského Otce.

12 Co myslíte, kdyby nějaký člověk měl sto ovcí a jedna z nich by zabloudila, nenechá těch devadesát devět na horách a nepůjde hledat tu bloudící?

13 A když ji konečně najde, amen, říkám vám, že se z ní raduje více než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily.

14 Právě tak není vůle vašeho Otce v nebesích, aby zahynul jediný z těchto maličkých."

15 "Kdyby tvůj bratr proti tobě zhřešil, jdi a napomeň ho mezi čtyřma očima.

16 Jestliže tě poslechne, získal jsi bratra. Pokud tě neposlechne, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva bratry, aby každé slovo bylo potvrzeno výpovědí dvou nebo tří svědků.

17 Nechce-li však poslechnout ani je, řekni to církvi. A pokud odmítne poslechnout i církev, ať je tedy pro tebe cizí jako pohan a výběrčí daní.

18 Amen, říkám vám, že cokoli svážete na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude rozvázáno v nebi.

19 Říkám vám také, že pokud se dva z vás na zemi shodnou ohledně čehokoli, za co by prosili, stane se jim to od mého nebeského Otce.

20 Neboť kdekoli se shromáždí dva nebo tři v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich."

21 Tehdy k němu přistoupil Petr a řekl: "Pane, kolikrát proti mně může můj bratr zhřešit a já mu mám odpustit? Sedmkrát?"

22 Ježíš mu odpověděl: "Neříkám ti, že sedmkrát, ale sedmasedmdesátkrát.

23 Nebeské království se totiž podobá králi, který chtěl se svými služebníky vyrovnat účty.

24 A když začal počítat, přivedli mu jednoho, který mu dlužil deset tisíc hřiven.

25 Když neměl čím zaplatit, poručil jeho pán, aby ho prodali i se ženou, s dětmi a se vším, co měl, a tím aby se zaplatil dluh.

26 Služebník padl na kolena a začal se mu klanět se slovy: ‚Měj se mnou strpení a všechno ti zaplatím!'

27 Pán se tedy nad ním slitoval, odpustil mu dluh a nechal ho jít.

28 Když ale ten služebník odešel, našel svého druha, který mu dlužil sto denárů, popadl ho a začal ho škrtit se slovy: ‚Zaplať, co dlužíš!'

29 Ten padl na kolena a prosil ho: ‚Měj se mnou strpení a zaplatím ti!'

30 On ale nechtěl. Odešel a dal ho do vězení, dokud nezaplatí, co dluží.

31 Když jeho druhové viděli, co se stalo, byli zdrceni. Šli za svým pánem a pověděli mu všechno, co se stalo.

32 Jeho pán ho tedy zavolal. ‚Ty zlý služebníku!' řekl mu. ‚Odpustil jsem ti celý dluh, protože jsi mě prosil.

33 Neměl ses nad svým druhem slitovat, jako jsem se já slitoval nad tebou?!'

34 Jeho pán se rozhněval a vydal ho mučitelům, dokud nezaplatí celý dluh.

35 Totéž udělá i můj nebeský Otec vám, pokud každý ze srdce neodpustíte svému bratru."

Mt 19:

1 Když Ježíš dokončil tuto řeč, odešel z Galileje a přišel do judského kraje za Jordánem.

2 Šly za ním veliké zástupy a on je tam uzdravil.

3 Tehdy za ním přišli farizeové a pokoušeli ho: "Smí člověk z jakéhokoli důvodu zapudit manželku?"

4 "Copak jste nečetli," odpověděl jim, "že Stvořitel je od počátku ‚učinil jako muže a ženu'

5 a řekl: ‚Proto muž opustí otce i matku, přilne ke své manželce a ti dva budou jedno tělo'?

6 A tak už nejsou dva, ale jedno tělo. Co Bůh spojil, člověče nerozděluj."

7 Namítli mu: "Proč tedy Mojžíš přikázal, že zapuzená manželka má dostat rozlukový list?"

8 Odpověděl jim: "To kvůli tvrdosti vašeho srdce vám Mojžíš povolil zapudit manželku, ale od počátku to tak nebylo.

9 Proto vám říkám, že kdo zapudí svou manželku z jiného důvodu než kvůli smilstvu a vezme si jinou, cizoloží."

10 "Jestli je to mezi mužem a ženou takhle, je lepší se neženit!" řekli mu na to učedníci.

11 "Ne všichni přijímají toto slovo," odpověděl jim, "ale jen ti, kterým je to dáno.

12 Jsou eunuchové, kteří se tak narodili z lůna matky, jsou eunuchové, kteří se jimi stali lidským přičiněním, a jsou eunuchové, kteří se jimi stali sami pro nebeské království. Kdo to může přijmout, ať to přijme."

13 Tehdy k němu přinesli malé děti, aby na ně vkládal ruce a modlil se, ale učedníci je okřikovali.

14 Ježíš však řekl: "Nechte děti a nebraňte jim přicházet ke mně - vždyť právě takovým patří nebeské království!"

15 Vkládal tedy na ně ruce a pak odtud odešel.

16 Vtom k němu přišel jeden muž s otázkou: "Mistře, co dobrého mám udělat, abych měl věčný život?"

17 On mu však řekl: "Proč se mě vyptáváš na dobro? Jen Jediný je dobrý. Chceš-li ale vejít do života, dodržuj přikázání."

18 "A která?" zeptal se. Ježíš odpověděl: "‚Nezabíjej, necizolož, nekraď, nelži,

19 cti otce i matku' a ‚miluj svého bližního jako sám sebe.'"

20 "To všechno dodržuji," řekl mladík. "Co mi ještě schází?"

21 Ježíš odpověděl: "Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek, rozdej ho chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě."

22 Když to ten mladík uslyšel, smutně odešel. Měl totiž mnoho majetku.

23 Tehdy Ježíš řekl svým učedníkům: "Amen, říkám vám, pro boháče je nesnadné vstoupit do nebeského království.

24 A říkám vám znovu: To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království."

25 Když to učedníci uslyšeli, byli naprosto ohromeni. "Kdo tedy může být spasen?" ptali se.

26 Ježíš se na ně podíval a řekl: "U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno."

27 "Podívej se," ozval se Petr, "my jsme všechno opustili a šli za tebou. Co bude s námi?"

28 Ježíš odpověděl: "Amen, říkám vám, kteří jste mě následovali, že při znovuzrození světa, až se Syn člověka posadí na trůnu své slávy, budete i vy sedět na dvanácti trůnech a budete soudit dvanáct pokolení Izraele.

29 A každý, kdo pro mé jméno opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole, získá stokrát více a obdrží za dědictví věčný život.

