1 Achab
oznámil Jezábele vše, co udělal Elijáš,
že pobil všechny Baalovy proroky mečem.
2 Jezábel
poslala k Elijášovi posla se slovy: „Ať bohové
udělají, co chtějí! Zítra v tento čas naložím s tebou, jako ty jsi naložil s
nimi!“
3 Když to Elijáš
zjistil, vstal a odešel, aby si zachránil život. Přišel do Beer-šeby v Judsku a tam zanechal svého mládence.
4 Sám šel den cesty pouští, až přišel
k jednomu trnitému keři a usedl pod ním; přál si umřít. Řekl: „Už dost,
Hospodine, vezmi si můj život, vždyť nejsem lepší než moji otcové.“
5 Pak pod tím keřem ulehl a usnul. Tu
se ho dotkl anděl a řekl mu: „Vstaň a jez!“
6 Vzhlédl, a hle, v hlavách
podpopelný chléb, pečený na žhavých kamenech, a láhev vody. Pojedl, napil se a
opět ulehl.
7 Hospodinův anděl se ho však dotkl
podruhé a řekl: „Vstaň a jez, máš před sebou dlouhou cestu!“
8 Vstal, pojedl, napil se a šel v
síle onoho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží hoře Chorébu.
9 Tam vešel do jeskyně a v ní
přenocoval. Tu k němu zaznělo slovo Hospodinovo. Bůh mu řekl: „Co tu chceš, Elijáši?“
10 Odpověděl: „Velice jsem horlil pro
Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře
zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak i mně ukládají
o život, jak by mě o něj připravili.“
11 Hospodin řekl: „Vyjdi a postav se
na hoře před Hospodinem.“ A hle, Hospodin se tudy ubírá. Před Hospodinem veliký
a silný vítr rozervávající hory a tříštící skály, ale Hospodin v tom větru
nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl.
12 Po zemětřesení oheň, ale Hospodin
ani v tom ohni nebyl. Po ohni hlas tichý, jemný.
13 Jakmile jej Elijáš
uslyšel, zavinul si tvář pláštěm, vyšel a postavil se u vchodu do jeskyně. Tu
mu hlas pravil: „Co tu chceš, Elijáši?“
14 Odpověděl: „Velice jsem horlil pro
Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře
zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám užjen
sám, avšak i mně ukládají o život, jak by mě o něj připravili.“
15 Hospodin mu řekl: „Jdi, vrať se
svou cestou k damašské poušti. Až tam přijdeš, pomažeš Chazaela
za krále nad Aramem.
16 Jehúa,
syna Nimšího, pomažeš za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šáfatova z Ábel-mechóly, pomažeš za proroka místo sebe.
17 Kdo unikne Chazaelovu
meči, toho usmrtí Jehú, a kdo unikne Jehúovu meči, toho usmrtí Elíša.
18 Ale zachovám v Izraeli sedm tisíc,
všechny ty, jejichž kolena nepoklekla před Baalem a
jejichž ústa ho nepolíbila.“
19 Odešel odtud a našel Elíšu, syna Šáfatova, jak oře. Bylo
před ním dvanáct spřežení a on sám při dvanáctém. Elijáš
k němu přikročil a hodil na něj svůj plášť.
20 Elíša
opustil dobytek, rozběhl se za Elijášem a řekl:
„Dovol, ať políbím otce a matku. Pak půjdu za tebou.“ On mu řekl: „Jdi a vrať
se! Nezapomeň, co jsem ti učinil.“
21 Obrátil se tedy od něho, vzal
spřežení dobytčat a obětoval je. Maso uvařil na dříví z jejich jha a dal je
lidu, a ti jedli. Potom vstal, šel za Elijášem a
přisluhoval mu.