30 Mnozí první pak budou poslední a poslední první."

Mt 20:

1 "Nebeské království je podobné hospodáři, který vyšel za svítání, aby najal dělníky na svou vinici.

2 Domluvil se s dělníky na denáru za den a poslal je na svou vinici.

3 Když vyšel ven okolo deváté hodiny, uviděl jiné, jak stojí na tržišti a zahálejí,

4 a tak jim řekl: ‚Jděte i vy na mou vinici. Dám vám spravedlivou odměnu.'

5 A tak šli. V poledne a kolem třetí odpoledne vyšel znovu a udělal totéž.

6 Když pak vyšel kolem páté odpoledne, našel jiné, jak tam postávají, a tak jim řekl: ‚Proč tu stojíte a celý den zahálíte?'

7 ‚Nikdo nás nenajal,' odpověděli mu. Řekl jim tedy: ‚Jděte i vy na mou vinici.'

8 Večer řekl pán vinice svému správci: ‚Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, počínaje od posledních až po první.'

9 Přišli tedy ti najatí kolem páté odpoledne a dostali každý po jednom denáru.

10 Když přišli na řadu ti první, mysleli si, že dostanou víc, ale i oni dostali každý po jednom denáru.

11 A když ho dostali, začali reptat na hospodáře:

12 ‚Tihle poslední pracovali jednu hodinu a tys je postavil naroveň nám, kteří jsme v tom horku dřeli celý den!'

13 On však jednomu z nich odpověděl: ‚Příteli, já ti nekřivdím. Nedomluvil ses se mnou na denáru?

14 Vezmi si, co ti patří, a běž; já ale chci dát tomuto poslednímu stejně jako tobě.

15 Nesmím si snad na svém dělat, co chci? Anebo snad kvůli mé štědrosti trpíš závistí?'

16 Takto budou poslední první a první poslední."

17 Cestou vzhůru do Jeruzaléma si Ježíš vzal dvanáct učedníků stranou a řekl jim:

18 "Hle, blížíme se k Jeruzalému. Tam bude Syn člověka vydán vrchním kněžím a znalcům Písma a ti ho odsoudí k smrti.

19 Vydají ho pohanům, aby se mu vysmívali, zbičovali ho a ukřižovali, ale třetího dne bude vzkříšen."

20 Tehdy k němu přišla matka Zebedeových synů se svými syny, klaněla se mu a o něco ho prosila.

21 "Co chceš?" zeptal se jí.

22 Odpověděla: "Řekni, ať tito dva moji synové mohou sedět ve tvém království jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici." "Nevíte, o co prosíte," řekl jí na to Ježíš. "Můžete snad pít kalich, který mám pít?" "Můžeme," odvětili.

23 Na to jim řekl: "Ano, budete pít můj kalich. Dát vám sedět po mé pravici a levici ovšem nenáleží mně, ale těm, pro které to připravil můj Otec."

24 A když to uslyšelo ostatních deset, rozhořčili se na ty dva bratry.

25 Ježíš je však zavolal k sobě a řekl: "Víte, že vládcové národů nad nimi panují a velikáni nad nimi užívají moc.

26 Tak to ale mezi vámi nebude. Kdo by mezi vámi chtěl být veliký, ať je vaším služebníkem.

27 Kdo by mezi vámi chtěl být první, ať je vaším otrokem.

28 Právě tak Syn člověka nepřišel, aby se mu sloužilo, ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za mnohé."

29 Když pak vycházeli z Jericha, šel za ním veliký zástup.

30 U cesty právě seděli dva slepci. Když slyšeli, že tudy jde Ježíš, vykřikli: "Pane, Synu Davidův, smiluj se nad námi!"

31 Zástup je napomínal, ať mlčí, ale oni křičeli tím více: "Pane, Synu Davidův, smiluj se nad námi!"

32 Ježíš se zastavil, zavolal je a zeptal se: "Co pro vás mám udělat?"

33 "Pane," odpověděli, "ať se nám otevřou oči!"

34 Naplněn soucitem se Ježíš dotkl jejich očí a oni ihned prohlédli a následovali ho.

Mt 21:

1 Když se přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfagé u Olivetské hory, poslal Ježíš dva učedníky

2 a řekl jim: "Jděte do vesnice před vámi. Hned tam najdete přivázanou oslici a u ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně.

3 Kdyby vám někdo něco namítal, odpovězte: ‚Pán je potřebuje' a hned je pošle."

4 To se stalo, aby se naplnilo slovo proroka:

5 "Povězte Dceři sionské: Hle, tvůj král přichází k tobě, mírný, sedící na oslu, na oslíku, osličím hříbátku."

6 Učedníci šli a udělali, jak jim Ježíš přikázal.

7 Přivedli oslici s oslátkem, položili na ně pláště a posadili ho na ně.

8 Veliký zástup pak prostíral své pláště na cestě a jiní sekali větve ze stromů a stlali je na cestu.

9 Zástupy, které šly zepředu i zezadu, volaly: "Hosana, Synu Davidův!" "Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!" "Hosana na výsostech!"

10 Když vjížděl do Jeruzaléma, ve městě zavládlo vzrušení. Všichni se ptali: "Kdo to je?"

11 "Ježíš," odpovídaly zástupy, "ten prorok z galilejského Nazaretu!"

12 Ježíš pak vešel do chrámu a vyhnal všechny, kdo tam prodávali a nakupovali. Zpřevracel stoly směnárníků i sedačky prodavačů holubic

13 se slovy: "Je psáno: ‚Můj dům bude nazýván domem modlitby,' ale vy jste z něj udělali ‚doupě lupičů'!"

14 V chrámě ho obklopili slepí a chromí a on je uzdravil.

15 Když ale vrchní kněží a znalci Písma viděli divy, které konal, a děti, jak v chrámě křičí: "Hosana, Synu Davidův!" rozhořčili se.

16 "Slyšíš, co říkají?" ptali se ho. "Ovšem," odvětil Ježíš. "Copak jste nikdy nečetli: ‚Z úst nemluvňátek a kojenců sis připravil chválu'?"

17 Potom je opustil a odešel z města do Betanie, kde přenocoval.

18 Za svítání cestou zpět do města dostal hlad.

19 Uviděl u cesty jeden fíkovník, šel k němu, ale nenašel na něm nic než listí. Řekl mu tedy: "Ať se z tebe už navěky nerodí ovoce!" A ten fíkovník hned uschl.

20 Když to viděli učedníci, podivili se: "Jak to, že ten fíkovník tak rychle uschl?"

21 Ježíš jim odpověděl: "Amen, říkám vám, když budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře!' stane se to.

22 Když budete věřit, dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte."

23 Když přišel do chrámu a vyučoval tam, přistoupili k němu vrchní kněží a starší lidu se slovy: "Jakým právem to děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!"

24 "Já se vás také na něco zeptám," řekl jim na to Ježíš. "Když mi odpovíte, i já vám odpovím, jakým právem to dělám.

25 Odkud se vzal Janův křest? Z nebe, nebo z lidí?" Začali se tedy mezi sebou dohadovat: "Když řekneme, že z nebe, řekne: ‚Tak proč jste mu nevěřili?'

26 Když řekneme, že z lidí, musíme se bát zástupu, protože všichni mají Jana za proroka."

27 Nakonec mu řekli: "Nevíme." "Ani já vám tedy neřeknu, jakým právem to dělám," odpověděl jim Ježíš.

28 "Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Šel za prvním a řekl: ‚Synu, jdi dnes pracovat na vinici.'

29 Odpověděl: ‚Nechce se mi,' ale pak si to rozmyslel a šel.

30 Potom šel za druhým a řekl mu totéž. Ten odpověděl: ‚Ano, pane, půjdu,' ale nešel.

31 Který z těch dvou naplnil otcovu vůli?" "Ten první," řekli. Ježíš jim odpověděl: "Amen, říkám vám, že výběrčí daní a nevěstky jdou do Božího království před vámi.

32 Když k vám Jan přišel cestou spravedlnosti, nevěřili jste mu, ale výběrčí daní a nevěstky mu uvěřili. Ale ani potom, co jste to viděli, jste si nerozmysleli, že mu uvěříte."

33 "Poslechněte si další podobenství: Jeden hospodář vysadil vinici, obehnal ji plotem, vykopal v ní lis a postavil věž. Pak ji pronajal vinařům a vydal se na cestu.

34 Když se přiblížil čas vinobraní, poslal k vinařům své služebníky, aby převzali její úrodu.

35 Vinaři se těch služebníků chopili a jednoho ztloukli, jiného zabili a dalšího kamenovali.

36 Poslal tedy ještě jiné služebníky, více než předtím, a těm udělali totéž.

37 Nakonec k nim poslal svého syna. Řekl si: ‚Před mým synem se zastydí.'

38 Když ale vinaři toho syna uviděli, řekli si: ‚Tohle je dědic. Pojďme ho zabít a zmocnit se dědictví!'

39 Chopili se ho, vyvlekli z vinice ven a zabili.

40 Co tedy pán vinice udělá s oněmi vinaři, až přijde?"

41 Odpověděli mu: "Ty zlosyny zle zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odevzdávat ovoce v čas sklizně."

42 Ježíš jim řekl: "Nikdy jste nečetli v Písmech? ‚Kámen staviteli zavržený stal se kamenem úhelným. Sám Hospodin to učinil a v našich očích je to div.'

43 Proto vám říkám, že Boží království vám bude vzato a bude dáno lidu, který ponese jeho ovoce.

44 Kdo upadne na ten kámen, ten se roztříští, a na koho ten kámen padne, toho rozdrtí."

45 Když vrchní kněží a farizeové slyšeli ta jeho podobenství, pochopili, že mluví o nich,

46 a chtěli ho zatknout. Báli se ale zástupů, protože lidé ho měli za proroka.

Mt 22:

1 Ježíš pak pokračoval dalším podobenstvím. Řekl jim:

2 "Nebeské království se podobá králi, který svému synu vystrojil svatbu.

3 Poslal své služebníky, aby svolali pozvané hosty na svatbu, ale oni nechtěli přijít.

4 Poslal tedy ještě jiné služebníky a řekl jim: ‚Povězte pozvaným: Hle, připravil jsem pro vás hostinu. Dal jsem porazit býčky i vykrmená telata, všechno je připraveno; pojďte na svatbu!'

5 Ale oni na to nedbali a odešli jeden na svůj statek a jiný za svým obchodem.

6 Ostatní se pak chopili jeho služebníků, ztýrali je a zabili.

7 Král se rozhněval. Poslal svá vojska a ty vrahy zahubil a jejich město spálil.

8 Potom řekl svým služebníkům: ‚Svatba je sice připravena, ale ti, kdo byli pozváni, nebyli hodni.

9 Proto jděte na nároží a zvěte na svatbu, kohokoli najdete.'

10 Služebníci tedy vyšli do ulic a shromáždili všechny, které našli - zlé i dobré, a tak se svatební místnost naplnila hosty.

11 Když pak vešel král, aby se podíval na hosty, uviděl tam člověka, který nebyl oblečen do svatebního roucha.

12 Řekl mu: ‚Příteli, jak jsi sem mohl vejít bez svatebního roucha?' A on oněměl.

13 Král pak řekl služebníkům: ‚Svažte mu nohy a ruce a vyhoďte do té venkovní tmy! Tam bude pláč a skřípění zubů.'

14 Je totiž mnoho povolaných, ale málo vyvolených."

15 Tehdy farizeové odešli a radili se, jak by ho chytili za slovo.

16 Pak za ním poslali své učedníky s herodiány. "Mistře," řekli, "víme, že jsi pravdomluvný, pravdivě učíš Boží cestě a na nikoho nedbáš, neboť se neohlížíš na to, kdo je kdo.

17 Proto nám řekni, co si myslíš: Je správné dávat císaři daň, nebo ne?"

18 Ježíš znal jejich podlost, a tak jim řekl: "Proč mě pokoušíte, pokrytci?

19 Ukažte mi peníz daně." Přinesli mu tedy denár.

20 "Čí je ten obraz a nápis?" zeptal se jich.

21 "Císařův," odpověděli. "Dejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží," řekl jim.

22 V úžasu nad tím, co slyšeli, ho nechali být a odešli.

23 Tentýž den k němu přišli saduceové (kteří tvrdí, že není žádné vzkříšení) a zeptali se ho:

24 "Mistře, Mojžíš řekl, že když ženatý muž zemře bezdětný, má si jeho ženu vzít jeho bratr, aby svému bratru zplodil potomka.

25 U nás bylo sedm bratrů. První se oženil, ale zemřel bez potomků, a tak zanechal svou ženu svému bratru.

26 Totéž se stalo i s druhým a třetím bratrem až po sedmého.

27 Nakonec pak zemřela i ta žena.

28 Kdo z těch sedmi ji tedy bude mít za manželku, až přijde vzkříšení? Měli ji přece všichni!"

29 Ježíš jim řekl: "Mýlíte se, protože neznáte Písma ani Boží moc.

30 Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako andělé v nebi.

31 Ale pokud jde o vzkříšení z mrtvých - copak jste nečetli, jak vám Bůh řekl:

32 ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův'? On není Bohem mrtvých, ale živých!"

33 A když to zástupy uslyšely, žasly nad jeho učením.

34 Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, sešli se tam.

35 Jeden z nich, znalec Zákona, se pak zeptal, aby ho vyzkoušel:

36 "Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?"

37 Ježíš mu řekl: "‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.'

38 To je první a největší přikázání.

39 Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.'

40 V těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci."

41 A když už se farizeové sešli, Ježíš se jich zeptal:

42 "Co si myslíte o Mesiáši? Čí je to syn?" "Davidův," odpověděli.

43 Na to jim řekl: "Jak ho tedy David může v Duchu nazývat Pánem? Říká přece:

44 ‚Hospodin řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, než ti tvé nepřátele k nohám položím.'

45 Když ho tedy David nazývá Pánem, jak to může být jeho syn?"

46 A nikdo mu nedokázal odpovědět ani slovo. Od toho dne se ho už nikdo neodvážil na nic zeptat.

Mt 23:

1 Tehdy Ježíš mluvil k zástupům a svým učedníkům.

2 Řekl: "Na Mojžíšově místě se posadili znalci Písma a farizeové.

3 Proto plňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou, ale neřiďte se jejich skutky, protože oni mluví, ale nejednají.

4 Svazují těžká, neúnosná břemena a nakládají je lidem na bedra, ale sami s nimi nechtějí ani pohnout prstem.

5 Všechno dělají, jen aby se ukázali před lidmi. Rozšiřují své modlitební řemínky a prodlužují si třásně na šatech.

6 Milují čestná místa na večeřích, přední sedadla ve shromážděních,

7 zdravení na tržištích, a když je lidé oslovují: ‚Rabbi!'

8 Vy si ale nenechte říkat ‚rabbi', protože máte jediného Učitele, a vy všichni jste bratři.

9 A nikoho si na zemi nenazývejte ‚otcem', protože máte jediného Otce, který je v nebi.

10 Také si nenechte říkat ‚vůdcové', protože máte jediného Vůdce, Mesiáše.

11 Kdo je z vás největší, ten bude vaším služebníkem.

12 Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se poníží, bude povýšen."

13 [14] "Ale běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, zavíráte nebeské království před lidmi! Sami tam nevcházíte a těm, kdo chtějí vejít, bráníte!

15 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, obcházíte moře i souš, abyste jednoho člověka obrátili na víru, a když ho získáte, uděláte z něj dvakrát většího zatracence, než jste sami!

16 Běda vám, slepí vůdcové! Říkáte: ‚Když někdo přísahá na chrám, nic to neznamená, ale kdo přísahá při chrámovém zlatu, ten je zavázán.'

17 Blázni! Slepci! Co je větší - zlato, nebo chrám, který to zlato posvěcuje?

18 Říkáte také: ‚Když někdo přísahá na oltář, nic to neznamená, ale kdo přísahá na dar ležící na něm, ten je zavázán.'

19 Slepci! Co je větší - dar, nebo oltář, který ten dar posvěcuje?

20 Kdo přísahá na oltář, přísahá na něj i na všechno, co na něm leží.

21 Kdo přísahá na chrám, přísahá na něj i na Toho, kdo v něm bydlí.

22 Kdo přísahá na nebe, přísahá na Boží trůn i na Toho, kdo na něm sedí!

23 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, dáváte desátky z máty, kopru a kmínu, ale vynechali jste to nejdůležitější ze Zákona - spravedlnost, milosrdenství a věrnost! Tomuto jste se měli věnovat a tamto nevynechávat.

24 Slepí vůdcové, komára cedíte, ale velblouda polykáte!

25 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, čistíte kalich a mísu zvenčí, zevnitř jsou ale plné hrabivosti a neřesti.

26 Farizeji, ty slepče, nejdříve vyčisti kalich zevnitř, pak bude čistý i navenek!

27 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, podobáte se nabíleným hrobům! Navenek sice vypadají krásně, ale uvnitř jsou plné mrtvých kostí a všemožné špíny.

28 Tak se i vy navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste plní pokrytectví a nemravnosti!

29 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, stavíte hroby prorokům, zdobíte náhrobky spravedlivých

30 a říkáte: ‚Kdybychom žili za dnů našich otců, neprolévali bychom s nimi krev proroků.'

31 Tím sami sebe usvědčujete jako syny těch, kdo vraždili proroky.

32 Dovršte tedy dílo svých otců!

33 Hadi! Plemeno zmijí! Jak byste mohli uniknout pekelnému trestu?

34 Pohleďte, proto k vám posílám proroky, mudrce a učitele Písma. Vy některé zabijete a ukřižujete, jiné budete bičovat ve svých shromážděních a pronásledovat je od města k městu.

35 Tak na vás padne veškerá spravedlivá krev prolitá na zemi - od krve spravedlivého Ábela až po krev Zachariáše, syna Berechiášova, kterého jste zavraždili mezi svatyní a oltářem.

36 Amen, říkám vám, že to všechno padne na toto pokolení!

37 Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo jsou k tobě posíláni! Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste.

38 Hle, váš dům vám teď zůstane pustý.

39 Říkám vám, že od této chvíle mě neuvidíte, dokud neřeknete: ‚Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!'"

Mt 24:

1 Tehdy Ježíš odešel z chrámu. Cestou k němu přistoupili jeho učedníci, aby mu ukázali chrámové stavby.

2 On jim ale řekl: "Vidíte to všechno? Amen, říkám vám, že tu nezůstane kámen na kameni. Všechno bude zbořeno."

3 Když se pak posadil na Olivetské hoře, přistoupili k němu učedníci o samotě. "Řekni nám, kdy to bude?" ptali se. "Jaké bude znamení tvého příchodu a konce světa?"

4 Ježíš jim odpověděl: "Dávejte pozor, aby vás někdo nesvedl.

5 Mnozí přijdou pod mým jménem se slovy: ‚Já jsem Mesiáš' a svedou mnohé.

6 Až uslyšíte válečný hluk a zprávy o válkách, hleďte, abyste se nestrachovali. Musí to přijít, ale to ještě nebude konec.

7 Národ povstane proti národu a království proti království a na různých místech vypuknou hladomory a zemětřesení.

8 To všechno jsou jen počátky porodních bolestí.

9 Tehdy vás budou trápit a zabíjet a kvůli mému jménu vás budou nenávidět všechny národy.

10 Tehdy mnozí odpadnou a budou se vzájemně zrazovat a nenávidět

11 a povstane mnoho falešných proroků a svedou mnohé.

12 A protože se rozšíří špatnost, láska mnohých vychladne.

13 Kdo však vytrvá až do konce, bude zachráněn.

14 Toto evangelium o Království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům. A potom přijde konec."

15 "Až uvidíte na svatém místě stát ‚otřesnou ohavnost', o níž mluvil prorok Daniel (kdo čte, rozuměj),

16 tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utečou do hor.

17 Kdo bude na střeše, ať nesestupuje, aby si z domu něco vzal,

18 a kdo na poli, ať se nevrací zpátky ani pro plášť.

19 Běda bude v těch dnech těhotným a kojícím.

20 Modlete se, abyste nemuseli utíkat v zimě nebo v sobotní den.

21 Tehdy totiž nastane velké soužení, jaké do té doby nebylo od počátku světa a jaké už nikdy nebude.

22 Kdyby ty dny nebyly zkráceny, nezachránil by se vůbec nikdo. Kvůli vyvoleným však ty dny budou zkráceny.

23 Kdyby vám tehdy někdo řekl: ‚Hle, Mesiáš je tu!' anebo: ‚Tady je!' nevěřte.

24 Povstanou totiž falešní mesiášové a falešní proroci a budou dělat veliké divy a zázraky, takže by svedli (kdyby to bylo možné) i vyvolené.

25 Hle, řekl jsem vám to předem.

26 Řeknou-li vám: ‚Pohleďte, je na poušti!' nevycházejte; anebo: ‚Hle, je na tajném místě,' nevěřte.

27 Příchod Syna člověka nastane jako blesk - rozzáří oblohu od východu až na západ.

28 ‚Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.'"

29 "Hned po soužení oněch dnů ‚slunce se zatmí a měsíc nevydá světlo, hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí.'

30 Tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechna pokolení země kvílet a spatří Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s velikou slávou a mocí.

31 A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř světových stran, od jednoho konce nebe až po druhý.

32 Poučte se od fíkovníku tímto podobenstvím: Když jeho větve konečně začnou rašit a nasazovat listí, víte, že se blíží léto.

33 Stejně tak, až uvidíte toto vše, vězte, že se už blíží, že už je ve dveřích!

34 Amen, říkám vám, že to pokolení nepomine, než se to všechno stane.

35 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.

36 Ten den a hodinu však nikdo nezná - ani nebeští andělé, ani Syn - jedině sám můj Otec.

37 Jak ale bylo za dnů Noemových, tak bude i při příchodu Syna člověka.

38 Stejně jako ve dnech před potopou jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do dne, kdy Noe vešel do archy,

39 a ničeho si nevšimli až do chvíle, kdy přišla potopa a všechny smetla, tak to bude i při příchodu Syna člověka.

40 Tehdy budou dva na poli; jeden bude vzat a druhý zanechán.

41 Dvě budou mlít mlýnským kamenem; jedna bude vzata a druhá zanechána.

42 Proto bděte, neboť nevíte, ve které chvíli přijde váš Pán.

43 Uvažte - kdyby hospodář věděl, ve kterou noční dobu přijde zloděj, bděl by a nenechal by ho vloupat se do jeho domu.

44 Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v nečekanou chvíli.

45 Kdo je tedy věrný a moudrý služebník, kterého pán ustanovil nad svým služebnictvem, aby jim dával pokrm v patřičný čas?

46 Blaze služebníku, kterého pán při příchodu zastihne, že tak jedná.

47 Amen, říkám vám, že ho ustanoví nade vším svým majetkem.

48 Zlý služebník by si v srdci řekl: ‚Můj pán je pryč nadlouho,'

49 a začal by bít své spoluslužebníky a jíst a pít s opilci.

50 Jeho pán ale přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná,

51 odhalí ho a vykáže ven mezi pokrytce. Tam bude pláč a skřípění zubů."

Mt 25:

1 "Tehdy bude nebeské království podobné deseti družičkám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi.

2 Pět z nich bylo rozumných a pět bláhových.

3 Ty bláhové si s sebou vzaly lampy, ale žádný olej.

4 Ty rozumné si kromě lamp vzaly také nádobky s olejem.

5 Když ženich dlouho nešel, začaly všechny podřimovat a usnuly.

6 O půlnoci se strhl křik: ‚Ženich je tu! Jděte mu naproti!'

7 Všechny družičky vstaly a připravily si lampy.

8 Tehdy řekly ty bláhové těm rozumným: ‚Dejte nám trochu svého oleje, naše lampy hasnou.'

9 Ty rozumné jim ale odpověděly: ‚Nebude ho dost pro nás všechny. Jděte si raději nakoupit k prodavačům.'

10 Když odešly kupovat olej, přišel ženich a ty, které byly připravené, s ním šly na svatbu. A dveře se zavřely.

11 Když potom přišly ty zbylé družičky a říkaly: ‚Pane, pane, otevři nám!'

12 odpověděl jim: ‚Amen, říkám vám, že vás neznám.'

13 Proto bděte, vždyť neznáte den ani hodinu."

14 "Je to, jako když si člověk při odchodu na cestu svolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek.

15 Jednomu dal pět hřiven, dalšímu dvě a dalšímu jednu, každému podle jeho schopností, a odešel na cestu.

16 Ten, který dostal pět hřiven, ihned šel, nechal je vydělávat a získal jiných pět.

17 Podobně ten, který dostal dvě hřivny, získal jiné dvě.

18 Ten, který dostal jednu, ale šel, zakopal ji v zemi, a tak ukryl peníze svého pána.

19 Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a účtoval s nimi.

20 Když přistoupil ten, který dostal pět hřiven, přinesl dalších pět hřiven a řekl: ‚Pane, dal jsi mi pět hřiven a podívej, získal jsem pět dalších.'

21 Jeho pán mu řekl: ‚Výborně, dobrý a věrný služebníku! Byl jsi věrný v mále, svěřím ti mnoho. Sdílej radost svého pána.'

22 Potom přistoupil ten, který dostal dvě hřivny, a řekl: ‚Pane, dal jsi mi dvě hřivny a podívej, získal jsem další dvě.'

23 Jeho pán mu řekl: ‚Výborně, dobrý a věrný služebníku! Byl jsi věrný v mále, svěřím ti mnoho. Sdílej radost svého pána.'

24 Potom přistoupil ten, který dostal jednu hřivnu, a řekl: ‚Pane, věděl jsem, že jsi přísný člověk, že sklízíš, kde jsi nezasel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.

25 A tak jsem odešel a ukryl tvou hřivnu v zemi, protože jsem se bál. Podívej, zde máš, co ti patří.'

26 Jeho pán mu odpověděl: ‚Ty zlý a líný služebníku! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal?

27 Měl jsi tedy dát mé peníze směnárníkům a já bych si po návratu vzal, co mi patří, i s úrokem!

28 Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo jich má deset.

29 Každému, kdo má, totiž bude dáno, a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.

30 A toho neužitečného služebníka vyhoďte do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.'"

31 "Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na trůnu své slávy.

32 Všechny národy budou shromážděny před ním a on je oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů.

33 Ovce postaví po své pravici, ale kozly po levici.

34 Král tehdy řekne těm po své pravici: ‚Pojďte, vy požehnaní mého Otce, přijměte za dědictví Království, které je pro vás připraveno od stvoření světa.

35 Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a přijali jste mě,

36 byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocný a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.'

37 Tehdy mu ti spravedliví odpoví: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového a dali ti najíst anebo žíznivého a dali ti napít?

38 Kdy jsme tě viděli jako cizince a přijali tě anebo nahého a oblékli tě?

39 Kdy jsme tě viděli nemocného anebo v žaláři a přišli jsme k tobě?'

40 Král jim odpoví: ‚Amen, říkám vám, že cokoli jste udělali pro nejmenšího z těchto mých bratrů, to jste udělali pro mě.'

41 Těm po své levici tehdy řekne: ‚Jděte ode mě, vy proklatí, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly!

42 Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít.

43 Byl jsem cizincem, a nepřijali jste mě, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mě.'

44 Tehdy mu odpoví: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého nebo jako cizince nebo nahého nebo nemocného nebo ve vězení, a neposloužili ti?'

45 Poví jim: ‚Amen, říkám vám, že cokoli jste neudělali pro nejmenšího z nich, to jste neudělali pro mě.'

46 Takoví tedy půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života."

Mt 26:

1 Když Ježíš domluvil všechna tato slova, řekl svým učedníkům:

2 "Víte, že za dva dny jsou Velikonoce. Tehdy bude Syn člověka zrazen a ukřižován."

3 Na dvoře velekněze jménem Kaifáš se zatím sešli vrchní kněží se staršími lidu,

4 aby se poradili, jakou lstí by se mohli Ježíše zmocnit a zabít ho.

5 Dohodli se jen, že to nebude o svátcích, aby mezi lidmi nevypuklo povstání.

6 Když pak byl Ježíš v Betanii a stoloval v domě Šimona Malomocného,

7 přistoupila k němu žena s alabastrovou nádobkou velmi vzácné masti a vylila mu ji na hlavu.

8 Když to uviděli učedníci, rozhořčili se: "K čemu taková ztráta?

9 Mohlo se to draze prodat a rozdat chudým!"

10 Ježíš si toho všiml. "Proč tu ženu trápíte?" řekl jim. "Udělala pro mě něco krásného.

11 Chudé tu budete mít vždycky, ale mě vždycky mít nebudete.

12 Když mi tato žena polila tělo mastí, připravila mě na pohřeb.

13 Amen, říkám vám, že kdekoli na celém světě bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit také o tom, co udělala ona, na její památku."

14 Jeden z Dvanácti - jmenoval se Jidáš Iškariotský - tehdy odešel k vrchním kněžím.

15 "Co mi dáte, když vám ho zradím?" zeptal se. Odpočítali mu třicet stříbrných.

16 Od té chvíle pak hledal příležitost, aby jim ho vydal.

17 Prvního dne Svátku nekvašených chlebů přišli za Ježíšem učedníci s otázkou: "Kde ti máme připravit velikonoční večeři?"

18 Odpověděl jim: "Jděte k jistému člověku ve městě a řekněte: ‚Mistr vzkazuje: Můj čas nadešel. U tebe budu se svými učedníky slavit Hod beránka.'"

19 Učedníci tedy udělali, jak jim Ježíš uložil, a připravili beránka.

20 Večer, když byl za stolem s Dvanácti,

21 uprostřed jídla řekl: "Amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí."

22 Zcela zdrceni se jeden po druhém ptali: "Snad to nejsem já, Pane?"

23 "Zradí mě ten, kdo se mnou smočil ruku v míse," odpověděl jim.

24 "Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, kdo Syna člověka zrazuje. Bylo by pro něj lepší, kdyby se vůbec nenarodil."

25 Jeho zrádce Jidáš na to řekl: "Jsem to snad já, Rabbi?" "Sám jsi to řekl," odpověděl mu Ježíš.

26 Když jedli, Ježíš vzal chléb, požehnal, lámal a dal učedníkům se slovy: "Vezměte a jezte; toto je mé tělo."

27 Potom vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něj všichni;

28 toto je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů.

29 Říkám vám, že od této chvíle už neokusím plod vinné révy až do dne, kdy ho s vámi budu pít nový v království svého Otce."

30 A když zazpívali žalm, odešli na Olivetskou horu.

31 Tehdy jim Ježíš řekl: "V tuto noc ode mě všichni odpadnete. Je přece psáno: ‚Budu bít pastýře a stádo ovcí se rozprchne.'

32 Až ale vstanu z mrtvých, předejdu vás do Galileje."

33 "I kdyby od tebe všichni odpadli," prohlásil Petr, "já neodpadnu nikdy!"

34 Ježíš mu odpověděl: "Amen, říkám ti, že ještě dnes v noci, než zakokrhá kohout, mě třikrát zapřeš."

35 Petr se ale dušoval: "I kdybych měl s tebou zemřít, nikdy tě nezapřu!" A podobně mluvili i všichni ostatní učedníci.

36 Když Ježíš s učedníky dorazil na místo zvané Getsemane, řekl jim: "Posaďte se tu. Já se zatím půjdu tamhle modlit."

37 Vzal s sebou Petra a oba Zebedeovy syny a vtom na něj začala padat úzkost a tíha.

38 "Je mi úzko až k smrti," řekl jim. "Zůstaňte tu a bděte se mnou!"

39 Kousek poodešel, padl na tvář a modlil se: "Otče můj, je-li to možné, ať mě ten kalich mine! Ať se však nestane má vůle, ale tvá."

40 Když se vrátil k učedníkům, zjistil, že spí. "Nemohli jste se mnou bdít ani hodinu?" řekl Petrovi.

41 "Bděte a modlete se, abyste nepodlehli pokušení. Duch je odhodlaný, ale tělo malátné."

42 Odešel podruhé a modlil se: "Otče můj, nemůže-li mě tento kalich minout, ale musím ho vypít, ať se stane tvoje vůle!"

43 A když se vrátil, zjistil, že zase spí. Víčka jim ztěžkla únavou.

44 Nechal je tedy, znovu odešel a potřetí se modlil stejnými slovy.

45 Potom se vrátil k učedníkům a řekl jim: "Ještě pořád spíte a odpočíváte? Pohleďte, přišla chvíle, kdy je Syn člověka vydáván do rukou hříšníků.

46 Vstávejte, pojďme! Můj zrádce už je blízko."

47 Ještě to ani nedořekl, když vtom přišel Jidáš, jeden z Dvanácti, a s ním veliký zástup s meči a holemi, poslaný od vrchních kněží a starších lidu.

48 Jeho zrádce si s nimi domluvil znamení: "Je to ten, kterého políbím. Toho se chopte."

49 Ihned přistoupil k Ježíši a políbil ho se slovy: "Buď zdráv, Rabbi!"

50 Ježíš mu řekl: "Příteli, tak proto jsi přišel?" Vtom Ježíše obstoupili, vrhli se na něj a zajali ho.

51 Jeden z těch, kdo byli s Ježíšem, náhle vytasil meč, rozmáchl se, zasáhl veleknězova sluhu a usekl mu ucho.

52 Ježíš mu ale řekl: "Vrať svůj meč na místo. Všichni, kdo meč berou, mečem padnou.

53 Myslíš, že nemohu požádat svého Otce, aby mi hned dal aspoň dvanáct legií andělů?

54 Jak by se pak ale naplnila Písma, že to musí takhle být?"

55 V oné chvíli řekl Ježíš zástupům: "Jsem snad zločinec, že jste se mě vypravili zatknout s meči a holemi? Když jsem s vámi denně sedával v chrámu a učil vás, nezatkli jste mě.

56 Ale to všechno se děje, aby se naplnila prorocká Písma." Tehdy ho všichni učedníci opustili a utekli.

57 Ti, kdo Ježíše zatkli, ho pak odvedli k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili znalci Písma a starší.

58 Petr ho ale zpovzdálí následoval až na veleknězův dvůr. Vešel dovnitř a sedl si mezi sluhy, aby viděl konec.

59 Vrchní kněží i celá Velerada pak proti Ježíšovi hledali falešné svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti.

60 Nic ale nenašli, ačkoli předstupovalo mnoho falešných svědků. Nakonec předstoupili dva,

61 kteří řekli: "Tento muž prohlásil: ‚Mohu zbořit Boží chrám a za tři dny ho postavit!'"

62 Tehdy vstal velekněz a tázal se ho: "Nic neodpovíš na svědectví těch mužů?"

63 Ježíš ale mlčel. "Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, zda jsi Mesiáš, Boží Syn!" naléhal velekněz.

64 "Sám jsi to řekl," odpověděl mu Ježíš. "Říkám vám ale, že napříště uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet na nebeských oblacích."

65 Tehdy si velekněz roztrhl roucho a zvolal: "Rouhal se! K čemu ještě potřebujeme svědky? Právě jste slyšeli rouhání!

66 Co o tom soudíte?" "Ať zemře!" vykřikli.

67 Pak mu začali mu plivat do tváře a bít ho pěstmi. Jiní ho tloukli holemi

68 a říkali: "Prorokuj nám, Mesiáši, kdo tě udeřil?"

69 Petr zatím seděl venku na dvoře. Přistoupila k němu jedna služka a řekla: "Ty jsi byl také s tím Ježíšem z Galileje."

70 On to ale přede všemi zapřel: "Nevím, o čem mluvíš!"

71 Zamířil k bráně, ale tam ho uviděla jiná a řekla ostatním: "Tenhle byl také s tím Ježíšem z Nazaretu."

72 Petr ho však znovu zapřel. "Toho člověka neznám!" dušoval se.

73 Po malé chvíli ho obklopili kolemstojící a řekli: "Určitě k nim patříš. I tvé nářečí tě prozrazuje!"

74 Tehdy se začal zaklínat a přísahat: "Toho člověka neznám!" A vtom zakokrhal kohout.

75 Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: "Než zakokrhá kohout, třikrát mě zapřeš." Vyšel ven a hořce se rozplakal.

Mt 27:

1 Ráno se všichni vrchní kněží a starší lidu usnesli, že Ježíš musí zemřít.

2 Spoutali ho, odvedli a vydali ho římskému prokurátoru Pilátovi.

3 Když jeho zrádce Jidáš uviděl, že Ježíš byl odsouzen, vyčítal si to a vrátil těch třicet stříbrných vrchním kněžím a starším.

4 "Zhřešil jsem!" zvolal. "Zradil jsem nevinnou krev!" "Co je nám do toho?" odpověděli. "To je tvoje věc!"

5 On pak ty peníze zahodil v chrámě, vyběhl ven a šel se oběsit.

6 Vrchní kněží mince posbírali, ale potom si řekli: "Nemůžeme je dát do pokladny, jsou to přece krvavé peníze."

7 Dohodli se tedy, že za ně koupí Hrnčířské pole, aby sloužilo k pohřbívání cizinců.

8 Proto se mu až dodnes říká Krvavé pole.

9 Tehdy se naplnilo slovo proroka Jeremiáše: "Vzali třicet stříbrných, cenu za Převzácného, na kterou ho ocenili synové Izraele,

10 a dali je za hrnčířovo pole, jak mi uložil Hospodin."

11 Ježíš zatím stanul před prokurátorem. Ten se ho zeptal: "Tak ty jsi židovský král?" "Sám to říkáš," odpověděl mu Ježíš.

12 Na žaloby vrchních kněží a starších pak ale vůbec neodpovídal.

13 "Neslyšíš, z čeho všeho tě obviňují?" zeptal se ho Pilát.

14 Ježíš ale k prokurátorovu velikému překvapení vůbec na nic neodpovídal.

15 Prokurátor měl ve zvyku propouštět o svátcích na přání lidu jednoho vězně.

16 Tehdy tam měli významného vězně jménem Barabáš.

17 Když se sešly zástupy, Pilát se jich zeptal: "Koho chcete, abych vám propustil? Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?"

18 (Věděl totiž, že mu ho vydali z pouhé zášti.)

19 Zatímco Pilát předsedal soudu, jeho žena mu poslala vzkaz: "Neměj nic do činění s tím spravedlivým! Dnes jsem kvůli němu měla hrozné sny."

20 Vrchní kněží a starší ale navedli dav, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše aby nechali zemřít.

21 Prokurátor se jich zeptal: "Kterého z těch dvou vám mám propustit?" "Barabáše!" zvolali.

22 "A co mám udělat s Ježíšem zvaným Mesiáš?" ptal se Pilát. "Ukřižovat!" zvolali všichni.

23 "Co udělal zlého?" ptal se dál. Oni však křičeli ještě víc: "Ukřižovat!"

24 Když tedy Pilát viděl, že nic nezmůže a že je stále jen větší a větší rozruch, vzal vodu a před zástupem si umyl ruce. "Nejsem vinen krví tohoto muže," řekl. "Je to vaše věc!"

25 A všechen lid zvolal: "Jeho krev na nás a na naše děti!"

26 Tak jim tedy propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal ho k ukřižování.

27 Prokurátorovi vojáci vzali Ježíše do paláce, kde se k němu sešla celá posádka.

28 Svlékli ho a přehodili mu rudý plášť.

29 Upletli trnovou korunu, nasadili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali hůl. Pak před ním klekali a posmívali se mu: "Ať žije židovský král!"

30 Plivali na něj a vzali tu hůl a bili ho do hlavy.

31 Když se mu dost naposmívali, svlékli mu ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli k ukřižování.

32 Když vyšli, potkali jednoho člověka z Kyrény jménem Šimona a přinutili ho nést mu kříž.

33 Když dorazili na místo zvané Golgota (což znamená Lebka),

34 dali Ježíšovi napít octa smíšeného se žlučí. Jakmile to okusil, nechtěl to pít.

35 Když ho ukřižovali, losovali o jeho šaty.

36 Pak tam seděli a hlídali ho.

37 Nad hlavu mu dali nápis s jeho proviněním: TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.

38 Spolu s ním byli ukřižováni dva zločinci, jeden po pravici a druhý po levici.

39 Kolemjdoucí pokyvovali hlavami

40 a posmívali se mu: "Hej, když umíš zbořit chrám a za tři dny ho postavit, zachraň sám sebe! Jestli jsi Boží Syn, slez z kříže!"

41 Podobně se mu vysmívali i vrchní kněží se znalci Písma a staršími:

42 "Jiné zachránil, ale sám se zachránit nemůže! Jestli je král Izraele, ať teď sleze z kříže, a uvěříme v něj!

43 Spoléhal na Boha, tak ať ho teď vysvobodí, jestli o něj stojí! Říkal přece: ‚Jsem Boží Syn'!"

44 A tak podobně ho hanobili i zločinci, kteří byli ukřižováni s ním.

45 V poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin.

46 Okolo třetí pak Ježíš hlasitě vykřikl: "Eli, Eli, lama sabachtani?" to je: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?"

47 Když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: "Ten člověk volá Eliáše!"

48 Jeden z nich rychle odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na prut a dával mu napít.

49 Ostatní říkali: "Nech ho, uvidíme, jestli mu přijde na pomoc Eliáš!"

50 Ježíš znovu hlasitě vykřikl a vypustil duši.

51 V té chvíli se chrámová opona roztrhla vedví odshora až dolů, země se třásla, skály pukaly,

52 hroby se otvíraly a těla mnoha zesnulých svatých vstala.

53 Ti pak po jeho vzkříšení vyšli z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnoha lidem.

54 Když setník a ti, kdo hlídali Ježíše s ním, viděli to zemětřesení a všechno, co se dělo, hrozně se vyděsili a říkali: "Opravdu to byl Boží Syn!"

55 Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které Ježíše doprovázely z Galileje a pomáhaly mu.

56 Mezi nimi také Marie Magdaléna, Marie, matka Jakubova a Josefova, a matka Zebedeových synů.

57 V podvečer přišel bohatý člověk z Arimatie jménem Josef, který se také stal Ježíšovým učedníkem.

58 Šel Piláta požádat o Ježíšovo tělo a Pilát mu nechal tělo vydat.

59 Josef tělo vzal, zavinul do čistého plátna

60 a pochoval do svého nového hrobu, který si vytesal ve skále. Dveře hrobu zavalil velkým kamenem a odešel.

61 Naproti hrobu seděla Marie Magdaléna a ta druhá Marie.

62 Nazítří, po dni příprav, se vrchní kněží a farizeové sešli u Piláta.

63 "Pane," řekli mu, "vzpomněli jsme si, že když ten bludař ještě žil, řekl: ‚Po třech dnech vstanu.'

64 Nařiď tedy, ať je hrob hlídán až do třetího dne, aby snad nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‚Vstal z mrtvých!' To by byl ještě horší blud, než ten první!"

65 "Máte stráž," odpověděl jim Pilát. "Jděte a hlídejte, jak umíte."

66 A tak šli, zapečetili kámen a obsadili hrob strážnými.

Mt 28:

1 Když skončila sobota a svítalo na první den týdne, přišla se Marie Magdaléna a ta druhá Marie podívat na hrob.

2 Vtom nastalo veliké zemětřesení, neboť z nebe sestoupil Hospodinův anděl. Přišel, odvalil kámen a posadil se na něm.

3 Jeho obličej zářil jako blesk a roucho měl bílé jako sníh.

4 Strážní se strachem z něj roztřásli a zůstali jako mrtví.

5 "Nebojte se," řekl anděl ženám. "Vím, že hledáte ukřižovaného Ježíše.

6 Není tu, vstal, jak předpověděl. Pojďte se podívat, kde ležel.

7 Pospěšte si a řekněte jeho učedníkům, že vstal z mrtvých. Hle, předchází vás do Galileje, tam ho spatříte. To jsem vám měl říci."

8 S rozechvěním a s nesmírnou radostí tedy pospíchaly od hrobu a běžely to oznámit jeho učedníkům.

9 Cestou se s nimi náhle setkal Ježíš. "Buďte zdrávy," řekl. Padly před ním na kolena, objímaly mu nohy a klaněly se mu.

10 "Nebojte se," opakoval jim Ježíš. "Jděte vyřídit mým bratrům, ať jdou do Galileje. Tam mě spatří."

11 Zatímco ženy odcházely, někteří ze stráže dorazili do města a oznámili vrchním kněžím všechno, co se stalo.

12 Ti se shromáždili a po poradě se staršími dali vojákům spoustu peněz

13 se slovy: "Mluvte takhle: ‚V noci přišli jeho učedníci a ukradli ho, když jsme spali.'

14 Kdyby se o tom doslechl prokurátor, my ho uklidníme a postaráme se, abyste neměli potíže."

15 Strážní vzali peníze a dělali, jak byli poučeni. A toto vysvětlení je mezi Židy rozšířeno až dodnes.

16 Jedenáct učedníků pak odešlo do Galileje na horu, kterou jim Ježíš určil.

17 A když ho spatřili, klaněli se mu, i když někteří pochybovali.

18 Ježíš k nim přistoupil a řekl: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.

19 Proto jděte. Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého

20 a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa."