MIME-Version: 1.0 Content-Type: multipart/related; boundary="----=_NextPart_01C9FBEC.2A2DAD60" Tento dokument je webová stránka tvořená jedním souborem, rovněž nazývaná soubor webového archivu. Zobrazí-li se tato zpráva, znamená to, že prohlížeč nebo editor nepodporuje soubory webových archivů. Stáhněte si prohlížeč, který podporuje webový archiv, například aplikaci Windows® Internet Explorer®. ------=_NextPart_01C9FBEC.2A2DAD60 Content-Location: file:///C:/EC2C4D02/b.htm Content-Transfer-Encoding: quoted-printable Content-Type: text/html; charset="us-ascii"
1. neděle adventní<= o:p>
1. ČTENÍ Iz 63, 16b-17. 19b; 64, 2b-7
Kéž bys protrhl nebe a sestoupil!
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Ty, Hospodine, jsi náš otec,
"náš vykupitel" je tvoje dávné
jméno. Proč jsi nám dal, Hospodine, zbloudit z tvý=
;ch
cest, srdci dal ztvrdnout, abychom před tebou neměli
bázeň? Usmiř se kvůli svým služební=
;kům,
pro kmeny, které jsou ti vlastní! Kéž bys protrhl
nebe a sestoupil! Před tvou tváří by se rozplynuly
hory.
Sestoupil jsi, a před tvou tváří=
se
rozplynuly hory.
Od věků (nikdo) neslyšel, k sluchu (nikom=
u)
neproniklo, oko nespatřilo, že by Bůh, mimo tebe, (tak) jedn=
al s
těmi, kdo v něho doufají. Zastáváš se
těch, kdo jednají spravedlivě, kdo pamatují na
tvé cesty.
Hle, ty ses rozhněval, protože jsme
hřešili, odedávna jsme žili nevěrně. Byli j=
sme
všichni jak poskvrnění, jak špinavý šat b=
yl
každý náš dobrý skutek. Zvadli jsme vši=
chni
jak listí, nepravost nás unášela jak vítr.=
Nikdo
nevzýval tvé jméno, nikdo se nevzchopil, aby se k
tobě přivinul, neboť jsi před námi skryl svoji
tvář, nepravosti jsi nás vydal napospas.
A přece, Hospodine, ty jsi náš otec! My
hlína jsme - ty jsi nás hnětl, dílo tvé ru=
ky
jsme všichni!
Žl 80 (79), 2ac+3b. 15-16. 18-19 Odp.: 4
Odp.: Bože, obnov nás, rozjasni svou tvář, a bud=
eme
spasení.
Slyš, Izraelův pastýři, skvěj se
září, ty, který trůníš nad cheru=
by,
probuď svou sílu a přijď nás zachránit!=
Odp.
Bože zástupů, vrať se, shlédni z nebe a pod&ia=
cute;vej
se, pečuj o tuto révu! Ochraňuj, co tvá pravice
zasadila, výhonek, který sis vypěstoval!
Odp.
Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, nad
člověkem, kterého sis vychoval. Už od tebe
neustoupíme, zachovej nás naživu, a budeme velebit
tvé jméno.
Odp.
2. ČTENÍ 1 Kor 1, 3-9
Čekáme, až přijde náš Pán
Ježíš Kristus.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla
Korinťanům.
Bratři !
Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od
Pána Ježíše Krista.
Neustále za vás děkuji svému B=
ohu
pro Boží milost, která vám byla dána v Kri=
stu
Ježíši. Neboť v něm jste v každém oh=
ledu
získali bohatství všeho druhu, jak v nauce, tak v
poznání. Vždyť přece svědectví o
Kristu bylo u vás jako pravé dokázáno, takž=
;e
nejste pozadu v žádném Božím daru; jen
ještě musíte vytrvale čekat, až přijde
náš Pán Ježíš Kristus. On vám
také dá, že vytrváte až do konce, takže
budete bez úhony v onen den našeho Pána
Ježíše Krista. Věrný je Bůh, a on v&aacut=
e;s
povolal k tomu, abyste měli společenství s jeho Synem
Ježíšem Kristem, naším Pánem!
EVANGELIUM Mk 13, 33-37
Bděte: nevíte, kdy při jde pán domu. Slova
svatého evangelia podle Marka.
Ježíš řekl svým učedníkům:
"Dejte si pozor, bděte, protože
nevíte, kdy přijde poslední den. Je to podobně jako=
s
člověkem, který se vydal na cesty. Odešel z domu, dal
svým služebníkům plnou moc, každému jeho
práci, a vrátnému nařídil, aby bděl.
Bděte tedy, protože nevíte, kdy přijde pán dom=
u,
zdali navečer, nebo o půlnoci, nebo za kuropění, nebo
ráno, aby vás, až znenadání přijde,
nezastihl, jak spíte.
Co říkám vám,
říkám všem: Bděte!"
2. nedě=
le
adventní
1. ČTENÍ Iz 40, 1-5. 9-11
Připravte cestu Páně!
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Těšte, těšte můj národ -
praví váš Bůh. Mluvte k srdci Jeruzaléma,
volejte k němu, neboť je skončena jeho robota,
odčiněna jeho vina, vzal totiž z Hospodinovy ruky
dvojnásob za všechny své hříchy. Hlas
volá:
"Na stepi připravte Hospodinovi cestu, v
pustině urovnejte stezku našemu Bohu! Každé
údolí ať se zvýší a každá
hora a pahorek ať se sníží! Co je kopcovité,
ať je nížinou, co je hrbolaté, ať je rovinou!
Zjeví se Hospodinova velebnost; každé tělo
uzří jeho spásu. Hospodinova ústa to
řekla."
Vystup na vysokou horu, Sióne, který
hlásáš radostnou zvěst, mocně pozdvihni sv$=
7;j
hlas, Jeruzaléme, který hlásáš radostnou
zvěst! Neboj se, nahlas řekni judským městům:
"Hle, váš Bůh!
Hle, Pán, Hospodin, přichází v
síle, jeho rámě mu dává vládu. Hle,=
u
sebe má svou mzdu, před sebou má svůj zisk. Jako
pastýř pase své stádo, svým ramenem je
shromažďuje, ve svém klínu beránky nese, ovc=
e s
mláďaty pomalu vede."
Žl 85 (84), 9ab+10. 11-12. 13-14 Odp.: 8a
Odp.: Pane, ukaž nám své milosrdenství!
Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh:
jistě mluví o pokoj i pro svůj lid a pro své
svaté. Jistě je blízko jeho spása těm,
kteří se ho bojí, aby sídlila jeho velebnost v
naší zemi.
Odp.
Milosrdenství a věrnost se potkají, políbí=
se
spravedlnost a pokoj. Věrnost vypučí ze země,
spravedlnost shlédne z nebe.
Odp.
Hospodin též popřeje dobro a naše země vyd&aacut=
e;
plody. Spravedlnost bude ho předcházet a spása mu pů=
;jde
v patách.
Odp.
2. ČTENÍ 2 Petr 3, 8-14
Čekáme nová nebesa a novou zemi.
Čtení z druhého listu svatého apoštola Petra=
.
Jednu věc, milovaní, nesmíte
přehlédnout: že je u Pána jeden den jako tisí=
;c roků
a tisíc roků jako jeden den. Ne že by Pán otá=
;lel
splnit to, co slíbil, jak ho někteří lidé
obviňují z otálení, ale je k vám
shovívavý, protože nechce, aby někdo zahynul, naopak
chce, aby se všichni dali na pokání.
Ten den Páně však přijde jako zlod&=
#283;j
a tehdy nebesa náhle s rachotem pominou, živly se
stráví žárem a země i všecko na n&iacut=
e;
bude souzeno.
A tak všechno vezme za své. Jak vám pr=
oto
musí ležet na srdci, abyste žili svatě a
zbožně, a tak očekávali a urychlovali pří=
chod
toho Božího dne, kdy se nebesa stráví v ohni a
živly rozplynou v žáru. Ale my čekáme - jak on=
to
slíbil nová nebesa a novou zemi, kde bude mít svůj
domov spravedlnost.
Když tedy na to musíte čekat,
milovaní, horlivě se snažte, abyste byli před n&iacut=
e;m
bez poskvrny a bez úhony v pokoji.
EVANGELIUM Mk 1, 1-8
Vyrovnejte stezky Páně!
Slova svatého evangelia podle Marka. Začátek evangelia o
Ježíši Kristu, Synu Božím:
Je psáno u proroka Izaiáše: "Hle,
já posílám svého posla před tebou, on ti
připraví cestu. Hlas volajícího na poušti:
Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!" Když Jan
Křtitel vystoupil na poušti, hlásal křest
pokání, aby byly odpuštěny hříchy.
Vycházel k němu celý judský kraj a všichni
jeruzalémští obyvatelé, dávali se od n=
3;ho
křtít v řece Jordánu a přitom vyznávali
své hříchy.
Jan nosil šat z velbloudí srsti a kolem bok=
367;
kožený pás. Živil se kobylkami a medem divoký=
;ch
včel. ( Jan ) kázal: "Za mnou už
přichází mocnější, než jsem j&aacu=
te;;
nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u
opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on
vás bude křtít Duchem svatým.
3. nedě=
le
adventní
1. ČTENÍ Iz 61, 1-2a. 10-11
Radostí jásám v Hospodinu.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Duch Pána, ( duch ) Hospodinův, je nade mnou,
protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radost=
nou
zprávu chudým, obvázat ty, jimž puká srdce,
oznámit zajatým propuštění, svobodu
uvězněným, hlásat Hospodinovo milostivé
léto.
Radostí jásám v Hospodinu, má
duše plesá v mém Bohu, neboť mě oblékl v
roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako
ženicha okrášleného věncem, jako nevěstu
ozdobenou šperky. Jako země rodí rostlinstvo, jako zahrada
dává vzejít své setbě, tak Pán,
Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti a slávě před
všemi národy.
Lk 1, 46-48a. 48b-50. 53-54 Odp.: Iz 61, l0b
Odp.: Můj duch jásá v mém Bohu!
Velebí má duše Hospodina a můj duch jás&aacu=
te;
v Bohu, mém spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou
služebnici. Od této chvíle mě budou blahoslavit
všechna pokolení,
Odp.
že mi učinil veliké věci ten, který je
mocný. Jeho jméno je svaté a jeho milosrdenství
trvá od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho
bojí.
Odp.
Hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s
prázdnou. Ujal se svého služebníka Izraele, pamat=
oval
na své milosrdenství.
Odp.
2. ČTENÍ 1 Sol 5, 16-24
Ať si uchováte ducha neporušeného a duši i
tělo neposkvrněné pro příchod našeho
Pána.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla
Soluňanům.
Bratři!
Stále se radujte. Bez přestání =
se
modlete. Ve všech životních podmínkách
děkujte ( Bohu ). Tak to Bůh pro vás chce v Kristu
Ježíši.
Nezhášejte oheň Ducha, nepodceňujte=
dar
promlouvání z vnuknutí, ale všecko zkoumejte, a c=
o je
dobré, toho se držte. Varujte se zla, ať se objevuje pod
jakoukoli tvářností.
Sám Bůh pokoje kéž vás
dokonale posvětí. Ať si uchováte ducha neporuš=
eného
a duši i tělo neposkvrněné pro příchod
našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je
ten, který vás povolává, a on to také
splní.
EVANGELIUM Jan 1, 6-8. 19-28
Mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se =
Jan.
Přišel jako svědek, aby svědčil o světle, aby
všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl t&iacut=
e;m
světlem, měl jen svědčit o tom světle.
A toto je Janovo svědectví, když k n=
3;mu
židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho
otázali: "Kdo jsi?" Vyznal to a nezapřel. Vyznal:
"Já nejsem Mesiáš." Zeptali se ho: "Co te=
dy
jsi? Eliáš?" Řekl: "Nejsem."
"Jsi ten Prorok?" Odpověděl:
"Ne."
Řekli mu tedy: "Kdo jsi? Ať může=
me
dát odpověď těm, kdo nás poslali. Co
říkáš sám o sobě?"
Řekl: "Já jsem hlas volajíc&iacut=
e;ho
na poušti: 'Vyrovnejte cestu Pánu', jak řekl prorok
Izaiáš."
Někteří z poslů byli farizeov&eacut=
e;.
Ti se ho zeptali: "Proč tedy křtíš, když ne=
jsi
ani Mesiáš, ani Eliáš, ani ten Prorok?"
Jan jim řekl: "Já křtím vodo=
u.
Mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte; ten, který
má přijít po mně; jemu nejsem hoden rozvázat
řemínek u opánku." To se stalo v Betánii na
druhé straně Jordánu, kde Jan křtil.
4. nedě=
le
adventní
1. ČTENÍ 2 Sam 7, 1-5. 8b-12. 14a. 16
Království Davidovo potrvá před Hospodinem
navěky.
Čtení z druhé knihy Samuelovy.
Když se usadil král David ve svém
paláci a Hospodin mu popřál pokoj od všech
okolních nepřátel, pravil král proroku
Nátanovi: "Podívej se, já bydlím v dom=
3; z
cedrů, zatímco Boží archa přebývá
uprostřed stanových pláten."
Nátan odpověděl králi: "Jdi a
splň všechny záměry, které máš v
srdci, vždyť Hospodin je s tebou!"
Ale v oné noci ozvalo se Hospodinovo slovo k
Nátanovi: "Jdi a řekni mému služebníku
Davidovi: Tak praví Hospodin: Ty mi chceš vystavět dů=
m,
kde bych bydlel? Já jsem tě vzal z pastviny od ovcí, abys
byl vládcem nad mým izraelským lidem, a byl jsem s teb=
ou
ve všem, cos podnikal, vyhubil jsem před tebou všechny
tvé nepřátele. Zjednám ti veliké jmé=
;no,
jaké mají ti největší na zemi. Urč&iacu=
te;m
svému izraelskému lidu místo, zasadím ho tam a =
bude
tam bydlet. Nebude se už děsit a lidé oddaní
zločinu se neodváží ho sužovat jako
dříve, v dobách, kdy jsem ustanovil nad svým izra=
elským
lidem soudce. Popřeji mu pokoj ode všech jeho nepřáte=
l.
Hospodin ti oznamuje, že vystaví dům tobě.
Až se naplní tvé dny a
uložíš se ke svým otcům, vzbudím po
tobě potomstvo, které vzejde z tvých útrob, a
upevním jeho království. Já mu budu otcem a on =
mi
bude synem.
Tvůj dům a tvé království
potrvá přede mnou navěky, tvůj trůn bude
pevný navždy."
Žl 89 (88), 2-3. 4-5. 27+29 Odp.: 2a
Odp.: Na věky chci zpívat o Hospodinových milostech. =
Na věky chci zpívat o Hospodinových milostech, po
všechna pokolení hlásat svými ústy tvou v&=
#283;rnost.
Řekl jsi totiž: "Navěky je založena milost." =
Na
nebi jsi upevnil svou věrnost.
Odp.
Smlouvu jsem sjednal se svým vyvoleným, přísahal =
jsem
Davidovi, svému služebníku: Na věky zajistím
tvůj rod a tvůj trůn zbuduji na všechna pokolení=
.
Odp.
On mě bude vzývat: Ty jsi můj otec, můj Bůh a
skála mé spásy. Navěky mu zachovám svou
milost, má smlouva s ním platit nepřestane.
Odp.
2. ČTENÍ Řím 16, 25-27
Tajemství, které bylo skryté od
věčných časů, je dnes zřejmé.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla
Římanům.
Bratři!
Bůh vás může utvrdit, ( abyste
žili ) podle evangelia, jak jsem vám ho hlásal, a podle
kázání o Ježíši Kristu. Bylo vá=
;m
zjeveno toto tajemství, které bylo skryté od
věčných časů, ale dnes je zřejmé
předpověďmi Písma na příkaz věč=
ného
Boha a oznámeno všem národům, aby ho vírou
poslušně přijaly.
A proto Bohu, který jediný je moudrý,
bud skrze Ježíše Krista sláva na věčn&eac=
ute;
věky. Amen.
EVANGELIUM Lk 1, 26-38
Počneš a porodíš syna.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Anděl Gabriel byl poslán od Boha do
galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k pann=
3;
zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu, a ta pa=
nna
se jmenovala Maria.
Anděl k ní vešel a řekl: "Bud'
zdráva, milostiplná! Pán s tebou!" Když to
slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat=
.
Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria,
neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš
syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude
veliký a bude nazván Synem Nejvyššího.
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kr=
alovat
nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebu=
de
mít konce."
Maria řekla andělovi: "Jak se to stane?
Vždyť muže nepoznávám." Anděl j&iacu=
te;
odpověděl: "Duch svatý sestoupí na tebe a moc
Nejvyššího tě zastíní. Proto také
dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I
tvoje příbuzná Alžběta počala ve sv&eacut=
e;m
stáří syna a je už v šestém
měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou.
Vždyť u Boha není nic nemožného." Maria
řekla: "Jsem služebnice Páně; ať se mi stane
podle tvého slova."
A anděl od ní odešel.
Slavnost
Narození Páně
1.
ČTENÍ Iz 9, 1-3. 5-6
Syn je nám dán!
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo,
obyvatelům temné země vzchází světlo.
Dáváš mnoho jásotu, zvětšuješ rado=
st;
veselí se před tebou, jako se jásá o
žních, jako plesají ti, kdo se dělí o
kořist.
Neboť jařmo, které ho tížilo,
hůl na jeho šíji a bodec jeho otrokáře
jsi zlomil jako za midjanských dnů.
Hle, dítě se nám narodilo, syn je nám dán,
vládu má na svém rameni a dostal jméno
Podivuhodný rádce, mocný Bůh, Věčn&yacu=
te;
otec, Kníže pokoje. Jeho vladařství vzroste a pokoje
nebude konce, (bude vládnout) na Davidově trůně a v j=
eho
království, on je upevní a utvrdí právem=
a
spravedlností od tohoto času až navěky! To
způsobí horlivost Hospodina zástupů.
Žl 96 (95), 1-2a. 2b-3. 11-12. 13 Odp.: Lk 2, 11
Odp.: Dnes se nám narodil Spasitel, Kristus Pán.
Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívejte Hospodin=
u,
všechny země! Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jmén=
o!
Odp.
Rozhlašujte den po dni jeho spásu, vypravujte mezi pohany o jeho
slávě, mezi všemi národy o jeho divech.
Odp.
Radujte se, nebesa, zajásej, země, zahuč, moře a
vše, co je naplňuje. Zaplesej, pole a vše, co je na něm.
Tehdy se rozveselí všechny lesní stromy.
Odp.
Před Hospodinem, že přichází, že
přichází řídit zemi. Bude řídit
svět spravedlivě, národy bude spravovat věrně. <=
br>
Odp.
2. ČTENÍ Tit 2, 11-14
Projevila se Boží dobrota všem lidem.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Titovi.
Projevila se Boží dobrota, která
přináší spásu všem lidem. Vede ná=
;s k
tomu, abychom se odřekli bezbožného života i
světských žádostí a žili v tomto
nynějším věku rozvážně, spravedliv=
283;
a zbožně a přitom očekávali v blažené
naději slavný příchod našeho velikého B=
oha
a spasitele Krista Ježíše. On vydal sám sebe za
nás, vykoupil nás z každé špatnosti a
očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem,
horlivým v konání dobrých skutků.
EVANGELIUM Lk 2, 1-14
Dnes se vám narodil Spasitel.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
V těch dnech vyšlo nařízení=
od
císaře Augusta, aby se v celé říši prov=
edlo
sčítání lidu: To bylo první
sčítání a konalo se, když byl v Sýrii
místodržitelem Kvirinius. Šli tedy všichni, aby se da=
li
zapsat, každý do svého města.
Také Josef se odebral z galilejského
města Nazareta vzhůru do Judska do města Davidova, kter&eacu=
te;
se jmenuje Betlém, protože byl z rodu a kmene Davidova, aby se =
dal
zapsat spolu s Marií, sobě zasnoubenou ženou, která
byla v požehnaném stavu.
Když tam byli, naplnil se jí čas, kdy
měla porodit. A porodila svého prvorozeného syna, zavinu=
la
ho do plének a položila do jeslí, protože v
zájezdním útulku nebylo pro ně místo.
V té krajině nocovali pod širým
nebem pastýři a střídali se na hlídce u
svého stáda. Najednou u nich stál anděl
Páně a sláva Páně se kolem nich
rozzářila a padla na ně veliká bázeň.
Anděl jim řekl: "Nebojte se! Zvěstuji vám velikou
radost, radost pro všechen lid: V městě Davidově se
vám dnes narodil Spasitel - to je Kristus Pán. To bude pro
vás znamením: Naleznete děťátko zavinut&eacu=
te;
do plének a položené v jeslích." A ná=
hle
bylo s andělem celé množství nebeských
zástupů a takto chválili Boha:
"Sláva na výsostech Bohu a na zemi po=
koj
lidem, v kterých má (Bůh) zalíbení."<=
o:p>
Svátek
sv. Štěpána
PRVNÍ ČTENÍ Sk 6, 8 - 10; 7, 54 - 60
Vidím nebesa otevřená.
Čtení ze Skutků apoštolů.
Štěpán, plný milosti a sí=
ly,
dělal mezi lidem veliké divy a znamení. Ale tu
zasáhli někteří z tak zvané synagógy
propuštěnců s lidmi z Kyrény, Alexandrie, Kilí=
kie
a Asie a začali se přít se Štěpánem. Nemo=
hli však
obstát před jeho moudrostí a Duchem, který z
něho mluvil.
Když to slyšeli, velmi se rozzuřili a
skřípali zuby proti němu. On však plný Ducha
svatého, pohleděl k nebi a spatřil Boží
slávu a Ježíše, jak stojí po Boží
pravici. A zvolal: "Vidím nebesa otevřená a Syna
člověka, jak stojí po Boží pravici! "
Oni se však dali do velkého křiku,
zacpávali si uši a všichni se na něho zuřivě
vrhli. Pak ho vyhnali ven za město a začali ho kamenovat.
Svědkové si přitom složili svrchní šat k
nohám jednoho mladého muže - jmenoval se Šavel.
Tak Štěpána kamenovali. A on se modlil:
"Pane Ježíši, přijmi mého ducha!" Kl=
esl
pak na kolena a hlasitě zvolal: "Pane, nepřičítej
jim tento hřích." A po těchto slovech skonal.
Žl 31 (30), 3cd - 4. 6 + 8ab. 16bc - 17 Odp.: 6a
Odp.: Do tvých rukou, Hospodine, svěřuji svého
ducha.
Buď mi ochrannou skálou, opevněnou tvrzí k mé
záchraně, vždyť ty jsi má skála a m&aac=
ute;
tvrz, pro své jméno mě povedeš a budeš
řídit.
Odp.
Do tvých rukou svěřuji svého ducha, Hospodine,
věrný Bože, ty mě vysvobodíš. Budu se ves=
elit
a jásat nad tvým slitováním, že jsi
shlédl na moji bídu.
Odp.
Vysvoboď mě z moci mých úhlavních
nepřátel! Svou jasnou tvář ukaž svému
služebníku, zachraň mě svou slitovností.
Odp.
EVANGELIUM Mt 10, 17 - 22
To už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Du=
ch
vašeho Otce.
Slova svatého evangelia podle Matouše. Ježíš
řekl svým apoštolům:
"Mějte se na pozoru před lidmi! Budou
vás totiž vydávat soudům a bičovat v
synagógách, budou vás vodit před vladaře a
krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim a
také pohanům.
Až vás vydají soudu, nedělejte si
starosti, jak nebo co máte mluvit, protože v tu chvíli
vám bude dáno, co máte mluvit.
Neboť to už pak nemluvíte vy, ale
mluví skrze vás Duch vašeho Otce. Bratr vydá na s=
mrt
bratra a otec syna, děti povstanou proti rodičům a
způsobí jim smrt. Budete ode všech nená-viděni=
pro
mé jméno. Ale kdo vytrvá až do konce, bude
spasen."
Svátek
Svaté rodiny
1. ČTENÍ Gn 15, 1-6; 21, 1-3
Kdo vyjde z tvého lůna, ten bude po tobě dědit. =
i>
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Hospodin se obrátil na Abráma ve
vidění těmito slovy: "Neboj se, Abráme, j&aacu=
te;
jsem tvůj štít, tvá odměna je
převeliká."
Abrám řekl: "Pane, Hospodine, co mi
dáš? Nemám děti, dědicem mého domu bude
damašský Eliezer." Abrám pokračoval: "Ned=
al
jsi mi potomka, bude po mně dědit jeden z lidí mého
domu."
Tu mu Hospodin řekl: "Ten po tobě děd=
it
nebude; kdo však vyjde z tvého lůna, ten bude po tobě
dědit."
Vyvedl ho ven a pravil: "Pohlédni na nebe a
spočítej hvězdy, můžeš-li je
spočítat! " - a dodal: "Tak ( četné ) bude
tvé potomstvo!" ( Abrám ) Hospodinu uvěřil, a =
ten
ho za to uznal za spravedlivého.
Hospodin navštívil Sáru, jak
slíbil, a splnil Sáře dané slovo. Sára
počala a porodila Abrahámovi v jeho stáří sy=
na,
jak to Bůh předpověděl. Abrahám dal svému
narozenému synovi, kterého mu Sára porodila, jmé=
;no
Izák.
Žl 105 (104), 1-2. 3-4. 5-6. 8-9 Odp.: 7a. 8a
Odp.: Hospodin sám je náš Bůh, pamatuje
věčně na svoji smlouvu.
Oslavujte Hospodina, vzývejte jeho jméno, hlásejte mezi
národy jeho díla. Zpívejte mu, hrejte mu, vypravujte o
všech jeho divech!
Odp.
Honoste se jeho svatým jménem, ze srdce ať se raduj&iacu=
te;,
kdo hledají Hospodina! Uvažujte o Hospodinu a jeho moci,
stále hledejte jeho tvář!
Odp.
Pamatujte na divy, které učinil, na jeho zázraky a rozsu=
dky
jeho úst, potomstvo Abraháma, jeho služebníka,
synové Jakuba, jeho vyvoleného!
Odp.
Pamatuje věčně na svoji smlouvu, na slib, který ustan=
ovil
pro tisíc pokolení, na smlouvu, kterou sjednal s
Abrahámem, na svou přísahu Izákovi.
Odp.
2. ČTENÍ Žid 11, 8. 11-12. 17-19
Abrahám, Sára a Izák věřili.
Čtení z listu Židům.
Bratři!
Protože Abrahám věřil, uposlechl (
Boží ) výzvy, aby se vystěhoval do země, kterou
měl dostat v dědičné držení; vystěho=
val
se, ačkoli nevěděl, kam jde. I Sára uvěřila=
, a
proto dostala sílu stát se matkou, a to přes svůj
pokročilý věk, protože se spolehla na toho, kter&yacu=
te;
ten slib dal. A tak z jednoho muže, a to už vetchého,
vzešlo tolik potomků jako hvězd na nebi a jako písku =
na
mořském břehu, který nikdo
nespočítá. Protože měl Abrahám ví=
;ru,
přinesl Izáka v oběť, když ho Bůh zkouš=
;el.
Svého jediného syna chtěl obětovat, třebaž=
;e
mu bylo slíbeno: 'Od Izáka budeš mít potomky.' On
totiž uvažoval takto: Bůh má dost moci, aby
vzkřísil třebas i mrtvé. Proto také Iz&aacut=
e;ka
dostal nazpátek i jako předobraz.
EVANGELIUM Lk 2,22-40
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Když nadešel čas
očišťování podle Mojžíšova
Zákona, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, =
aby
ho představili Pánu, jak je psáno v Zákoně
Páně: 'Všechno prvorozené mužského rodu
ať je zasvěceno Pánu.' Přitom chtěli také
podat oběť, jak je nařízeno v Zákoně
Páně: pár hrdliček nebo dvě holoubata.
Tehdy žil v Jeruzalémě jeden
člověk, jmenoval se Simeon: byl to člověk
spravedlivý a bohabojný a očekával
potěšení Izraele a byl v něm Duch svatý. Od Du=
cha
svatého mu bylo zjeveno, že neuzří smrt, dokud
neuvidí Pánova Mesiáše. Z vnuknutí Ducha
přišel do chrámu, právě když rodiče
přinesli dítě Ježíše, aby s ním
vykonali, co bylo obvyklé podle Zákona. Vzal ho do
náručí a takto velebil Boha: “Nyní
můžeš, Hospodine, podle svého slova propustit
svého služebníka v pokoji, neboť moje oči
uviděly spásu, kterou jsi připravil pro všechny
národy: světlo k osvícení pohanům a k
slávě tvého izraelského lidu.” Jeho otec i
matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšel=
i.
Simeon jim požehnal a jeho matce Marii prohlásil: “On je
ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli=
a
jako znamení, kterému se bude odporovat – i tvou
vlastní duši pronikne meč – aby vyšlo najevo
smýšlení mnoha srdcí.”
Také tam byla prorokyně Anna, dcera Fanuelova=
z
Aserova kmene. Byla značně pokročilého věku:
mladá se vdala a sedm roků žila v manželství,
potom sama jako vdova – bylo jí už
čtyřiaosmdesát let. Nevycházela z chrámu a
sloužila Bohu posty a modlitbami ve dne v noci. Přišla tam
právě v tu chvíli, velebila Boha a mluvila o tom
dítěti všem, kdo očekávali vykoupení
Jeruzaléma.
Když vykonali všechno podle Zákona
Páně, vrátili se do Galileje do svého města
Nazareta. Dítě rostlo a sílilo, bylo plné moudros=
ti a
milost Boží byla s ním.
Slavnost
Matky Boží Panny Marie – Nový rok
1. ČTENÍ Nm 6, 22-27
Budou vzývat moje jméno nad izraelskými syny a
já jim požehnám.
Čtení ze čtvrté knihy Mojžíšovy. <=
br>
Hospodin řekl Mojžíšovi:
"Řekni Árónovi a jeho synům: Tak budete
žehnat izraelským synům; budete jim říkat:
'Ať tobě Hospodin požehná a ochraňuje tě!
Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a=
je
ti milostivý! Ať Hospodin obrátí k tobě svou
tvář a dopřeje ti pokoje!' Budou vzývat moje
jméno nad izraelskými syny a já jim
požehnám."
Žl 67 (66) 2-3. 5. 6+8 Odp.: 2a
Odp.: Bože, buď milostiv a žehnej nám!
Bože, buď milostiv a žehnej nám, ukaž nám
svou jasnou tvář, kéž se pozná na zemi, jak
jednáš, kéž poznají všechny náro=
dy,
jak zachraňuješ.
Odp.
Nechť se lidé radují a jásají, že
soudíš národy spravedlivě a lidi na zemi
řídíš.
Odp.
Ať tě, Bože, velebí národy, ať tě
velebí kdekterý národ! Kéž nám B=
67;h
žehná, ať ho ctí všechny končiny země=
;!
Odp.
2. ČTENÍ Gal 4, 4-7
Bůh poslal svého Syna, narozeného ze ženy. <=
br>
Čtení z listu svatého apoštola Pavla
Galaťanům.
Bratři!
Když se naplnil čas, poslal Bůh své=
;ho
Syna, narozeného ze ženy, narozeného pod Zákonem,=
aby
vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme b=
yli
přijati za syny. A protože jste synové, poslal nám
Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá:
"Abba, Otče!" Už tedy nejsi otrok, ale syn a jako syn
také dědic skrze Boha.
EVANGELIUM Lk 2, 16-21
Nalezli Marii a Josefa i děťátko . . . &nbs=
p;
Když uplynulo osm dní, dali mu jméno Ježí=
53;.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Pastýři pospíchali do Betléma a
nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v
jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom
dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, p=
odivili
se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však =
to
všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom.
Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha =
za
všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řeče=
no.
Když uplynulo osm dní a dítě
mělo být obřezáno, dali mu jméno
Ježíš, jak ho nazval anděl, než byl počat v
mateřském lůně.
2. nedě=
le
po Narození Páně
1. ČTENÍ Sir 24, 1-4. 12-16 ( řec. 1-2. 8-12 ) <=
/b>
Moudrost Boží sídlí ve vyvoleném lidu. =
Čtení z knihy Sirachovcovy.
Moudrost se sama chválí a slaví uprostřed
svého lidu.
Otvírá svá ústa ve
shromáždění Nejvyššího a veleb&iac=
ute;
se před jeho zástupy: Tvůrce veškerenstva mi dal rozk=
az,
můj stvořitel mi poručil vztyčit stan. Řekl mi:
"Usaď se v Jakubovi, v Izraeli měj své
dědictví! "
Před věky na počátku mě
stvořil, až na věky být nepřestanu.
Před ním ve svatostánku jsem konala s=
vou
službu a pak na Siónu jsem obdržela sídlo.Usadil
mě v městě, které miloval jako mě, v
Jeruzalémě vykonávám svou moc. V lidu plném
slávy jsem zapustila kořeny, v Pánově
údělu, v jeho dědictví.
Žl 147, 12-13. 14-15. 19-20 Odp.:Jan 1, 14
Odp.: Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.
nebo: Aleluja.
Jeruzaléme, oslavuj Hospodina, chval svého Boha, Sióne,
že zpevnil závory tvých bran, požehnal tvým
synům v tobě.
Odp.
Zjednal tvému území pokoj a sytí tě jadrnou
pšenicí. Sesílá svůj rozkaz na zemi, rychle
běží jeho slovo.
Odp.
Oznámil své slovo Jakubovi, své zákony a
přikázání Izraeli. Tak nejednal se
žádným národem: nesdělil jim svá
přikázání.
Odp.
2. ČTENÍ Ef 1, 3-6. 15-18
Předurčil nás, abychom byli přijatí za jeho
dětí skrze. Ježíše.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.=
Bud' pochválen Bůh a Otec našeho Pána
Ježíše Krista, který nás zahrnul z nebe
rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kris=
tem.
Vždyť v něm si nás vyvolil ještě před
stvořením světa, abychom byli před ním
svatí a neposkvrnění; v lásce nás ze
svého svobodného rozhodnutí předurčil, abych=
om
byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista. To
proto, aby se vzdávala chvála jeho vznešené
dobrotivosti, neboť skrze ni nás obdařil milostí pro
zásluhy svého milovaného Syna.
Slyšel jsem, jak věříte v Pá=
;na
Ježíše a jakou lásku projevujete všem
křesťanům, a proto nepřestávám za v&aacut=
e;s
děkovat, když na vás vzpomínám ve svý=
ch
modlitbách, aby vám Bůh našeho Pána
Ježíše Krista, Otec slávy, udělil dar moud"=
5;e
věci chápat a jejich smysl odhalovat, takže budete moci
mít o něm správné poznání. On a#=
7;
osvítí vaše srdce, abyste pochopili, jaká je
naděje těch, které povolal, jaké poklady slá=
vy
skrývá křesťanům jeho dědictví.
EVANGELIUM Jan 1, 1-18
Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. =
Začátek svatého evangelia podle Jana.
Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boh=
a, a
to Slovo byl Bůh.
To bylo na počátku u Boha. Všechno povs=
talo
skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.V něm byl
život, a ten život byl světlem lidí. To světlo
svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Byl
člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel =
jako
svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni
uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím svět=
lem,
měl jen svědčit o tom světle.
Bylo světlo pravé, které osvěcuje
každého člověka; to přicházelo na svě=
;t.
Na světě bylo, a svět povstal skrze ně, ale svět ho
nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho
nepřijali.
Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se
Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho
jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z
vůle muže, ale z Boha.
A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi
námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou m&aacu=
te;
od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.
Jan o něm vydával svědectví a vo=
lal:
"To je ten, o kterém jsem řekl: 'Ten, který př=
ijde
po mně, má větší důstojnost, neboť b=
yl
dříve než já.' "
Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za
milosti: Neboť Zákon byl dán skrze Mojží#=
3;e,
milost a pravda přišla skrze Ježíše Krista.
Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn,
který spočívá v náručí
Otcově, ten o něm podal zprávu.
Slavnost
Zjevení Páně – Tří králov&eacut=
e;
1. ČTENÍ Iz 60, 1-6 Hospodinova velebnost
září nad tebou.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo
tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad
tebou!
Hle, tma zahaluje zemi a temnota národy, . nad teb=
ou
však září Hospodin, jeho velebnost se zjevuje nad
tebou. Národy budou kráčet v tvém světle a
králové v tvé vycházející
záři. Rozhlédni se kolem a podívej se: ti
všichni se shromáždili, přišli k tobě. Zdal=
eka
přicházejí tvoji synové, na zádech jsou
přinášeny tvoje dcerky. Spatříš to a
zazáříš, radostí se zachvěje a
rozšíří tvé srdce, neboť tě zaleje
bohatství moře, přinesou ti statky národů.
Záplava velbloudů tě přikryje,
dromedáři z Midjanu a Efy, přijdou všichni ze
Sáby, přinesou zlato a kadidlo, rozhlásí Hospodin=
ovu
slávu.
Žl 72 (71), 1-2. 7-8. 10-11. 12-13 Odp.: srv.
Odp.: Budou se ti, Hospodine, klanět všechny národy
země.
Bože, svěř králi svou pravomoc, svou spravedlnost
královskému synu. Ať vládne tvému lidu
spravedlivě, nestranně tvým ubohým.
Odp.
V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje, dokud nezanikne luna. =
Bude
vládnout od moře k moři, od Řeky až do konč=
in
země.
Odp.
Králové Taršíše a ostrovů přinesou
dary, králové Arábie a Sáby zaplatí
daně. Všichni králové se mu budou klanět,
všechny národy mu budou sloužit.
Odp.
On vysvobodí chudáka, který se dovolává
pomoci, ubožáka, jehož se nikdo neujímá. Smi=
luje
se nad nuzným a chudým, zachrání
ubožákům život.
Odp.
2. ČTENÍ Ef 3, 2-3a. 5-6
Nyní bylo oznámeno, že také pohané
mají stejná dědická práva.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.=
Bratři (a sestry)!
Slyšeli jste, že Bůh mě
pověřil pracovat pro vás na díle milosti. Ve
zjevení mi totiž bylo oznámeno to tajemství.
V dřívějších dobách to
lidé tak nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno z osv&=
iacute;cení
Ducha jeho svatým apoštolům a kazatelům
mluvícím pod vlivem vnuknutí: že totiž
také pohané mají stejná dědická
práva, že jsou údy téhož těla a že
stejně i jim platí ona zaslíbení skrze
Ježíše Krista, když uvěří
kázání evangelia.
EVANGELIUM Mt 2, 1-12
Přišli jsme od východu poklonit se králi.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku =
za
času krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci=
od
východu a ptali se: "Kde je ten narozený
židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na
východě, a proto jsme se mu přišli poklonit."
Když to uslyšel král Herodes, ulekl se =
a s
ním celý Jeruzalém. Svolal všechny velekněze=
a
učitele Zákona z lidu a vyptával se jich, kde se m&aacut=
e;
Mesiáš narodit. Řekli mu: "V Betlémě v
Judsku, neboť tak je psáno u proroka: 'A ty, Betléme v
judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi judský=
;mi
předními městy, protože z tebe vyjde vládce,
který bude panovat mému izraelskému lidu'."
Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně=
; se
jich vyptal na dobu, kdy se ta hvězda objevila, poslal je do
Betléma a řekl: "Jděte a důkladně se na to
dítě vyptejte. Až ho najdete, oznamte mi to, abych se mu i
já přišel poklonit." Když krále vyslechli,
vydali se na cestu.
A hle - hvězda, kterou viděli na
východě, šla před nimi, až se zastavila nad
místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu,
zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a
spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a
klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu
dary: zlato, kadidlo a myrhu.
Ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli,
proto se vrátili jinou cestou do své země.
Svátek
Křtu Páně
1. ČTENÍ Iz 55, 1-11
Pojďte k vodě; poslouchejte, a naplní vás
nový život!
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Toto praví Hospodin:
"Nuže, vy všichni, kteří
žízníte, pojďte k vodě; i když jste bez
peněz, pojďte, zásobte se a jezte bez peněz a zdarma
víno a mléko!
Proč vydávat peníze za to, co nen&iacu=
te;
chléb, svůj výdělek za to, co nesytí?
Slyšte mě a budete hodovat, vychutnávat tučná
jídla!
Nakloňte ucho své a pojďte ke mně!
Poslouchejte a naplní vás nový život! Sjedn&aacut=
e;m
s vámi věčnou smlouvu na věrných slibech
daných Davidovi. Jeho jsem národům ustanovil
zákonodárcem, knížetem a vládcem kmenů=
;.
Přivoláš národy, které
neznáš, a národy, které tě neznaly,
přiběhnou k tobě kvůli Hospodinu, tvému Bohu,
kvůli Svatému Izraele, který tě oslavil. Hledejte
Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte =
ho,
když je blízko!
Ať přestane bezbožník hřeš=
;it,
zločinec ať změní své smýšlen&iacu=
te;;
ať se obrátí k Hospodinu, a on se nad ním smiluje=
, k
našemu Bohu, který mnoho odpouští. Mé
myšlenky nejsou myšlenky vaše ani vaše chován&ia=
cute;
není podobné mému - praví Hospodin. O kolik
totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší
mé chování od vašeho chování, m&eac=
ute;
myšlení od myšlení vašeho.
Jako déšť a sníh padá z ne=
be a
nevrací se tam, ale svlažuje zem a působí, že
může rodit a rašit, ona pak obdařuje semenem
rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s m&yacut=
e;m
slovem, které vyšlo z mých úst:
nevrátí se ke mně bez účin=
ku,
ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří se mu, k
čemu jsem ho poslal."
Iz 12, 2-3. 4 bcd. 5-6 Odp.: 3
Odp.: S radostí budete vážit vodu z pramenů
spásy.
Bůh je má spása! Bez obavy mohu doufat. Hospodin je
má síla a statečnost, stal se mou spásou. S
radostí budete vážit vodu z pramenů spásy. <=
br>
Odp.
Oslavujte Hospodina, vzývejte jeho jméno! Hlásejte mezi
národy jeho díla, zvěstujte vznešenost jeho
jména!
Odp.
Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věc=
i,
ať je to známo po celé zemi! Plesejte a jásejte,
obyvatelé Siónu, neboť nad vámi vládne
Svatý Izraele.
Odp.
2. ČTENÍ 1 Jan 5, 1-9
Duch, voda a krev.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.=
Milovaní!
Každý, kdo věří, že
Ježíš je Mesiáš, je narozen z Boha; každ&=
yacute;,
kdo miluje otce, miluje i toho, komu on dal život. Podle toho
můžeme poznat, že milujeme Boží děti: kdy=
382;
milujeme Boha a plníme jeho přikázání.
Láska k Bohu záleží právě v tom, &=
2;e
zachováváme jeho přikázání.
Jeho přikázání nejsou
těžká, protože každý, kdo je narozen z Bo=
ha,
vítězí nad světem. A to je
vítězství, které přemohlo svět: naš=
;e
víra. Kdo vítězí nad světem, ne-li ten, kdo
věří, že Ježíš je Syn Bož&iacut=
e;?
Ježíš Kristus je ten, který
přišel skrze vodu a krev; nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev=
. A
to dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda. Jsou tři
svědkové: Duch, voda a krev, a ti tři jsou zajedno.
Když přijímáme svědectv&iacu=
te;
lidské, tím větší platnost má
svědectví Boží. To je totiž svědectv&iacu=
te;
Boží, které Bůh vydal o svém Synu.
Evangelium Mk 1,6b-11
Slova svatého evangelia podle Marka.
Jan kázal: “Za mnou už
přichází mocnější, než jsem j&aacu=
te;;
nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u
opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on
vás bude křtít Duchem svatým.” V těch
dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a dal s=
e od
Jana pokřtít v Jordáně. Hned jak vystupoval z vody,
spatřil, že se nebe rozevřelo a že se z něho
snáší Duch jako holubice. A z nebe se ozval hlas: “=
;Ty
jsi můj milovaný Syn, v tobě mám
zalíbení!”
2. nedě=
le v
mezidobí
1. ČTENÍ 1 Sam 3, 3b-10. 19
Mluv, Hospodine, tvůj služebník poslouchá. <=
br>
Čtení z první knihy Samuelovy.
Samuel spal ve svatyni, kde byla Boží archa. =
Tu
Hospodin zavolal: "Samueli!" On odpověděl: "Tady
jsem." Běžel k Elimu a řekl: "Tady jsem, volal jsi
mě." On pravil: "Nevolal jsem tě, vrať se a spi.&q=
uot;
Šel tedy spát.
Hospodin zavolal podruhé: "Samueli! " Sa=
muel
vstal, šel k Elimu a řekl: "Tady jsem, volal jsi mě.&qu=
ot;
On odpověděl: "Nevolal jsem tě, synu můj; vrať=
; se
a spi." Samuel totiž neznal Hospodina, protože se mu Hospodin
ještě nezjevil ve slově.
Hospodin zavolal opět Samuela, potřetí.
Vstal tedy, šel k Elimu a řekl: "Hle, tady jsem, volal jsi
mě." Tu Eli pochopil, že chlapce volá Hospodin. Eli p=
roto
řekl Samuelovi: "Jdi spát. Bude-li pak volat, řekni:
'Mluv, Hospodine, tvůj služebník poslouchá.' "
Samuel tedy šel spát na své místo.
Hospodin přišel, zastavil se a volal jako
dříve: "Samueli, Samueli!" A Samuel řekl:
"Mluv, tvůj služebník poslouchá." Samuel
rostl a Hospodin byl s ním a nedopustil, aby nějaké jeho
slovo přišlo nazmar.
Žl 40 (39), 2+4ab. 7-8a. 8b-9. 10 Odp.: srv. 8a+9a
Odp.: Hle, přicházím, Pane, splnit tvou vůl&iacu=
te;.
Pevně jsem doufal v Hospodina, on se ke mně sklonil a vyslyš=
el
mé volání. Novou píseň vložil mi do
úst, chvalozpěv našemu Bohu.
Odp.
V obětních darech si nelibuješ, zato jsi mi otevřel
uši. Celopaly a smírné oběti
nežádáš, tehdy jsem řekl: "Hle,
přicházím.
Odp.
Ve svitku knihy je o mně psáno: Rád splním tvou
vůli, můj Bože, tvůj zákon je v mém
nitru."
Odp.
Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém
shromáždění, svým rtům jsem
nebránil, ty to víš, Hospodine!
Odp.
2. ČTENÍ 1 Kor 6, 13c-15a. 17-20
Vaše těla jsou údy Kristovými.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla=
Korinťanům.
Bratři!
Tělo není pro smilnění; je pro
Pána a Pán pro tělo. A Bůh, který
vzkřísil Pána, vzkřísí svou moc&iacut=
e;
také nás.
Nevíte, že vaše těla jsou údy
Kristovými? Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden du=
ch.
Utíkejte před smilstvem! Každý
jiný hřích, kterého se člověk
dopustí, je mimo tělo. Kdo se však oddá
smilnění, prohřešuje se proti vlastnímu tě=
;lu.
Nebo nevíte, že vaše tělo je
chrámem Ducha svatého, který ve vás bydlí=
; a
kterého vám dal Bůh, a že proto už
nepatříte sami sobě? Byli jste přece koupeni, a to za
vysokou cenu. Oslavujte proto Boha svým tělem.
EVANGELIUM Jan 1, 35-42
Viděli, kde bydlí, a zůstali u něho.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Jan stál se dvěma ze svých
učedníků. Pohlédl na Ježíše, jak j=
de
kolem, a řekl: "Hle, beránek Boží!" Ti dva
učedníci slyšeli, co říká, a šli za
Ježíšem. Ježíš se obrátil a
viděl, že jdou za ním. Zeptal se jich: "Co byste
chtěli?"
Odpověděli mu: "Rabbi" - to
přeloženo znamená Mistře -- "kde bydlí=
53;?"
Řekl jim: "Pojďte a uvidíte!"
Šli tedy, viděli, kde bydlí, a ten den zůstali u
něho; bylo kolem čtyř hodin odpoledne. Jeden z těch dvou
učedníků, kteří to od Jana slyšeli a #=
3;li
za ním, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. Ten
nejdříve nalezl svého bratra Šimona, řekl mu:
"Našli jsme Mesiáše" - to přeloženo
znamená Kristus - a přivedl ho k Ježíšovi.
Ježíš na něj pohlédl a
řekl: "Ty jsi Šimon, syn Janův. Budeš se jmenovat
Kéfas," to je v překladu Petr ( Skála ) .
3. nedě=
le v
mezidobí
1. ČTENÍ Jon 3, 1-5. 10
Ninivští obyvatelé změnili své
hříšné chování.
Čtení z knihy proroka Jonáše.
Hospodin oslovil Jonáše: "Vstaň, jd=
i do
velikého města Ninive a volej tam, co ti
ukládám." Jonáš tedy vstal a šel do Nin=
ive
podle Hospodinova rozkazu. Ninive bylo veliké město před B=
ohem,
tři dny se jím muselo procházet. Jonáš
začal procházet městem první den a volal:
"Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude
vyvráceno!"
Ninivští obyvatelé však
uvěřili Bohu, vyhlásili půst, oblékli se v
žínice, velcí i malí.
Když Bůh viděl, co učinili, že
změnili své hříšné chování=
;,
smiloval se a nepřivedl na ně zkázu, kterou jim hrozil.
Žl 25 (24), 4-5ab. 6+7bc. 8-9 Odp.: 4b
Odp.: Ukaž mi své cesty, Hospodine!
Ukaž mi své cesty, Hospodine, a pouč mě o svých
stezkách. Veď mě ve své pravdě a uč m=
3;,
neboť ty jsi Bůh, můj spasitel.
Odp.
Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování, na
své milosrdenství, které trvá věčn=
83;.
Pamatuj na mě ve svém milosrdenství pro svou dobrotivost,
Hospodine!
Odp.
Hospodin je dobrý a dokonalý, proto ukazuje
hříšníkům cestu. Pokorné vede k
správnému jednání, pokorné uč&iacut=
e;
své cestě.
Odp.
2. ČTENÍ 1 Kor 7, 29-31
Tento viditelný svět pomíjí.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla
Korinťanům.
Říkám, bratři, toto: Čas je krátk&yacut=
e;.
Proto ti, kdo mají manželku, ať
žijí, jako by ji neměli, a ti, kdo pláčou, jak=
o by
neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo
kupují, jako by jim nemělo zůstat nic, a ti, kdo
užívají tohoto světa, jako by ho neužív=
ali,
neboť tento viditelný svět pomíjí.
EVANGELIUM Mk 1, 14-20
Obraťte se a věřte evangeliu.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Když byl Jan ( Křtitel ) uvězněn,
přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam
Boží evangelium: “Naplnil se čas a
přiblížilo se Boží království.
Obraťte se a věřte evangeliu."
Když šel podél Galilejského
moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak lov&iacu=
te;
v moři; byli totiž rybáři. Ježíš jim
řekl: "Pojďte za mnou a udělám z vás
rybáře lidí." Ihned nechali sítě a
následovali ho.
Když popošel o něco dále, uvidě=
;l Zebedeova
syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě=
;; a
hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea s pomocníky na =
lodi
a odešli za ním.
4. nedě=
le v
mezidobí
1. ČTENÍ Dt 18, 15-20
Vzbudím jim proroka a vložím svoje slova v jeho
ústa.
Čtení z páté knihy Mojžíšovy.
Mojžíš řekl lidu:
"Hospodin, tvůj Bůh, ti vzbudí pror=
oka,
jako jsem já, z tvého středu, z tvých bratrů,
toho budete poslouchat. To jsi právě žádal od
Hospodina, svého Boha, na Chorebu v den shromážděn&=
iacute;,
když jsi říkal: 'Nemohu už slyšet hlas Hospodina,
svého Boha, nemohu se už dívat na tento veliký
oheň, abych nezemřel.'
Hospodin mi tehdy řekl: 'Správně
mluví. Vzbudím jim proroka, jako jsi ty, ze středu jejich
bratrů a vložím svoje slova v jeho ústa a
sdělí jim vše, co mu poručím. Kdo by však
neposlechl mých slov, která bude mluvit ve jménu
mém, toho poženu k zodpovědnosti. Prorok, který by =
se
opovážil mým jménem říkat, co jsem mu
neporučil, nebo který by mluvil ve jménu jiných
bohů, takový prorok musí zemřít!' "
Žl 95 (94), 1-2. 6-7b. 7c-9 Odp.: 7c-8a
Odp.: Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu! Nezatvrzujte
svá srdce!
Pojďme, jásejme Hospodinu, oslavujme Skálu své
spásy, předstupme před něho s chvalozpěvy a
písněmi mu zajásejme!
Odp.
Pojďme, padněme, klaňme se, poklekněme před
svým tvůrcem, Hospodinem! Neboť on je náš B=
67;h
a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou. <=
br>
Odp.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: "Nezatvrzujte sv&aac=
ute;
srdce jako v Meribě, jako tehdy v Masse na poušti, kde mě
dráždili vaši otcové, zkoušeli mě, ač
viděli mé činy."
Odp.
2. ČTENÍ 1 Kor 7, 32-35
Panna se stará o věci Páně, aby byla svatá=
;.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla
Korinťanům.
Bratři!
Rád bych, abyste byli bez starostí. Kdo
nemá manželku, stará se o věci Páně, ja=
k by
se líbil Pánu. Ale kdo je ženatý, stará se=
o
věci světské, jak by se líbil manželce, a je
rozdělen. A žena nevdaná a panna se stará o vě=
ci
Páně, aby byla svatá na těle i na duši. Ale
když se provdá, stará se o věci světské,
jak by se líbila muži.
To však říkám ve vašem
zájmu, ne abych na vás hodil smyčku, ale abych vás
vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti Pánu.
EVANGELIUM Mk 1, 21-28
Učil je jako ten, kdo má moc.
Slova svatého evangelia podle Marka.
V městě Kafarnau vstoupil Ježíš=
; v
sobotu do synagógy a učil. Žasli nad jeho učení=
;m,
protože je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako
učitelé Zákona.
V jejich synagóze byl právě
člověk posedlý nečistým duchem. Začal
křičet: "Co je ti do nás, Ježíši
Nazaretský! Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo
jsi: Svatý Boží!" Ale Ježíš mu ( t=
o )
přísně zakázal: "Mlč a vyjdi z něho!
" Nečistý duch posedlým zalomcoval a s velkým
křikem z něho vyšel.
Všichni užasli a ptali se jeden druhého:
"Co je to? Nové učení - a s takovou mocí! I
nečistým duchům poroučí, a poslouchají
ho!" A pověst o něm se hned roznesla všude po cel&eacut=
e;m
galilejském kraji.
5. nedě=
le v
mezidobí
1. ČTENÍ Job 7, 1-4. 6-7
Sytím se neklidem do úsvitu.
Čtení z knihy Job.
Job řekl: "Což nejsou svízele
údělem člověka na zemi, dni jeho jako dni
nádeníka?
Jak otrok touží po stínu, jak
nádeník čeká na svou výplatu, tak jsem dos=
tal
v úděl měsíce bídy a noci soužení
byly mně přiděleny.
Když uléhám, říkám =
si:
Kdy asi vstanu? Když končí večer, sytím se
neklidem do úsvitu. Mé dni jsou rychlejší než
tkalcovský člunek, plynou bez naděje. Pamatuj, že
můj život je jako dech, mé oko již nikdy neuzř&i=
acute;
štěstí."
Žl 147 (148), 1-2. 3-4. 5-6 Odp.: srv. 3a
Odp.: Chvalte Hospodina, který uzdravuje ty, jimž puká
srdce. nebo: Aleluja.
Chvalte Hospodina, neboť je dobrý, opěvujte našeho Bo=
ha,
neboť je milý, zaslouží si chvály. Hospodin
buduje Jeruzalém, shromažďuje rozptýlené z
Izraele.
Odp.
Uzdravuje ty, jimž puká srdce, a jejich rány obvazuje.
Určuje počet hvězd, každou z nich nazývá
jménem.
Odp.
Velký je náš Pán a přemocný, jeho
moudrost je bez míry. Pokorné Hospodin pozvedá,
bez-božné však ponižuje k zemi.
Odp.
2. ČTENÍ 1 Kor 9, 16-19. 22-23
Běda, kdybych nehlásal evangelium.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla
Korinťanům.
Bratři!
Že hlásám evangelium, tím se
chlubit nemohu; to je mi uloženo jako povinnost, a běda, kdybych =
ho
nehlásal. Odměnu bych mohl čekat, kdybych to dělal z
vlastního popudu. Když to však dělám proto,
že to mám nařízeno, plním tak jen úko=
l,
který mi byl svěřen. Jaká je tedy moje odměna?=
To,
že hlásám evangelium, a nic za to nechci, takže se
vzdávám práva, které mi evangelium poskytuje. <=
br>
Jsem nezávislý na všech, a přece =
jsem
udělal ze sebe služebníka všech, abych tak zís=
kal
tím větší počet lidí. U slabých =
jsem
se stal slabým, abych získal slabé. Pro všechny j=
sem
se stal vším, abych stůj co stůj zachránil
aspoň některé. A to všechno dělám proto,
abych zároveň s nimi získal podíl v dobrech
evangelia.
EVANGELIUM Mk 1, 29-39
Uzdravil mnoho nemocných s rozličnými chorobami. =
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš vyšel ze synagógy a
vstoupil s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu.
Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní
pověděli. Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Tu j&iac=
ute;
horečka přestala a ona je obsluhovala.
Když nastal večer a slunce zapadlo,
přinášeli k němu všechny nemocné a
posedlé. Celé město se shromáždilo u
dveří. I uzdravil mnoho nemocných s rozličný=
mi
chorobami a vyhnal mnoho zlých duchů. Nedovoloval však
zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.
Brzo ráno, ještě ze tmy, vstal a vyš=
;el
ven, zašel si na opuštěné místo a tam se modli=
l.
Šimon se svými druhy se pustili za ním. Našli ho a
řekli mu: "Všichni tě hledají!"
Odpověděl jim: "Pojďme jinam, do
blízkých městeček, abych i tam kázal,
protože kvůli tomu jsem přišel." A procházel
celou Galilejí, kázal v jejich synagógách a
vyháněl zlé duchy.
6. nedě=
le v
mezidobí
1. ČTENÍ Lv 13, 1-2. 45-46
Malomocný bude bydlet sám a zdržovat se mimo
tábor.
Čtení z třetí knihy Mojžíšovy.
Hospodin řekl Mojžíšovi a Árónovi:
"Jestliže se u někoho ukáže na
holé kůži vřed, strup nebo světlá skvrna -
což bývají příznaky zhoubného
malomocenství - ať je přiveden k veleknězi
Árónovi nebo k některému z jeho synů
kněží.
Malomocný, na němž se objeví tato
vyrážka, ať chodí v roztržených
šatech, s rozpuštěnými vlasy a se zahalenými v=
ousy
a bude volat: Nečistý, nečistý! Je nečist&yacu=
te;
po všechen čas, pokud bude mít vyrážku. Je ne&=
#269;istý,
bude bydlet sám, musí se zdržovat mimo tábor.&quo=
t;
Žl 32 (31), 1-2. 5. 11 Odp.: 7
Odp.: Tys mé útočiště, zahrneš mě
radostí ze záchrany.
Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost,
jehož hřích je přikryt. Šťastný je
člověk, kterému Hospodin nepřičítá
vinu, v jehož duši není klamu.
Odp.
Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, svou nepravost jsem
nezatajil. Řekl jsem: "Vyznávám se Hospodinu ze
své ničemnosti", a tys odpustil, co jsem zavinil
hříchem.
Odp.
Radujte se z Hospodina a těšte se, spravedliví, jás=
ejte
všichni, kdo jste upřímného srdce.
Odp.
2. ČTENÍ 1 Kor 10, 31-11, 1
Napodobujte mne, jako já (napodobuji) Krista.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla
Korinťanům.
Bratři!
Ať jíte, ať pijete nebo cokoli jin&eacut=
e;ho
děláte, všecko dělejte k Boží oslavě.
Nebuďte pohoršením ani židům, ani pohanům, =
ani
Boží církevní obci. Já se také
snažím o to, abych ve všem pamatoval na druhé, a
nehledím na to, co je prospěšné mně, ale na to=
, co
prospívá všem, aby tak mohli dojít spásy. =
Napodobujte mne, jako já (napodobuji) Krista.
EVANGELIUM Mk 1, 40-45
Malomocenství od něho odešlo a byl očiště=
;n.
Slova svatého evangelia podle Marka.
K Ježíšovi přišel jeden
malomocný a na kolenou ho prosil: "Chceš-li,
můžeš mě očistit." Ježíš
měl s ním soucit. Vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl m=
u:
"Chci, buď čistý!" A hned od něho
malomocenství odešlo a byl očištěn:
Ježíš ho hned poslal pryč a
přísně mu nařídil: "Ne abys někomu o=
tom
říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a přines
oběť za své očištění, jak to
nařídil Mojžíš - jim na
svědectví."
On odešel, ale začal to horlivě
rozhlašovat a tu událost rozšiřovat, takže
Ježíš už nemohl veřejně vejít do
města, ale zůstával venku na opuštěných
místech. Přes-to však chodili k němu lidé
odevšad.
7. nedě=
le v
mezidobí
1. ČTENÍ Iz 43, 18-19. 21-22. 24b-25
Vymazávám tvé nevěrnosti kvůli sobě.=
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Toto praví Hospodin: "Nevzpomínejte na
věci minulé, nedbejte na to, co se dávno stalo! Hle,
činím věci nové, teď již
vzcházejí, což to nepoznáváte? Cestu
vytvořím na stepi a stezky na poušti.
Lid, který jsem stvořil pro sebe, bude
hlásat mou chválu. Ty však jsi mě nevzýval,
Jakube, kvůli mně jsi nepracoval, Izraeli, ale unavoval jsi m=
3;
svými hříchy, obtěžoval jsi mě svý=
mi
nepravostmi.
A přece já, já to jsem, kdo
vymazávám tvé nevěrnosti, kvůli sobě
nevzpomínám na tvoje hříchy."
Žl 41 (40), 2-3. 4-5. 13-14 Odp.: 5b
Odp.: Uzdrav mě, Pane, zhřešil jsem proti tobě. =
Blaze tomu, kdo si všímá chudáka a
ubožáka, za to ho vysvobodí Hospodin v nouzi. Hospodin ho
bude chránit, zachová ho naživu, učiní ho
šťastným na zemi, nevydá ho zvůli jeho
nepřátel.
Odp.
Hospodin mu pomůže na bolestném lůžku, v nemoci z
něho sejme veškerou slabost. Volám: Hospodine, smiluj se n=
ade
mnou, uzdrav mě, zhřešil jsem proti tobě.
Odp.
Ty mě zachováš bez úhony, navěky mě
postavíš před svou tvář. Požehnaný
Hospodin, Bůh Izraele, od věků až na věky!
Odp.
2. ČTENÍ 2 Kor 1, 18-22
Ježíš nebyl zároveň ,ano' i ,ne', u ně=
ho
je pouze ,ano'.
Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla
Korinťanům.
Bratři!
Bůh je věrný: když k vám
mluvíme, neznamená to zároveň 'ano' i 'ne'.
Vždyť přece Boží Syn Ježíš Kris=
tus,
kterého jsme u vás hlásali - já totiž,
Silván a Timotej - nebyl zároveň 'ano' i 'ne', u ně=
ho je
pouze 'ano'. Všechna Boží zaslíbení naš=
la v
něm svoje 'ano'. Proto skrze něho voláme "amen" k
Boží slávě.
Bůh upevňuje nás i vás, abychom b=
yli
vždycky spojeni s Kristem: posvětil nás, vtiskl nám
svou pečeť, a tak nám vložil do srdce Ducha jako
záruku.
EVANGELIUM Mk 2, 1-12
Syn člověka má moc odpouštět na zemi
hříchy.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Když se Ježíš po několika dnech
vrátil do Kafarnaa, proslechlo se, že je doma. Sešlo se to=
lik
lidí, že už nestačilo ani místo přede
dveřmi, a on jim hlásal Boží slovo. Tu k němu
přicházeli s jedním ochrnulým, nesli ho
čtyři. Pro tolik lidí se s ním nemohli k němu
dostat. Proto nad tím místem, kde byl Ježíš,
odkryli střechu, udělali otvor a spustili dolů lehátk=
o,
na kterém ochrnulý ležel. Když Ježí#=
3;
viděl jejich víru, řekl ochrnulému: "Synu,
odpouštějí se ti hříchy."
Seděli tam však někteří z
učitelů Zákona a ve svém srdci uvažovali:
"Jak může ten člověk tak mluvit? Vždyť se
rouhá! Hříchy přece může odpoušt=
3;t
jenom sám Bůh."
Ježíš hned svým duchem poznal,
že tak u sebe uvažují, a řekl jim: "Proč ta=
k ve
svém srdci uvažujete? Co je snadnější?
Říci ochrnulému: 'Odpouštějí se ti h=
45;íchy',
nebo říci: 'Vstaň, vezmi své lehátko a chod'?
Abyste však věděli, že Syn člověka má =
moc
odpouštět na zemi hříchy" – řekl ochr=
nulému:
"Pravím ti, vstaň, vezmi své lehátko a jdi
domů!"
On vstal, ihned vzal lehátko a přede vše=
mi
odešel, takže všichni žasli, velebili Boha a
říkali: "Něco takového jsme ještě ni=
kdy
neviděli."
1. nedě=
le
postní
1. ČTENÍ Gn 9, 8-15
Boží smlouva s Noemem zachráněným od poto=
py.
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Toto řekl Bůh Noemovi i jeho synům:
"Uzavírám smlouvu s vámi i s vašimi potomky,=
a
se všemi živými tvory u vás s ptáky, s
veškerou krotkou i divokou zvěří země, se
vším, co vyšlo z archy, se všemi živočichy
země. Uzavírám s vámi smlouvu: Nic, co má
tělo, nebude už zahubeno vodou potopy, už nepřijde poto=
pa,
aby zpustošila zemi."
Bůh dodal: "Toto je znamení smlouvy,
které zřizuj i mezi sebou a vámi i mezi každý=
;m
tvorem u vás na budoucí pokolení: Kladu do mraků =
svou
duhu a ta bude znamením smlouvy mezi mnou a vámi. Když
nakupím nad zemí mraky a v mracích se objeví du=
ha,
vzpomenu si na svoji smlouvu, která je mezi mnou a vámi a mezi
každým živým tvorem, který má tě=
lo.
Voda už nevzroste k potopě, aby zahubila každé tě=
;lo.
Žl 25 (24), 4-5ab. 6+7bc. 8-9 Odp.: srv. 10
Odp.: Všechno tvé jednání, Hospodine, je
láska a věrnost pro ty, kdo plní tvou smlouvu.
Ukaž mi své cesty, Hospodine, a pouč mě o svých
stezkách. Veď mě ve své pravdě a uč m=
3;,
neboť ty jsi Bůh, můj spasitel.
Odp.
Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování, na
své milosrdenství, které trvá věčn=
83;.
Pamatuj na mě ve svém milosrdenství pro svou dobrotivost,
Hospodine!
Odp.
Hospodin je dobrý a dokonalý, proto ukazuje
hříšníkům cestu. Pokorné vede k
správnému jednání, pokorné uč&iacut=
e;
své cestě.
Odp.
2. ČTENÍ 1 Petr 3, 18-22
Voda, která tehdy byla předobrazem křtu, i vám
nyní přináší spásu.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra=
.
Milovaní !
Kristus vytrpěl jednou smrt za hříchy,
spravedlivý za nespravedlivé, aby nás smíř=
il s
Bohem. Byl sice usmrcen podle těla, ale podle ducha dostal nový
život. V tom duchu šel a přinesl zprávu duš&iacu=
te;m
uvězněným. Oni kdysi nechtěli poslechnout, když
Bůh v Noemově době shovívavě vyčkáva=
l,
zatímco se stavěla archa. Jen několik osob, celkem osm, se=
v
ní zachránilo skrze vodu.
Voda, která ( tehdy byla ) předobrazem
křtu, i vám nyní přináší
spásu. Ne že by ( křest ) smýval špínu z
těla, ale vyprošuje nám, aby bylo čisté na#=
3;e
svědomí, a působí to
zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
On se odebral do nebe, je po Boží pravici a =
jsou
mu podřízeni andělé, mocnosti i síly.
EVANGELIUM Mk 1, 12-15
Byl pokoušen od satana, a andělé mu sloužili. =
Slova svatého evangelia podle Marka.
Duch vyvedl Ježíše na poušť. Byl na poušti
čtyřicet dní a byl pokoušen od satana, žil tam m=
ezi
divokými zvířaty a andělé mu sloužili. =
Když byl Jan ( Křtitel ) uvězněn,
přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam
Boží evangelium: "Naplnil se čas a přiblí=
žilo
se Boží království. Obraťte se a vě"=
5;te
evangeliu."
2. nedě=
le
postní
1. ČTENÍ Gn 22, 1-2. 9a. 10-13. 15-18
Oběť našeho praotce Abraháma.
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Bůh zkoušel Abraháma a řekl:
"Abraháme!" Odpověděl: "Tady jsem!"
Bůh pravil: "Vezmi svého syna, svého jediného
syna, kterého miluješ, Izáka, a jdi do země Moria a
obětuj ho tam jako celopal na jedné z hor, kterou ti
označím."
Když došli na místo od Boha
určené, Abrahám tam vystavěl oltář a
narovnal dříví. Pak vztáhl Abrahám ruku a =
vzal
nůž, aby zabil svého syna. Ale Hospodinův anděl =
na
něho zavolal z nebe: "Abraháme, Abraháme!" Ten=
se
ozval: "Tady jsem!"
( Anděl ) řekl: "Nevztahuj svou ruku na
chlapce a nic mu nedělej, neboť nyní vím, že se
bojíš Boha, když mi neodpíráš své=
;ho
syna, svého jediného syna." Abrahám pozdvihl
své oči, a hle - za ním beran, který se chytil za
rohy v křoví. Abrahám šel, vzal ho a obětoval =
jako
celopal místo svého syna.
Hospodinův anděl zavolal na Abraháma
podruhé z nebe a řekl: "Při sobě samém
přísahám - praví Hospodin - že jsi to
udělal a neodepřel jsi mi svého syna, svého
jediného syna, zahrnu tě požehnáním a
rozmnožím tvé potomstvo jako nebeské hvězdy,
jako písek na mořském břehu, a tvé potomstvo=
se
zmocní brány svých nepřátel. V tvém
potomstvu budou požehnány všechny národy země =
za
to, že jsi mě poslechl."
Žl 116 (115), 10+15. 16-17. 18-19 Odp.: 9
Odp.: Budu kráčet před Hospodinem v zemí
živých.
Měl jsem důvěru, i když jsem si řekl: "Jsem t=
ak
sklíčen! " Drahocenná je v Hospodinových
očích smrt jeho zbožných.
Odp.
Ach, Hospodine, jsem tvůj služebník, jsem tvůj
služebník, syn tvé služebnice, rozvázal jsi =
moje
pouta. Přinesu ti oběť díků, Hospodine, a budu
vzývat tvé jméno.
Odp.
Splním své sliby Hospodinu před veškerým jeh=
o lidem
v nádvořích domu Hospodinova, uprostřed tebe,
Jeruzaléme!
Odp.
2. ČTENÍ Řím 8, 31b-34
Bůh neušetřil vlastního Syna.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla
Římanům.
Bratři!
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Kdy=
382;
ani vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za
všecky, jak by nám s ním nedaroval také všec=
hno
ostatní? Kdo vystoupí se žalobou proti Božím
vyvoleným? Bůh přece ospravedlňuje! Kdo odsoudí=
;?
Kristus Ježíš přece zemřel, ano i z mrtvý=
ch
vstal, je po Boží pravici a přimlouvá se za n&aacut=
e;s!
EVANGELIUM Mk 9, 2-10
To je můj milovaný Syn.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a
vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi
proměněn. Jeho oděv zářivě zbělel -
žádný bělič na světě by ho nedovedl =
tak
vybílit. Zjevil se jim Eliáš s Mojžíšem=
a
rozmlouvali s Ježíšem.
Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi:
"Mistře, je dobře, že jsme tady. Máme udělat
tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden
Eliášovi?" Nevěděl totiž, co by měl
říci; tak byli ustrašeni.
Tu se objevil oblak a zastínil je. Z oblaku se ozv=
al
hlas: "To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte! "
Když se rozhlédli, najednou u sebe neviděli nikoho
jiného, jenom samotného Ježíše.
Když sestupovali s hory, přikázal jim, a=
by nikomu
nevypravovali o tom, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z
mrtvých. Toho slova se chytili a uvažovali mezi sebou, co to
znamená "vstát z mrtvých".
3. nedě=
le
postní
1. ČTENÍ Ex 20, 1-17
Zákon byl dán skrze Mojžíše.
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Bůh vyhlásil všechna tato
přikázání: "Já jsem Hospodin, tvů=
;j
Bůh, já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu
otroctví. Nebudeš mít jiné bohy mimo mě.
Neuděláš si modlu, totiž
žádnou podobu toho, co je nahoře na nebi, dole na zemi neb=
o ve
vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému
klanět ani tomu sloužit.
Já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh
žárlivý. Stihám vinu otců na synech do
třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo
mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství
tisícům pokolení těch, kdo mě milují a
zachovávají mé příkazy.
Nezneužiješ jména Hospodina, svého
Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména
zneužíval. Pamatuj na den sobotní, že ti má
být svatý. Šest dní budeš pracovat a dě=
lat
všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinut&=
iacute;
Hospodina, tvé-ho Boha.
Nebudeš dělat žádnou práci,=
ani
ty, ani tvůj syn a tvá dcera, ani tvůj otrok a tvá
otrokyně, ani tvůj dobytek, ani přistěhovalec,
kterého jsi přijal k sobě. V šesti dnech totiž
učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a
sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin dni sobotnímu
požehnal a oddělil ho jako svatý.
Cti svého otce i svou matku, abys dlouho žil =
na
zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
Nezabiješ. Nezcizoložíš.
Nepokradeš. Nevydáš křivé svědectví
proti svému bližnímu.
Nebudeš dychtit po domu svého
bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého
bližního, ani po jeho otroku, ani po jeho otrokyni, ani po jeho
býku, ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patř&iacut=
e;
tvému bližnímu."
Žl 19 (18), 8. 9. 10. 11 Odp.: Jan 6, 68b
Odp.: Pane, ty máš slova věčného život=
a.
Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši,
Hospodinův příkaz je spolehlivý,
nezkušenému dává moudrost.
Odp.
Hospodinovy předpisy jsou správné, působí ra=
dost
srdci, Hospodinův rozkaz je jasný, osvět-luje oči.
Odp.
Bázeň před Hospodinem je upřímná,
trvá navěky, Hospodinovy výroky jsou pravdivé,
všechny jsou spravedlivé.
Odp.
Dražší jsou nad zlato, nad hojnost ryzího zlata,
sladší jsou nad med, nad šťávu z
plástů.
Odp.
2. ČTENÍ 1 Kor 1, 22-25
Kážeme Krista ukřižovaného, židy to
uráží, ale pro ty, kdo jsou povolání, je to
Boží moudrost.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla
Korinťanům.
Bratři!
Židé si přejí zázraky,
Řekové zase hledají moudrost, ale my kážeme
Krista ukřižovaného. Židy to uráží=
a
pohané to pokládají za hloupost. Ale pro ty, kdo jsou
povoláni, ať jsou to židé nebo pohané, je
Kristus Boží moc a Boží moudrost. Neboť
"pošetilá" Boží věc je
moudřejší než lidé a "slabá"
Boží věc je silnější než lidé=
.
EVANGELIUM Jan 2, 13-25
Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase
postavím.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Byly blízko židovské velikonoce a
Ježíš se odebral vzhůru do Jeruzaléma. V
chrámě zastihl prodavače býčků, ovc&iacut=
e; a
holubů i směnárníky, jak tam sedí. Tu si
udělal z provazů důtky a vyhnal všechny z chrámu=
i s
ovcemi a býčky, směnárníkům rozhá=
;zel
peníze a stoly jim zpřevracel a prodavačům holubů
řekl: "Jděte s tím odtud! Nedělejte z domu
mého Otce tržnici!" Jeho učedníci si
vzpomněli, že je psáno: 'Horlivost pro tvůj dům
mě stravuje.'
Židé mu však namítli:
"Jakým znamením nám dokážeš, =
82;e
tohle smíš dělat?"
Ježíš jim odpověděl:
"Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase
postavím."
Tu židé řekli: "Tento chrám =
se
stavěl šestačtyřicet let a ty že bys ho zase posta=
vil
ve třech dnech?"
On však to řekl o chrámu svého
těla. Teprve až byl vzkříšen z mrtvých,
uvědomili si jeho učedníci, co tím chtěl
říci, a uvěřili Písmu i slovu, které
Ježíš řekl. Když byl v Jeruzalémě o
velikonočních svátcích, mnoho jich uvěř=
ilo
v jeho jméno, když viděli znamení, která kon=
al.
Ježíš se jim však sám nesvěřoval,
protože znal všechny a nepotřeboval, aby mu někdo n=
3;co
o lidech vykládal. Sám totiž věděl, co je v
člověku.
5. nedě=
le
postní
1. ČTENÍ Jer 31, 31-34
S jednám novou smlouvu a na hřích už nevzpomenu.=
Čtení z knihy proroka Jeremiáše.
Hle, blíží se dni - praví Hospo=
din
- kdy sjednám s Izraelovým a Judovým domem novou smlou=
vu:
ne jako byla smlouva, kterou jsem sjednal s jejich otci,
když jsem je vzal za ruku, abych je vyvedl z egyptské země;
smlouva, kterou zrušili, ačkoli já jsem byl jejich
pánem - praví Hospodin. Taková bude smlouva, kterou
sjednám s Izraelovým domem po těch dnech - praví
Hospodin: Vložím svůj zákon do jejich nitra,
napíšu jim ho do srdce, budu jim Bohem a oni budou mým
lidem!
Nebude již učit druh druha, bratr bratra:
"Poznej Hospodina!" Neboť mě poznají všichn=
i od
nejmenšího do největšího - praví Hospod=
in.
Jejich nepravosti jim odpustím a na jejich hřích už
nevzpomenu.
Žl 51 (50), 3-4. 12-13. 14-15 Odp.: 12a
Odp.: Stvoř mi čisté srdce, Bože!
Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství, pro
své velké slitování zahlaď mou ne-pravost.
Úplně ze mě smyj mou vinu a očist mě od mé=
;ho
hříchu.
Odp.
Stvoř mi čisté srdce, Bože! Obnov ve mně ducha
vytrvalosti. Neodvrhuj mě od své tváře a
neodnímej mi svého svatého ducha.
Odp.
Vrať mi radost ze své ochrany a posilni mou velkodušnost.
Bezbožné budu učit tvým cestám a
hříšníci se budou obracet k tobě.
Odp.
2. ČTENÍ Žid 5, 7-9
Naučil se svým utrpením poslušnosti, a stal se
příčinou věčné spásy.
Čtení z listu Židům.
Bratři!
Kristus v době, kdy jako člověk žil na
zemi, přednesl s naléhavým voláním a se sl=
zami
vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvob=
odit,
a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu. Ačkoli to byl Syn,
naučil se svým utrpením poslušnosti. Když tak
dokonal své dílo, stal se příčinou
věčné spásy pro ty, kteří ho
poslouchají.
EVANGELIUM Jan 12, 20-33
Jestliže pšeničné zrno padne do země a zem=
45;e,
přinese hojný užitek.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Mezi těmi, kdo přišli do Jeruzaléma
jako poutníci, aby se o svátcích zúčastnili
bohoslužeb, byli i někteří pohané. Ti
přišli k Filipovi, který byl z galilejské Betsaidy,=
a
prosili ho: "Pane, rádi bychom viděli
Ježíše." Filip šel a řekl to Ondřejovi;
Ondřej a Filip pak šli a pověděli to
Ježíšovi. Ježíš jim na to řekl:
"Přišla hodina, kdy Syn člověka =
bude
oslaven. Amen, amen, pravím vám: Jestliže
pšeničné zrno nepadne do země a neodumře,
zůstane samo; odumře-li však, přinese hojný
užitek. Kdo má svůj život rád, ztratí h=
o;
kdo však svůj život na tomto světě
nenávidí, uchová si ho pro život
věčný. Jestliže mi kdo chce sloužit, ať m=
283;
následuje; a kde jsem já, tam bude i můj
služebník. Jestliže mi kdo slouží, Otec ho zah=
rne
poctou. Nyní je moje duše rozechvěna. Co mám
říci? Otče, vysvoboď mě od té hodiny? Ale
právě kvůli té hodině jsem přišel.
Otče, oslav své jméno!"
Tu se ozval hlas z nebe: "Oslavil jsem a ješt=
283;
oslavím." Lidé, kteří tam stáli a
uslyšeli to, říkali, že zahřmělo. Jin&iacut=
e;
říkali: "To k němu promluvil anděl."
Ježíš jim na to řekl: "Ten hlas se neozval
kvůli mně, ale kvůli vám. Nyní
nastává soud nad tímto světem, nyní bude
vládce tohoto světa vypuzen. A já, až budu ze zem=
283;
vyvýšen, potáhnu všechny ( lidi ) k sobě."=
;
Těmi slovy chtěl naznačit, jakou smrt&iacu=
te;
zemře.
6. nedě=
le
postní - Květná neděle
1. ČTENÍ Iz 50, 4-7
Svou tvář jsem neskryl před hanou a slinou, ale v&iacut=
e;m,
že nebudu zahanben.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Pán, Hospodin, mi dal jazyk učedníka,
abych uměl znaveného poučovat
utěšujícím slovem.
Každého rána mi probouzí sluch,
abych ho poslouchal, jak je povinnost učedníků. Pán,
Hospodin, mi otevřel ucho a já se nezdráhal, necouvl
nazpět.
Svá záda jsem vydal těm, kteř&iac=
ute;
mě bili, své líce těm, kteří rvali m=
67;j
vous. Svou tvář jsem neskryl před hanou a slinou.
Pán, Hospodin, mi však pomáhá,
nebudu tedy potupen. Proto dávám ztvrdnout své
tváři v křemen a vím, že nebudu zahanben.
Žl 22 (21), 8-9. 17-18a. 19-20. 23-24 Odp.: 2a
Odp.: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opus=
til?
Posmívají se mi všichni, kdo mě vidí,
šklebí rty, pokyvují hlavou: "Spoléhal na
Hospodina, ať ho vysvobodí, ať ho zachrání,
má-li ho rád!"
Odp.
Obkličuje mě smečka psů, tlupa zlosynů mě
svírá. Probodli mi ruce i nohy, spočítat mohu
všechny své kosti.
Odp.
Dělí se o můj oděv, losují o můj šat=
. Ty
však, Hospodine, nestůj daleko, má sílo,
pospěš mi na pomoc!
Odp.
Budu vyprávět svým bratřím o tvém
jménu, uprostřed shromáždění budu t=
3;
chválit. "Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho, slavte ho,
všichni z Jakubova potomstva."
Odp.
2. ČTENÍ Flp 2, 6-11
Ponížil se, proto ho také Bůh povýši=
l.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům=
.
Kristus Ježíš, ačkoli má
božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovn&yacu=
te;
Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost
služebníka a stal se jako jeden z lidí. Navenek byl jako
každý jiný člověk, ponížil se a byl
poslušný až k smrti, a to k smrti na kříž=
i.
Proto ho také Bůh povýšil a dal mu
Jméno nad každé jiné jméno, takže
při Ježíšově jménu musí pokleknout
každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a
každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat:
Ježíš Kristus je Pán.
EVANGELIUM Mk 14, 1-15, 47
Umučení našeho Pána Ježíše Krista =
podle
Marka.
Hledali příležitost, jak by se
lstí zmocnili Ježíše a jak by ho připravili o
život.
Bylo dva dni před velikonocemi a svátky nekvašeného
chleba. Velekněží a učitelé Zákona hled=
ali
příležitost, jak by se lstí zmocnili
Ježíše a jak by ho připravili o život;
říkali totiž: ,,Jenom ne o svátcích, aby
nedošlo ke vzbouření lidu."
Už napřed moje tělo pomazala k pohřbu.
Když byl Ježíš v Betánii v domě Šimo=
na
Malomocného, přišla k němu při jídle
žena s alabas-trovou nádobkou drahocenného oleje z
pravého nardu, rozlomila nádobku a olej mu vylila na hlavu.
Někteří to však těžce nesli a mezi sebou si
říkali: "Nač došlo k takovému
plýtvání tím olejem? Vždyť se ten olej
mohl prodat za víc než tři sta denárů a d&aacu=
te;t
je chudým." A zlobili se na ni.
Ježíš však řekl: Nechte ji!
Proč jste na ni zlí? Dobrý skutek na mně vykonala.
Vždyť chudé máte mezi sebou vždycky a
můžete jim prokazovat dobrodiní, kdykoli chcete, mne v#=
3;ak
vždycky nemáte. Udělala, co mohla: už napřed moje
tělo pomazala k pohřbu. Amen, pravím vám: Všud=
e na
celém světě, kde bude hlásáno evangelium, bu=
de
se na její památku vypravovat také o tom, co
vykonala."
Slíbili Jidáši Iškariotskému, že mu
dají peníze.
Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, ode#=
3;el
k velekněžím, aby jim ho zradil. Jak to uslyšeli,
zaradovali se, a slíbili, že mu dají peníze. Hled=
al
tedy vhodnou příležitost, jak by ho zradil.
Kde je pro mě večeřadlo, v kterém bych mohl se
svými učedníky jíst velikonočního
beránka?
První den o svátcích nekvašeného chleba,
když se zabíjel velikonoční beránek, zeptali=
se
učedníci ( Ježíše ) : "Kam chceš,
abychom ti šli připravit velikonoční večeři=
?"
Tu poslal dva ze svých učedníků a
řekl jim: "Jděte do města, a ( tam ) vás
potká člověk, který ponese džbán vody.
Jděte za ním, a kam vejde, řekněte hospodá"=
5;i:
'Mistr vzkazuje: Kde je pro mě večeřadlo, v kterém by=
ch
mohl se svými učedníky jíst velikonočn&iacut=
e;ho
beránka?' On vám ukáže velkou horní m&iacu=
te;stnost
opatřenou lehátky a připravenou. Tam nám
přichystejte večeři!" Učedníci odešli,
přišli do města a nalezli všechno tak, jak jim řek=
l, a
připravili velikonočního beránka.
Jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou
jí.
Večer přišel Ježíš s Dvanácti. Kdy=
382;
byli u stolu a jedli, řekl: ;,Amen, pravím vám: Jeden z
vás mě zradí, ten, který se mnou jí."=
Zarmoutili se a začali mu říkat jeden
přes druhého: "Jsem to snad já?"
Odpověděl jim: ,,Jeden z Dvanácti,
který si se mnou namáčí v téže
míse. Syn člověka sice odchází, jak je o
něm psáno, ale běda tomu člověku, který S=
yna
člověka zradí. Pro toho člověka by bylo lé=
;pe,
kdyby se nebyl narodil."
To je mé tělo. To je má krev, (krev) smlouvy.
Když jedli, vzal chléb, požehnal ho, lámal a
dával jim ho se slovy: ,Vezměte. To je mé tělo.&quo=
t;
Potom vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho
všichni. A řekl jim: "To je má krev, ( krev ) smlouvy,
která se prolévá za všechny. Amen, pravím
vám: Už nikdy nebudu pít z plodu révy až do =
toho
dne, kdy z nového ( plodu ) budu pít v Božím
království."
Dříve než kohout dvakrát zakokrhá,
třikrát mě zapřeš.
Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.
Ježíš jim řekl: ;,Všichni se pohorší=
te,
neboť je psáno: 'Budu bít pastýře, a ovce se
rozprchnou.' Ale po svém vzkříšení vás
předejdu do Galileje."
Petr mu na to řekl: "I kdyby se všichni
pohoršili, já ne!" Ježíš mu
od-pověděl: "Amen, pravím ti, že ty dnes t&eacut=
e;to
noci, dříve než kohout dvakrát zakokrhá,
třikrát mě zapřeš."
Ale on ještě rozhodněji tvrdil: "I
kdybych měl s tebou jít na smrt, nezapřu tě!"
Stejně tak mluvili všichni.
Pak se ho zmocnila hrůza a úzkost.
Přišli k venkovskému dvorci zvanému Getsemany.
Ježíš řekl učedníkům: ,,Poseďte
tady, až se pomodlím.` A vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Pak=
se
ho zmocnila hrůza a úzkost. Řekl jim: '"Má
duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a
bděte!"
Trochu poodešel, padl na zem a modlil se, aby ho,
jestliže je to možné, minula ta hodina. Řekl:,"A=
bba,
Otče, tobě je všechno možné; odejmi ode mě
tento kalich! Avšak ne co já chci, ale co ty chceš.`;
Potom se vrátil a našel je, jak spí.
Řekl Petrovi: "Šimone, spíš? To jsi nemohl ani j=
ednu
hodinu bdít? Bděte a modlete se, abyste nepřišli do
pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo je
slabé."
A zas odešel a modlil se stejnými slovy. Znov=
u se
vrátil a našel je, jak spí, protože se jim
únavou zavíraly oči, takže nevěděli, co b=
y mu
odpověděli.
Přišel potřetí a řekl jim: ,,J=
en
spěte a odpočívejte dál! - Už dost!
Přišla ta hodina: teď bude Syn člověka vydá=
n do
rukou hříšníků. Vstaňte, pojďme! Hle=
, je
tady můj zrádce."
Chopte se ho a obezřetně ho odveďte.
Když ještě mluvil, tu se objevil Jidáš, jeden ze
Dvanácti, a s ním celý houf s meči a kyji, jak je
poslali velekněží, učitelé Zákona a
starší. Jeho zrádce s nimi smluvil znamení: ,Koho
polí-bím, ten to je; toho se chopte a obezřetně ho
odveďte!"
A když ( Jidáš ) přišel, hned
přistoupil k Ježíšovi a řekl ;,Mistře! &quo=
t;,
a políbil ho. Oni pak vztáhli ruce na Ježíše=
a
zmocnili se ho. Jeden z okolostojících však vytasil
meč, udeřil veleknězova služebníka a uťal mu
ucho.
Ježíš jim řekl: ,,Jako na zloč=
ince
jste vytáhli s meči a kyji, abyste mě zatkli. Býval
jsem den co den u vás v chrámě a učil, a nezmocnili
jste se mě. Ale musely se splnit výroky Písma." Tu =
ho
všichni opustili a utekli.
Jeden jinoch šel za ním, měl pouze
lněné plátno přehozené přes holé
tělo. I toho se chtěli zmocnit, ale on jim nechal to plátn=
o v
rukou a utekl nahý.
Ty jsi Mesiáš, syn Požehnaného?
Ježíše odvedli k veleknězi. Tam se
shromáždili všichni velekněží,
starší a učitelé Zákona. Petr šel
zpovzdálí za ním až dovnitř do velekněz=
ova
dvora; sedl si mezi služebníky k ohni a ohříval se.=
Velekněží a celá velerada hledali
nějaké svědectví proti Ježíšovi, a=
by
ho mohli odsoudit k smrti, ale nenacházeli. Mnozí sice proti
němu lživě vypovídali, ale jejich výpovědi
nebyly shodné. Někteří pak vystoupili a lživ=
283;
proti němu vypovídali: ;,My jsme ho slyšeli, jak
říkal: Já zbořím tento chrám, udě=
;laný
rukama, a ve třech dnech vystavím jiný, rukama
neudělaný!" Ale ani v této věci nebylo jejich
svědectví shodné.
Tu povstal velekněz, ( postavil se ) doprostřed=
a
zeptal se Ježíše: ,,Nic neodpovídáš na =
to,
co tito lidé proti tobě vypovídají?" On
však mlčel a vůbec nic neodpověděl. Velekněz =
se
ho znovu zeptal: ,,Ty jsi Mesiáš, syn
Požehnaného?"
Ježíš odpověděl: ,,Já j=
sem.
A uvidíte Syna člověka, jak sedí po pravici
Všemohoucího a jak přichází v nebeský=
ch
oblacích.
Tu roztrhl velekněz své roucho a
prohlásil: ,,Nač ještě potřebujeme svědky?
Právě jste slyšeli rouhání. Co o tom
soudíte?" Oni všichni prohlásili, že je hoden
smrti.
Někteří začali na něho plivat,
zahalovali mu tvář, tloukli ho pěstmi a říkali
mu:,,Ukaž, že jsi prorok!" Také služebníc=
i se
do něho pustili a bili ho.
Neznám toho člověka, o kterém mluvíte. =
i>
Petr byl dole na dvoře a přišla tam také jedna z
veleknězových služek. Když uviděla Petra, jak se
ohřívá, podívala se na něj a řekla:
"Ty jsi také byl s tím nazaretským
Ježíšem! Ale on to zapřel: `;,Nevím ani
nerozumím, co povídáš.` Pak šel ven k
prostranství u brány. A kohout zakokrhal.
Ta služka tam Petra uviděla a hned zase zač=
;ala
říkat lidem, kteří tam stáli: "To je je=
den
z nich.", Ale on opět zapíral.
Za chvilku zase řekli Petrovi ti, kteří =
tam
stáli: "Opravdu, patříš k nim, vždyť=
jsi
přece Galileje!"
On se však začal zaklínat a
zapřísahat: ,Neznám toho člověka, o kter&eacut=
e;m
mluvíte!" A hned zakokrhal kohout po druhé. Tu si Petr
vzpomněl, jak mu Ježíš řekl: ,Než kohout dv=
akrát
zakokrhá, třikrát mě zapřeš." A prop=
ukl
v pláč.
Chcete, abych vám propustil židovského krále? =
Hned zrána velekněží se staršími a
učiteli Zákona, to je celá velerada, vynesli
rozhodnutí, dali Ježíše v poutech odvést a
vydali ho Pilátovi.
Pilát se ho otázal: ,Ty jsi
židovský král?'
On mu odpověděl: ,Ano, já jsem!"
Velekněží proti němu přednesli mnoho žalob.=
Pilát se ho znovu zeptal: ;,Nic
neodpovídáš? Hleď, co všechno na tebe
žalují!” Ježíš však už vů=
bec
nic neodpověděl, až se Pilát divil.
O svátcích jim ( vladař )
propouštíval vězně, o kterého
požádali. Právě byl ve vězení jist&yacu=
te;
Barabáš ještě s jinými vzbouřenci,
protože se při vzpouře dopustili vraždy. Lid
přišel nahoru a začal. Piláta prosit o to, co pro n=
283;
vždycky dělával. Pilát jim na to řekl: Chcete,
abych vám propustil židovského krále?"
Věděl totiž, že ho velekněží vydali z =
nenávisti.
Velekněží však poštvali lid, ať jim rad=
3;ji
propustí Barabáše.
Pilát se jich znovu zeptal: ,,Co tedy mám
udělat s tím, kterému říkáte
židovský král? "
Oni začali křičet: "Ukřižuj=
ho!
Pilát jim namítl: ,Ale co udělal
špatného?`Oni však křičeli ještě
víc: ;,Ukřižuj ho! "
Pilát chtěl lidu vyhovět, proto jim
propustil Barabáše. Ježíše dal zbičovat a
vydal ho, aby byl ukřižován.
Upletli trnovou korunu a nasadili mu ji.
Vojáci ho odvedli dovnitř dvora, to je do vládní
budovy, a svolali celou četu. Oblékli mu ru-dý
plášť, upletli trnovou korunu a nasadili mu ji. Pak ho
začali pozdravovat. “Buď zdráv, židovský
králi! "Bili ho rákosovou holí po hlavě, pli=
vali
na něj, klekali na kolena a holdovali mu.
Když se mu dost naposmívali, svlékli mu
rudý plášť, oblékli mu zase jeho šaty a
vyvedli ho, aby ho ukřižovali.
Přivedli ho na místo, kterému se řík&aacu=
te;
Golgota.
Jistého Šimona z Kyrény, který právě
přicházel z pole a šel kolem - otce Alexandrova a Ru-fova -
přinutili, aby nesl jeho kříž. Přivedli ho na
místo, kterému se říká Golgota, což
zname-ná v překladu Lebka.
Byl počítán mezi zločince.
Dávali mu víno s přimíchanou myrhou, ale on ho
nepřijal. Přibili ho na kříž a rozdělili si
jeho šaty: losováním o nich rozhodli, co si kdo má
vzít. Bylo devět hodin dopoledne, když ho
ukřižovali. Jeho provinění hlásal nápis:
"Židovský král". Zároveň s n&iacut=
e;m
ukřižovali dva zlo-čince, jednoho po jeho pravici,
druhého po levici. Tak se splnil výrok Písma: "Byl
počítán mezi zločince."
Jiným pomohl, sám sobě pomocí nemůže=
.
Ti, kdo přecházeli okolo, potupně proti němu mluvili,
potřásali hlavou a říkali: "Hleďme,
chceš zbořit chrám a ve třech dnech ho zase
vystavět! Zachraň sám sebe a sestup z kříž=
;e!
" Stejně tak se mu mezi sebou posmívali i
velekněží a učitelé Zákona a
říkali:,,Jiným po-mohl, sám sobě pomoci
nemůže. Mesiáš, izraelský král! Ať
nyní sestoupí z kříže, abychom to viděl=
i a uvěřili!"
Tupili ho i ti, kdo byli spolu s ním ukřižováni.
Ježíš vydal mocný hlas a vydechl naposled. <=
br>
Když bylo dvanáct hodin, nastala tma po celém kraji a=
82;
do tří odpoledne. Ve tři hodiny zvolal Ježí=
53;
mocným hlasem: "Eloi, Eloi, lema sabachthani?" to je v
překladu: "Bože můj, Bože můj, proč jsi
mě opustil?"
Když to uslyšeli někteří z
těch, kdo stáli kolem, řekli: “Hleďte, vol&aacu=
te;
Eliáše!" Jeden z nich odběhl, namočil houbu do o=
cta,
nastrčil ji na rákosovou hůl a chtěl mu dát
pít; říkal přitom: "Počkejte, chceme
vidět, zdali ho Eliáš přijde sejmout!"
Ježíš však vydal mocný hlas a vydechl naposled=
.
Chvíle tiché modlitby vkleče
Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až
dolů. Když setník, který stál při tom
naproti němu, uviděl, že tak vydechl naposled, prohlá=
sil:
"Tento člověk byl opravdu syn Boží!"
Zpovzdálí také
přihlížely (některé) ženy, mezi nimi Marie
Magdalská, Marie, matka Jakuba Mladšího i Josefa, a Salo=
me.
Ty ho následovaly a sloužily mu už tehdy, když
působil v Galileji - i mnoho jiných, které spolu s
ním přišly do Jeruzaléma.
Josef přivalil před vchod do hrobky kámen.
Mezitím už nastal večer. Protože byl den
příprav před sobotním svátkem, přiš=
;el
vážený člen velerady Josef z Arimatie, který
sám také očekával Boží královs=
tví,
a odvážně šel k Pilátovi a vyžádal=
si
Ježíšovo tělo. Pilát se podivil, že by
už zemřel. Dal si proto zavolat setníka a ptal se ho, zdal=
i je
už mrtvý. Když mu to setník potvrdil, daroval Josef=
ovi
mrtvé tělo. Ten koupil lněné plátno, sň=
al
tělo, zavinul ho do plátna a uložil do hrobky, která
byla vytesána ve skále, a před vchod do hrobky přiv=
alil
kámen. Marie Magdalská a Marie, matka Josefova, se dív=
aly,
kam byl (Ježíš) položen.
Nebo kratší text: Mk 15, 1-39
Umučení našeho Pána Ježíše Krista
podle Marka.
Chcete, abych vám propustil židovsk&eacut=
e;ho
krále?
Velekněží se staršími a učiteli
Zákona, to je celá velerada, vynesli hned zrána
rozhodnutí, dali Ježíše v poutech odvést a
vydali ho Pilátovi.
Pilát se ho otázal: "Ty jsi
židovský král?"
On mu odpověděl: "Ano, já jsem!&quo=
t;
Velekněží proti němu přednesli mnoho žalob.=
Pilát se ho znovu zeptal: "Nic
neodpovídáš? Hleď, co všechno na tebe
žalují!" Ježíš však už vůb=
ec
nic neodpověděl, až se Pilát divil.
O svátcích jim ( vladař )
propouštíval vězně, o kterého
požádali. Právě byl ve vězení jist&yacu=
te;
Barabáš ještě s jinými vzbouřenci,
protože se při vzpouře dopustili vraždy. Lid při=
353;el
nahoru a začal Piláta prosit o to, co pro ně vždycky
dělával. Pilát jim na to řekl: "Chcete, abych
vám propustil židovského krále?" Věd=
83;l
totiž, že ho velekněží vydali z nenávisti.
Velekněží však poštvali lid, ať jim rad=
3;ji
propustí Barabáše.
Pilát se jich znovu zeptal: "Co tedy má=
;m
udělat s tím, kterému říkáte
židovský král?"
Oni začali křičet: "Ukřižuj
ho!"
Pilát jim namítl: "Ale co udělal
špatného?" Oni však křičeli ještě
víc: "Ukřižuj ho!"
Pilát chtěl lidu vyhovět, proto jim prop=
ustil
Barabáše. Ježíše dal zbičovat a vydal ho,=
aby
byl ukřižován.
Upletli trnovou korunu a nasadili mu ji.
Vojáci ho odvedli dovnitř dvora, to je do vládní
budovy, a svolali celou četu. Oblékli mu ru-dý
plášť, upletli trnovou korunu a nasadili mu ji. Pak ho
začali pozdravovat: "Bud zdráv, ži-dovský
králi!" Bili ho rákosovou holí po hlavě, pli=
vali
na něj; klekali na kolena a holdovali mu.
Když se mu dost naposmívali, svlékli mu
rudý plášť, oblékli mu zase jeho šaty a
vyvedli ho, aby ho ukřižovali.
Přivedli ho na místo, kterému se řík&aacu=
te;
Golgota.
Jistého Šimona z Kyrény, který právě
přicházel z pole a šel kolem - otce Alexandrova a Rufova -
přinutili, aby nesl jeho kříž. Přivedli ho na
místo, kterému se říká Golgota, což
zna-mená v překladu Lebka.
Byl počítán mezí zločince.
Dávali mu víno s přimíchanou myrhou, ale on ho
nepřijal. Přibili ho na kříž a rozdělili si
jeho šaty: losováním o nich rozhodli, co si kdo má
vzít. Bylo devět hodin dopoledne, když ho
ukřižovali. Jeho provinění hlásal nápis:
"Židovský král". Zároveň s n&iacut=
e;m
ukřižovali dva zlo-čince, jednoho po jeho pravici,
druhého po levici. Tak se splnil výrok Písma: "Byl
počítán mezi zločince."
Jiným pomohl, sám sobě pomoci nemůže. <=
br>
Ti, kdo přecházeli okolo, potupně proti němu mluvili,
potřásali hlavou a říkali: "Hleďme,
chceš zbořit chrám a ve třech dnech ho zase
vystavět! Zachraň sám sebe a sestup z
kříže!" Stejně tak se mu mezi sebou posmí=
vali
i velekněží a učitelé Zákona a
říkali: "Jiným pomohl, sám sobě pomoci
nemůže. Mesiáš, izraelský král! Ať
nyní sestoupí z kříže, abychom to viděl=
i a
uvěřili!" Tupili ho i ti, kdo byli spolu s ním
ukřižováni.
Ježíš vydal mocný hlas a vydechl naposled. <=
br>
Když bylo dvanáct hodin, nastala tma po celém kraji a=
82;
do tří odpoledne. Ve tři hodiny zvolal Ježí=
53; mocným
hlasem: "Eloi, Eloi, lema sabachthani?", to je v překladu:
"Bože můj, Bože můj, proč jsi mě
opustil?"
Když to uslyšeli někteří z
těch, kdo stáli kolem, řekli: "Hleďte, vol&aacut=
e;
Eliáše!" Jeden z nich odběhl, namočil houbu do o=
cta,
nastrčil ji na rákosovou hůl a chtěl mu dát
pít; říkal přitom: "Počkejte, chceme
vidět, zdali ho Eliáš přijde sejmout!"
Ježíš však vydal mocný hlas a vydechl naposled=
.
Chvíle tiché modlitby vkleče
Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až
dolů. Když setník, který stál při tom
na-proti němu, uviděl, že tak vydechl naposled,
prohlásil: "Tento člověk byl opravdu syn
Boží!"
Slavnost
Zmrtvýchvstání Páně
1. ČTENÍ Sk 10, 34a. 37-43
Jedli a pili jsme s ním po jeho zmrtvýchvstán&iacut=
e;.
Čtení ze Skutků apoštolů.
Petr se ujal slova a promluvil: "Vy víte, co=
se
po křtu, který hlásal Jan, událo nejdř&iacut=
e;ve
v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem
svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on
všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože
Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval
ďábel.
A my jsme svědky všeho toho, co konal v Judsku=
a v
Jeruzalémě. Ale pověsili ho na dřevo a zabili. Bů=
;h
jej však třetího dne vzkřísil a dal mu, aby se
viditelně ukázal, ne všemu lidu, ale jen těm,
které Bůh předem vyvolil za svědky, totiž
nám, kteří jsme s ním jedli a pili po jeho
zmrtvýchvstání.
On nám přikázal, abychom to
hlásali lidu a se vší rozhodností
dosvědčovali: To je Bohem ustanovený soudce nad
živými i mrtvými. O něm vydávají
svědectví všichni proroci, že skrze něho dostane
odpuštění hříchů každý, kdo v
něho věří."
Žl 118 (117), 1-2. 16ab+17. 22-23 Odp.: 24
Odp.: Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a
radujme se z něho!
nebo: Aleluja, aleluja, aleluja.
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství
trvá navěky. Nechť řekne dům Izraelův:
"Jeho milosrdenství trvá navěky."
Odp.
Hospodinova pravice mocně zasáhla, Hospodinova pravice mě
pozvedla. Nezemřu, ale budu žít a vypravovat o
Hospodinových činech.
Odp.
Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem
nárožním. Hospodinovým řízením=
se
tak stalo, je to podivuhodné v našich očích.
Odp.
2. ČTENI Kol 3, 1-4
Usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus. =
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům=
.
Bratři!
Když jste s Kristem byli vzkříšeni,
usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po
Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůr=
y,
ne na to, co je na zemi. Jste přece už mrtví a vá=
353;
život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se uká&=
2;e
Kristus, náš život, potom se i vy s ním
ukážete ve slávě.
EVANGELIUM Jan 20, 1-9
Ježíš musel vstát z mrtvých.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Prvního dne v týdnu přišla Marie
Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrob=
u a
viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Běž=
ela
proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi,
kterého Ježíš miloval, a řekla jim: "Vzali
Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili."
Petr a ten druhý učedník tedy vyš=
;li
a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, =
ale
ten druhý učedník byl rychlejší než Pet=
r a
doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl,
že tam leží pruhy plátna, ale dovnitř
nevešel.
Pak za ním přišel i Šimon Petr,
vešel do hrobky a viděl, že tam leží pruhy
plátna. Rouška však, která byla na
Ježíšově hlavě, neležela u těch pruh=
367;
plátna, ale složená zvlášť na jin&eacut=
e;m
místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník,
který přišel ke hrobu první, viděl a
uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu,
že Ježíš musí vstát z mrtvých.
Místo tohoto evangelia je možné si vybrat evangelium z
vigilie.
Při večerní mši se může čí=
;st
následující evangelium: Lk 24, 13-35
Zůstaň s námi, neboť se připozdív&aacu=
te;.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Dva z Ježíšových
učedníků se ubírali toho dne ( prvního po
sobotě) do vesnice zvané Emauzy, která je vzdálen=
a od
Jeruzaléma šedesát honů. Hovořili spolu o tom
všem, co se stalo. Jak tak hovořili a uvažovali,
přiblížil se k nim sám ježíš a
připojil se k nim. Ale cosi jim jako by zadržovalo oči,
Takže ho nepoznali. Zeptal se jich: "O čem to cestou spolu
rozmlouváte?" Zastavili se celí smutní.
Jeden z nich - jmenoval se Kleofáš - mu
odpověděl: "Ty jsi snad jediný, kdo se zdržuje v
Jeruzalémě a neví, co se tam tyto dny stalo."
Zeptal se jich: "A co se stalo?"
Odpověděli mu: "Jak Ježíš=
e z
Nazareta, který byl prorok, mocný činem i ;slovem př=
;ed
Bohem i přede vším lidem, naši velekněž&iac=
ute;
a přední mužové odsoudili k smrti a
ukřižovali. My však jsme doufali, že on je ten,
který má vysvobodit Izraele. A k tomu všemu je to dnes
třetí den, co se to stalo. Některé naše ž=
eny
nás sice rozrušily: Byly časně ráno u hrobu,
nenalezly jeho tělo, přišly a tvrdily, že měly i
vidění andělů, a ti prý říkali,
že on žije. Někteří z našich lidí
odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy
říkaly, jeho však neviděli."
A on jim řekl: "Jak jste nechápav&iacut=
e; a
váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci!
Což to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, a tak
vejít do své slávy?" Potom začal od
Mojžíše, probral dále všechny proroky a
vykládal jim, co se ve všech částech Písma na
něj vztahuje.
Tak došli k vesnici, kam měli
namířeno, a on dělal, jako by chtěl jít
dál. Ale oni na něho naléhali: "Zůstaň s
námi, neboť se připozdívá a den se už
nachýlil." Vešel tedy dovnitř, aby zůstal s nimi.
Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, pronesl nad ním
požehnání, rozlámal ho a podával jim. Vtom=
se
jim otevřely oči a poznali ho. On jim však zmizel. Tu si mezi
sebou řekli: "Což nám nehořelo srdce, když k
nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?"
Ještě tu hodinu se vydali na cestu a
vrátili se do Jeruzaléma. Tam našli pohromadě
jedenáct ( apoštolů ) i jejich druhy. Ti řekli:
"Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi." =
Oni
sami pak vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak
Ježíše poznali při lámání chleba=
.
2. nedě=
le
velikonoční
1. ČTENÍ Sk 4, 32-35
Jedno srdce a jedna duše.
Čtení ze Skutků apoštolů.
Obec věřících měla jedno srd=
ce a
jednu duši. Nikdo neříkal o ničem ze svého
majetku, že je to jeho vlastní, ale měli všecko
společné.
Apoštolové vydávali s velkou působivostí
svědectví o zmrtvýchvstání Pána
Ježíše a na nich na všech spočívala
velká milost.
A tak nikdo u nich nežil v nouzi. Kdo měli
totiž pole nebo dům, prodávali je a peníze za to
stržené přinášeli a kladli apoštolům=
k
nohám. Z toho se pak rozdělovalo každému, jak kdo
potřeboval.
Žl 118 (117), 2-4. 16ab+17-18. 22-24 Odp.: 1
Odp.: Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho
milosrdenství trvá navěky. nebo: Aleluja.
Nechť řekne dům Izraelův:
"Jeho milosrdenství trvá navěky." Nechť
řekne dům Árónův:
"Jeho milosrdenství trvá navěky." Nechť
řeknou ti, kdo se bojí Hospodina: "Jeho milosrdenstv&iacut=
e;
trvá navěky."
Odp.
Hospodinova pravice mocně zasáhla, Hospodinova pravice mě
pozvedla.
Nezemřu, ale budu žít
a vypravovat o Hospodinových činech. Hospodin mě sice
těžce ztrestal, nevydal mé však smrti.
Odp.
Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem
nárožním. Hospodinovým řízením=
se
tak stalo, je to podivuhodné v našich očích. Toto je
den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z
něho!
Odp.
2. ČTENÍ 1 Jan 5, 1-6
Každý, kdo je narozen z Boha, vítězí nad
světem.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.=
Milovaní!
Každý, kdo věří, že
Ježíš je Mesiáš, je narozen z Boha;
každý, kdo miluje otce, miluje i toho, komu on dal život.
Podle toho můžeme poznat, že milujeme Boží
děti: když milujeme Boha a plníme jeho
přikázání. Láska k Bohu
záleží právě v tom, že
zachováváme jeho přikázání.
Jeho přikázání nejsou
těžká, protože každý, kdo je narozen z Bo=
ha,
vítězí nad světem. A to je vítězstv&iac=
ute;,
které přemohlo svět: naše víra. Kdo
vítězí nad světem, ne-li ten, kdo
věří, že Ježíš je Syn Bož&iacut=
e;?
Ježíš Kristus je ten, který
přišel skrze vodu a krev; nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev=
. A
to dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda.
EVANGELIUM Jan 20, 19-31
Za týden přišel Ježíš zase.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Když byl večer prvního dne v týdn=
u,
přišel Ježíš tam, kde byli učedníci.=
Ze
strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi =
nimi
a řekl: "Pokoj vám!" Po těch slovech jim
ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli
Pána, zaradovali se.
Znovu jim řekl: "Pokoj vám! Jako Otec po=
slal
mne, tak i já posílám vás." Po těch
slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha
svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou
odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny
nejsou."
Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíže=
nec,
nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatn&iac=
ute;
učedníci mu říkali: "Viděli jsme
Pána."
On jim však odpověděl: "Dokud
neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím =
svůj
prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do je=
ho
boku, neuvěřím."
Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a
Tomáš s nimi. Ježíš přišel
zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: "Pokoj
vám!" Potom vyzval Tomáše: "Vlož sem prst=
a
podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do
mé-ho boku; a nebuď nevěřící, ale
věřící." Tomáš mu odpověd=
3;l:
"Pán můj a Bůh můj!"
Ježíš mu řekl: "Protože j=
si
mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo
neviděli, a přesto uvěřili."
Ježíš vykonal před svými
učedníky ještě mnoho jiných zázraků=
;,
ale o těch v této knize není řeč. Tyto vš=
ak
jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je
Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli
život v jeho jménu.
3. nedě=
le
velikonoční
1. ČTENÍ Sk 3, 13-15. 17-19
Původce života jste dali zabít, ale Bůh ho
vzkřísil z mrtvých.
Čtení ze Skutků apoštolů.
Petr promluvil k lidu:
"Bůh Abrahámův, Izákův a
Jakubův, Bůh našich praotců oslavil svého
služebníka Ježíše, kterého jste vy sice
vydali a kterého jste se zřekli před Pilátem,
ačkoliv on rozhodl, že ho propustí. Vy jste se zřekli
Svatého a Spravedlivého, a vyprosili jste si milost pro vraha.
Původce života jste dali zabít, ale Bůh ho
vzkřísil z mrtvých, a my jsme toho svědky.
Já ovšem vím, bratři, že jst=
e to
udělali z nevědomosti, a stejně tak i vaši
přední muži. Bůh to však dopustil, aby se tak
splnilo, co předem oznámil ústy všech svých
proroků, že jeho Pomazaný musí trpět. Obra#=
7;te
se tedy a dejte se na pokání, aby vaše hříchy
byly zahlazeny."
Žl 4, 2. 4. 7. 9 Odp.: 7a
Odp.: Hospodine, ukaž nám svou jasnou tvář! nebo:
Aleluja.
Bože, zastánce mého práva, vyslechni mě,
když volám, tys mě v soužení vysvobodil, smilu=
j se
nade mnou a slyš mou prosbu!
Odp.
Pamatujte: Hospodin vyznamenává svého svatého;
Hospodin vyslyší, když k němu zavolám.
Odp.
Mnoho lidí říká: "Kdo nám
ukáže dobro?" Hospodine, ukaž nám svou jasnou
tvář!
Odp.
Usínám klidně, sotva si lehnu, vždyť ty
sám, Hospodine, dáváš mi přebývat v
bezpečí!
Odp.
2. ČTENÍ 1 Jan 2, 1-5a
· On je smírnou obětí za naše
hříchy i za hříchy celého světa.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.
Moje milé děti! Toto vám pí#=
3;u,
abyste nehřešili. Zhřeší-li však někdo,
máme přímluvce u Otce: Ježíše Krista
spravedlivého. On je smírnou obětí za naše
hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy
celého světa. Podle toho víme, že
jsme ho poznali, když zachováváme jeho
přikázání. Kdo tvrdí: "Znám
ho", ale jeho přikázání
nezachovává, je lhář a není v něm pra=
vda.
Kdo však jeho slovo zachovává, v tom je Boží
láska opravdu přivedena k dokonalosti.
EVANGELIUM Lk 24, 35-48
Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne
vstane z mrtvých.
Slova svatého evangelia podle Lukáše. =
Dva
učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a =
jak
Ježíše poznali při lámání chleba.
Když o tom mluvili, stál on sám
uprostřed nich a řekl jim: "Pokoj vám!" Zdě=
sili
se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl j=
im:
"Proč jste rozrušeni a proč vám v mysli
vyvstávají po-chybnosti? Podívejte se na mé ruc=
e a
na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkně=
;te
se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso=
a
kosti, jak to vidíte na mně." A po těch slovech jim
ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu
pořád ještě nemohli věřit a jen se divili.
Proto se jich zeptal: "Máte tady něco k jídlu?"
Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl.
Dále jim řekl: "To je smysl mých
slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě=
byl
s vámi: že se musí naplnit všechno, co je o mně
psáno v Mojžíšově Zákoně, v
Prorocích i v Žalmech." Tehdy jim otevřel mysl, aby
rozuměli Písmu. Řekl jim: "Tak je
psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z
mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno obrá=
cení,
aby všem národům, počínajíc od
Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho
svědky."
4. nedě=
le
velikonoční
1. ČTENÍ Sk 4, 8-12
V nikom jiném není spásy.
Čtení ze Skutků apoštolů
Petr, naplněn Duchem svatým, řekl:
"Přední mužové v lidu a starší!
Když se dnes musíme odpovídat z dobrého skutku na
nemocném člověku, kým že byl uzdraven, tedy
ať to víte vy všichni a celý izraelský
národ: Ve jménu Ježíše Krista
Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale
kterého Bůh vzkřísil z mrtvých: skrze ně=
;ho
stojí tento člověk před vámi zdravý.
On je ten 'kámen, který jste vy
stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr
nárožní'. V nikom jiném není spásy.
Neboť pod nebem není lidem dáno žádné
jiné jméno, v němž bychom mohli dojít
spásy."
Žl 118 (117), 1+8-9. 21-23. 26+28-29 Odp.: 22
Odp.: Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se
kvádrem nárožním. nebo: Aleluja.
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství
trvá navěky. Lépe je utíkat se k Hospodinu ne&=
2;
důvěřovat v člověka. Lépe je utíkat =
se k
Hospodinu než důvěřovat v mocné.
Odp.
Děkuji ti, žes mě vyslyšel a stal se mou spásou.
Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvád-rem
nárožním. Hospodinovým řízením=
se
tak stalo, je to podivuhodné v našich očích.
Odp.
Požehnaný, kdo přichází v Hospodinově
jménu! Žehnáme vám z Hospodinova domu. Ty jsi
můj Bůh, děkuji ti; budu tě slavit, můj Bože!
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství
trvá navěky.
Odp.
2. ČTENÍ 1 Jan 3, 1-2
Budeme vidět Boha tak, jak je.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.=
Milovaní!
Hleďte, jak velikou lásku nám Otec
projevil, že se nejen smíme nazývat Božími
dětmi, ale že jimi také jsme! Proto nás svět
nezná, že nepoznal jeho. Milovaní, už teď jsme
Boží děti. Ale čím budeme, není ješ=
;tě
zřejmé. Víme však, že až on se
ukáže, budeme mu podobní, a proto ho budeme vidět t=
ak,
jak je.
EVANGELIUM Jan 10, 11-18
Dobrý pastýř dává za ovce svůj
život.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl:
"Já jsem pastýř dobrý.
Dobrý pastýř dává za ovce svůj
život. Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a
jemuž ovce nepatří, jak vidí přicházet
vlka, opouští ovce a dává se na útěk,=
a
vlk je uchvacuje a rozhání. Vždyť je najatý =
za
mzdu a na ovcích mu nezáleží.
Já jsem dobrý pastýř; zná=
;m
svoje ovce a moje ovce znají mne, jako mne zná Otec a j&aacut=
e;
znám Otce; a za ovce dávám svůj život.
Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. <=
br>
Také ty musím přivést a uposlec=
hnou
mého hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastý=
45;.
Proto mě Otec miluje, že dávám
svůj život, a zase ho přijmu nazpátek. Nikdo mi ho
nemůže vzít, ale já ho dávám sá=
;m
od sebe. Mám moc život dát a mám moc zase ho
přijmout. Takový příkaz jsem dostal od svého
Otce."
5. nedě=
le
velikonoční
1. ČTENÍ Sk 9, 26-31
Barnabáš jim vypravoval, jak Šavel viděl na cest=
283;
Pána.
Čtení ze Skutků apoštolů.
Když přišel Šavel do Jeruzalém=
a,
chtěl navázat styk s učedníky, ale všichni se =
ho
báli. Nemohli uvěřit, že on je učedníkem.=
Ujal se ho však Barnabáš. Uvedl ho k
apoštolům a vypravoval, jak Šavel viděl na cestě
Pána, který s ním mluvil, a jak v Damašku
neohroženě vystupoval ve jménu Ježíšov=
83;.
Od té chvíle byl s nimi v Jeruzalémě stále=
ve
styku a směle vystupoval ve jménu Páně. Také
rozmlouval s židy mluvícími řecky a přel se s
nimi. Ti mu však začali ukládat o život. Jakmile se to
bratři dověděli, doprovodili ho dolů do Césareje=
a
odtamtud ho vypravili do Tarsu.
V té době měla církev pokoj v
celém Judsku, Galileji i Samařsku. S úspěchem se
vyvíjela, žila v bázni před Pánem a rostla
přispěním Ducha svatého.
Žl 22 (21), 26b-27. 28+30ab. 31c-32 Odp.: 26a
Odp.: Budu tě chválit, Hospodine, ve velkém
shromáždění. nebo: Aleluja.
Své sliby splním před těmi, kdo ctí Hospodin=
a.
Chudí se najedí do sytosti, kdo hledají Hospodina, bud=
ou
ho chválit: "Navěky ať žije vaše srdce!&quo=
t;
Odp.
Rozpomenou se, k Hospodinu se obrátí všechny končiny
země, před ním se skloní všechna lidská
pokolení. Jen jemu se budou kořit všichni, kdo spí v
zemi, před ním se skloní všichni, kdo sestupuj&iacu=
te;
v prach.
Odp.
I má duše bude pro něho žít, mé potomst=
vo
bude mu sloužit. Bude vyprávět o Pánu
příštímu pokolení, lidu, jenž se narod&=
iacute;,
budou hlásat jeho spravedlnost: "To udělal Hospodin!"=
Odp.
2. ČTENÍ 1 Jan 3, 18-24
To je to jeho přikázání: abychom věř=
ili
a milovali.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.=
Děti, nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem,
doopravdy! Podle toho poznáme, že jsme z pravdy, a to
uklidní před ním naše svědomí, když=
; by
nám něco vyčítalo, neboť Bůh ví
všechno dokonaleji a lépe než naše svědomí=
;.
Milovaní, jestliže nás svědom&iac=
ute;
neobviňuje, dodá nám to radostné důvěry=
v
Boha a dostaneme od něho všechno, zač prosíme,
protože zachováváme jeho přikázán&iac=
ute;
a konáme, co je mu milé.
A to je to jeho přikázání: abyc=
hom
věřili ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a
navzájem se milovali, jak nám nařídil. Kdo
zachovává jeho přikázání,
zůstává v Bohu a Bůh v něm. A že v n&aacu=
te;s
zůstává, poznáváme podle Ducha, kter&eacut=
e;ho
nám dal.
EVANGELIUM Jan 15, 1-8
Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten n=
ese
mnoho ovoce.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl svým učedníkům:
"Já jsem pravý vinný kmen a
můj Otec je vinař. Každou ratolest na mně, která
nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese
ovoce, čistí, aby nesla ovoce ještě více. Vy j=
ste
už čistí tím slovem, které jsem k vám
mluvil. Zůstaňte ve mně, a já ( zůstanu ) ve
vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe,
nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně.
Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo
zůstává ve mně a já v něm, ten nese mno=
ho
ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic. Kdo
nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest; uschne, seberou=
ji,
hodí do ohně - a hoří. Zůstanete-li ve mně=
; a
zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč
chcete, a dostanete to. Tím bude oslaven můj Otec, že pone=
sete
mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji
učedníci."
6. nedě=
le
velikonoční
1. ČTENÍ Sk 10, 25-26. 34-35. 44-48
I na pohany byl vylit dar Ducha svatého.
Čtení ze Skutků apoštolů.
Když Petr přišel do Césareje,
Kornélius mu šel vstříc a padl mu v hluboké
úctě k nohám. Ale Petr ho zvedl se slovy: "Vsta =
8;!
Vždyť i já jsem jen člověk." Tu se Petr ujal
slova a promluvil: "Teď opravdu chápu, že Bůh ni=
komu
nestraní, ale v každém národě že je mu
milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je sprá=
;vné."
Když ještě Petr mluvil, sestoupil Duch
svatý na všechny, kdo tu řeč poslouchali. A žasli
věřící obrácení ze židovstv&iacu=
te;,
kteří přišli s Petrem, že i na pohany byl vylit =
dar
Ducha svatého. Slyšeli totiž, jak mluví (cizí=
;mi)
jazyky a velebí Boha.
Tehdy Petr řekl: "Může někdo
odpírat křestní vodu těm, kteří jako my
přijali Ducha svatého?" Pak rozkázal, aby je
pokřtili ve jménu Ježíše Krista. Potom ho pros=
ili,
aby ( u nich ) zůstal ještě několik dní.
Žl 98 (97), 1. 2-3ab. 3cd-4 Odp.: srv. 2
Odp.: Hospodin zjevil svou spásu před zraky pohanů. neb=
o:
Aleluja.
Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil
podivuhodné věci. Vítězství je dílem =
jeho
pra-vice, jeho svatého ramene.
Odp.
Hospodin uvedl ve známost svou spásu, před zraky pohan=
367;
zjevil svou spravedlnost. Rozpo-menul se na svou dobrotu a věrnost
Izraelovu domu.
Odp.
Všechny končiny země uzřely spásu našeho Bo=
ha.
Jásejte Hospodinu, všechny země, radujte se, plesejte a
hrejte!
Odp.
2. ČTENÍ 1 Jan 4, 7-10
Bůh je láska.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.=
Milovaní, milujme se navzájem, protože
láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a
poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože B$=
7;h
je láska. V tom se ukázala Boží láska k
nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozen&ea=
cute;ho
Syna, abychom měli život skrze něho. V tom
záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, a=
le
že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako
smírnou oběť za naše hříchy.
EVANGELIUM Jan 15, 9-17
Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo =
za
své přátele položí život.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl svým učedníkům:
"Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval
vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li
moje přikázání, zůstanete v mé
lásce, jako jsem já zachovával přikáz&aacu=
te;ní
svého Otce a zůstávám v jeho lásce.
To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve
vás a aby se vaše radost naplnila.
To je mé přikázání: Milu=
jte
se navzájem, jak jsem já miloval vás. Nikdo nemá
větší lásku než ten, kdo za své
přátele položí svůj život.
Vy jste moji přátelé, když
děláte, co já vám ukládám. Už
vás nenazývám služebníky, protože
služebník neví, co dělá jeho pán. Naz=
val
jsem vás přáteli, protože vám jsem
oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil
vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a
přinášeli užitek a váš užitek aby byl
trvalý. Potom vám Otec dá všechno, oč ho bud=
ete
prosit ve jménu mém.
To vám přikazuji: Milujte se
navzájem."
7. nedě=
le
velikonoční
1. ČTENÍ Sk 1, 15-17. 20-26
Je nutné, aby se jeden z nich stal spolu s námi svědk=
em
jeho zmrtvýchvstání.
Čtení ze Skutků apoštolů.
Petr se postavil před bratry - bylo tam
shromážděno na sto dvacet lidí - a řekl:
"Bratři, muselo se splnit to, co v
Písmě předpověděl Duch svatý skrze Davida=
o
Jidášovi, který se stal vůdcem těch, kdo zatkli
Ježíše: Počítal se k nám a měl
účast na této naší službě.
Stojí totiž v knize Žalmů: 'Ať jeho dům
zpustne, nikdo ať v něm nebydlí' a 'jeho úřad
ať dostane jiný'. Je tedy nutné, aby některý=
z
těch mužů, kteří s námi chodili po celou =
tu
dobu, kdy Pán Ježíš mezi námi žil, od
Janova křtu až do dne, kdy byl od nás vzat, aby se jeden z
nich stal spolu s námi svědkem jeho
zmrtvýchvstání."
Vybrali tedy dva: Josefa, kterému se
říkalo Barsabáš příjmení měl
Justus - a Matěje. A takto se modlili: "Pane, ty znáš
srdce všech. Ukaž, kterého z těch dvou jsi vyvolil, a=
by
přejal místo v této apoštolské služb=
83;,
kterou Jidáš zrádně opustil, aby odešel na
místo, kam patřil." Losovali tedy, a los padl na Matě=
je.
Byl proto přibrán k jedenácti apoštolům.
Žl 103 (102), 1-2. 11-12. 19-20ab Odp.: 19a
Odp.: Hospodin si zřídil na nebi trůn. nebo: Aleluja. <=
/i>
Veleb, duše má, Hospodina, vše, co je ve mně, veleb j=
eho
svaté jméno! Veleb, duše má, Hospodina a
nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
Odp.
Jak vysoko je nebe nad zemí, tak je velká jeho láska k
těm, kdo se ho bojí. Jak vzdálen je východ od
západu, tak vzdaluje od nás naše nepravosti.
Odp.
Hospodin si zřídil na nebi trůn a všechno
řídí jeho vláda. Velebte Hospodina, všichni =
jeho
andělé, mocní silou, dbalí jeho rozkazů.
Odp.
2. ČTENÍ 1 Jan 4, 11-16
Kdo zůstává v lásce, zůstává=
; v
Bohu a Bůh zůstává v něm.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.=
Milovaní, když nás Bůh tak milova=
l,
máme se i my navzájem milovat. Boha nikdo nikdy nespatři=
l.
Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v
nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti.
Že zůstáváme v něm a on v nás,
poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho
Ducha.
My jsme očití svědkové toho, =
82;e
Otec poslal svého Syna jako spasitele světa. Kdo
vyznává, že Ježíš je Syn Bož&iacut=
e;,
v tom zůstává Bůh a on v Bohu. My jsme poznali
lásku, jakou má Bůh k nám, a uvěřili js=
me v
ni. Bůh je láska; kdo zůstává v lásce,
zůstává v Bohu a Bůh zůstává v
něm.
EVANGELIUM Jan 17, 11b-19
Aby byli jedno jako my.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš pozdvihl oči k nebi a modlil se:
"Otče svatý, zachovej je ve svém
jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno jako my. Dokud jsem b=
yl s
nimi, já jsem je zachovával ve tvém jménu,
které jsi mi dal. Chránil jsem je, a nikdo z nich nezahynul
kromě toho, který propadl záhubě, aby se naplnilo
Písmo.
Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím
ještě ve světě, aby měli v sobě plnost m&eacu=
te;
radosti. Dal jsem jim tvé slovo. Svět k nim pojal nenávi=
st,
protože nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.
Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je ochránil od
zlého. Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa=
.
Posvěť je pravdou; tvé slovo je pravda.
Jako jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do
světa. A pro ně se zasvěcuji, aby i oni byli posvěceni v
pravdě."
Slavnost Ses=
lání
Ducha Svatého
1. ČTENÍ Sk 2, 1-11
Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvi=
t.
Čtení ze Skutků apoštolů.
Nastal den letnic a všichni byli společně
pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se
přižene silný vítr, a naplnil celý dům,=
kde
se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně,
rozdělily se a nad každým z nich se usadil j eden.
Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit
cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali.
V Jeruzalémě bydleli zbožní
židé ze všech možných národů pod
nebem. Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a
byli ohromeni, protože každý z nich je slyšel, jak
mluví jeho vlastní řečí. Žasli, divili =
se a
říkali:
"Ti, co tak mluví, nejsou to Galilejci? Jak =
to
tedy, že každý z nás slyší svou
mateřštinu? My Partové, Médové, Elamitě,
obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kapadokie, Pontu a Asie,
Frýgie a Pamfýlie, Egypta a lybijského kraje u
Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Ří=
ma,
židé i proselyté, Kréťané i
Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky
hlásají velké Boží skutky."
Žl 104 (103), 1ab+24ac. 29bc-30. 31+34 Odp.: srv. 30
Odp.
.: Sešli svého ducha, Hospodine, a obnov tvář
země! nebo: Aleluja. Veleb, duše má, Hospodina! Hospodine,
můj Bože, jsi nadmíru velký! jak četná =
jsou
tvá díla, Hospodine! Země j e plná tvého
tvorstva.
Odp.
Hynou, když vezmeš jim život, a vracej í se do
svého prachu. Když sešleš svého ducha, jsou
stvořeni, a obnovuješ tvář země.
Odp.
Nechť věčně trvá Hospodinova sláva, a#=
7;
se Hospodin těší ze svého díla! Ké=
82;
se mu líbí má píseň: má radost bude=
v
Hospodinu.
Odp.
2. ČTENÍ Gal 5, 16-25
Ovoce Ducha.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla
Galaťanům.
Bratři!
Žijte duchovně a nepropadnete žádos=
tem
těla. Tělo totiž touží proti duchu, a duch zase =
proti
tělu. Jsou to věci, které si navzájem odporuj&iacut=
e;,
takže neděláte, co byste chtěli. Jestliže se
však necháváte vést Duchem, nejste už pod
Zákonem.
K jakým skutkům vede tělo, je
všeobecně známo. Je to: smilstvo, nečistota,
chlípnost, modloslužba, čarodějnictví,
nepřátelství, sváry, žárlivost,
hněvy, ctižádost, nesvornost, stranictví,
závist, (vraždy,) opilství, hýření a
jiné takové věci. Řekl jsem vám to už
dříve a říkám to ještě jednou:
lidé, kteří takovéto věci dělají,
nebudou mít podíl v Božím království=
;.
Ale ovocem Ducha je láska, radost, pokoj,
shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost,
zdrženlivost. Proti takovým věcem se nestaví
žádný zákon. Ti, kdo náležejí
Kristu Ježíši, ukřižovali svoje tělo i s je=
ho
vášněmi a žádostmi.
Protože Duch je naším životem, podle
Ducha také jednejme!
EVANGELIUM Jan 15, 26-27; 16, 12-15
Duch pravdy uvede vás do celé pravdy.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl svým učedníkům:
"Až přijde Přímluvce,
kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, který
vychází od Otce, ten vydá o mně
svědectví. Vy také vydávejte svědectví=
;,
neboť jste se mnou od začátku.
Měl bych vám ještě mnoho jiné=
;ho
říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až
přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On
totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co
uslyší, a oznámí vám, co má
přijít. On mě oslaví, protože z mého ve=
zme
a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je m=
oje;
proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to
oznámí."
Slavnost
Nejsvětější Trojice
1. ČTENÍ Dt 4, 32-34. 39-40
Je to Hospodin, Bůh nahoře na nebi jako dole na zemi; nen&iacu=
te;
jiného bohu.
Čtení z páté knihy Mojžíšovy.
Mojžíš řekl lidu:
"Ptej se dávných dob, které t=
283;
předcházely ode dne, kdy Bůh stvořil člověk=
a na
zemi: ( ptej se ) od jednoho konce nebes k druhému, stalo se ně=
kdy
něco tak velkého nebo bylo něco podobného slyš=
et,
aby nějaký národ slyšel hlas Boha,
mluvícího z ohně, jako jsi slyšel ty, a zůstal
naživu? Nebo zkusil nějaký bůh přijít a
vyvolit si národ uprostřed jiného národa zkou#=
3;kami,
znameními, divy, bitvami, mocnou rukou, napřaženým
ramenem, úžasnými děsnými činy, jak pro
vás to všechno učinil Hospodin, váš Bůh,
před vašimi zraky v Egyptě?
Uznej to dnes a uvaž v srdci: je to Hospodin, Bů=
;h
nahoře na nebi jako dole na zemi; není jiného boha.
Zachovávej jeho nařízení a jeho příka=
zy,
které ti dnes přikazuji, abys byl šťastný ty a
tvoji synové po tobě, abys dlouho žil na zemi, kterou ti
Hospodin, tvůj Bůh, dává navždy."
Žl 33 (32), 4-5. 6+9. 18-19. 20+22 Odp.: 12b
Odp.: Blaze lidu, který si Hospodin vyvolil za svůj majetek.=
Hospodinovo slovo je správné, spolehlivé je celé
jeho dílo. Miluje spravedlnost a právo, země je pln&aacu=
te;
Hospodinovy milosti.
Odp.
Jeho slovem vznikla nebesa, dechem jeho úst všechen jejich
zástup. On totiž řekl - a stalo se, on poručil - a
vše povstalo.
Odp.
Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí, nad tě=
;mi,
kdo doufají v jeho milost, aby jejich duše vyrval ze smrti, aby=
jim
život zachoval za hladu.
Odp.
Naše duše vyhlíží Hospodina, on sám je
naše pomoc a štít. Ať spočine na nás,
Hospodine, tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe.
Odp.
2. ČTENÍ Řím 8, 14-17.
Dostali jste ducha těch, kdo byli přijatí za
vlastní, a proto můžeme volat: Abba, Otče!
Čtení z listu svatého apoštola Pavla
Římanům.
Bratři!
Všichni, kdo se dávají vést
Božím Duchem, jsou Boží synové. Nedostali js=
te
přece ducha otroctví, že byste museli zase znova
žít ve strachu. Dostali jste však ducha těch, kdo byli
přijati za vlastní, a proto můžeme volat: "Abba,
Otče!" Spolu s naším duchem to potvrzuje sám D=
uch
( svatý ), že jsme Boží děti. Jsme-li však
děti, jsme i dědici: dědici Boží a spoluděd=
ici
Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak mohli sp=
olu
s ním dojít slávy.
EVANGELIUM Mt 28, 16-20
Křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. =
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Jedenáct učedníků odešlo do
Galileje na horu, kam jim Ježíš určil. Uviděli h=
o a
klaněli se mu, někteří však měli pochybnost=
i.
Ježíš k nim přistoupil a promluvil:
"Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jdě=
te
tedy, získejte za učedníky všechny národy,
křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a
učte je zachovávat všechno, co jsem vám přik&a=
acute;zal.
Hle, já jsem s vámi po všechny dny a=
382;
do konce světa."
11. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Ez 17, 22-24
Povyšuji nízký strom.
Čtení z knihy proroka Ezechiela.
Tak praví Pán, Hospodin:
"Já vezmu z vrcholku vysokého cedru
slabou větévku, ulomím ji z jeho nejvyšš&iacut=
e;ch
výhonků a zasadím ji sám na vysoko
vynikající hoře.
Na vysoké Izraelově hoře ji zasad&iacut=
e;m,
vyžene větve, vyraší výhonky, ponese plody, st=
ane
se nádherným cedrem. Pod ním budou hnízdit
ptáci všeho druhu, budou hnízdit ve stínu jeho
ratolestí.
Poznají pak všechny polní stromy, =
82;e
já jsem Hospodin: ponižuji strom vysoký, povyšuji s=
trom
nízký, dávám uschnout stromu zelenému,
vypučet stromu suchému. Já, Hospodin, jsem to řekl a
učinil."
Žl 92 (91), 2-3, 13-14. 15-16 Odp.: 2a
Odp.: Dobré je chválit Hospodina.
Dobré je chválit Hospodina, opěvovat tvé
jméno, Svrchovaný! Zrána hlásat tvé
milosrdenství a za noci tvou věrnost.
Odp.
Spravedlivý pokvete jak palma, poroste jak cedr na Libanonu. Kdo jsou
zasazeni v domě Hospodinově, pokvetou v nádvoří=
;ch
našeho Boha.
Odp.
Ještě ve stáří budou přinášet
užitek, zůstanou šťavnatí a svěž&iacut=
e;,
aby hlásali, jak spravedlivý je Hospodin, má ská=
;la,
v němž není nepravosti.
Odp.
2. ČTENÍ 2 Kor 5, 6-10
Stůj co stůj usilujeme o to, abychom se líbili Pá=
;nu.
Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla
Korinťanům.
Bratři !
Jsme ustavičně plni důvěry. Ví=
;me,
že dokud jsme doma v tomto těle, jsme jako vyhnanci v cizině,
daleko od Pána. To proto, že v nynějším stavu =
(v
Boha jen) věříme, ale dosud ho nevidíme. Jsme v#=
3;ak
plni důvěry a chtěli bychom raději opustit domov
tělesný a odebrat se do domova k Pánu.
A proto stůj co stůj usilujeme o to, abychom s=
e mu
líbili, ať už v domově zůstáváme, =
nebo
se z domova odebíráme. My všichni se přece
musíme objevit před Kristovým soudem, aby každ&yacu=
te;
dostal odplatu za to, co za života udělal dobrého nebo
špatného.
EVANGELIUM Mk 4, 26-34
Je menší než všechna semena a
přerůstá všechny jiné zahradní rostliny=
.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš řekl zástupu:
"Boží království je
podobné člověku, který zaseje do země semeno;
ať spí nebo je vzhůru, ve dne i v noci, semeno
klíčí a roste, on ani neví jak. Země sama od
sebe přináší plody: napřed stéblo, potom
klas, pak zralé zrno v klasu. Když pak se ukáže
zralý plod, hned člověk vezme srp, protože nastaly
žně."
Řekl také: "K čemu přirovn&aa=
cute;me
Boží království nebo jakým podobenstv&iacu=
te;m
ho znázorníme? Je jako hořčičné zrnko:
Když se zasévá do země, je menší ne&=
2;
všechna semena na zemi, ale když je zaseto, vzejde a
přerůstá všechny jiné zahradní rostliny;
vyžene tak velké větve, že ptáci mohou
hnízdit v jeho stínu."
Mnoha takovými podobenstvími jim hlá=
;sal
( Boží ) slovo, jak to mohli pochopit. Bez podobenství k=
nim
nemluvil. Když však byl se svými učedníky
sám, všechno vysvětloval.
CaM
PRVNÍ ČTENÍ Iz 61, 1 - 3a
Hospodin mě pomazal a poslal mě zvěstovat radostnou
zprávu chudým.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Duch Pána, (duch) Hospodinův, je nade mnou,
protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radost=
nou
zprávu chudým, obvázat ty, jimž puká srdce,
oznámit zajatým propuštění, svobodu
uvězněným, hlásat Hospodinovo milostivé
léto a den pomsty našeho Boha, potěšit všechny
soužené, zarmouceným na Siónu dát věn=
ec
místo popela, olej radosti místo smutečního
šatu, jásot místo malomyslnosti.
Žl 117 (116), 1. 2 Odp.: Mk 16, 15
Odp.: Jděte do celého světa a hlásejte evangeliu=
m.
nebo: Aleluja.
Chvalte Hospodina, všichni lidé, oslavujte ho, všechny
národy.
Odp.
Neboť mocně vládne nad námi jeho milosrdenstv&iacut=
e; a
Hospodinova věrnost trvá navěky.
Odp.
DRUHÉ ČTENÍ 2 Kor 4, 1 - 2. 5 - 7
Kážeme, že Ježíš Kristus je Pán=
, my
však že jsme vaší služebníci.
Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla
Korinťanům.
Bratři!
Když jsme pověřeni službou,
nenecháváme se ovládnout malomyslností,
protože nám Bůh milosrdně pomáhá.
Nepoužíváme nečestných úskoků,
nepočínáme si chytrácky ani nefalšujeme
Boží slovo. (Ale hlásáme) pravdu naprosto
otevřeně, a tak se doporučujeme každému
lidskému úsudku před Bohem.
Vždyť přece nehlásáme sebe,=
ale
kážeme, že Ježíš Kristus je Pán, my
však že jsme vaši služebníci kvůli
Ježíši. Neboť Bůh, který řekl: 'A=
57;
ze tmy zazáří světlo!', zazářil i v
našem srdci, aby osvítil lidi poznáním
Boží velebnosti, která je na Kristově
tváři.
Poklad (víry) máme v nádobě
hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc př=
ipisovala
Bohu, a ne nám.
EVANGELIUM Lk 10, 1 - 9
Žeň je sice hojná, ale dělníků
málo.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
" Pán ustanovil ještě jiných
dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou=
po
dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám
přijít, a řekl jim: "Žeň je sice hojn&aacut=
e;,
ale dělníků málo. Proste proto Pána
žně, aby poslal dělníky na svou žeň.
Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste
měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou
nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed
řekněte: 'Pokoj tomuto domu!' Bude-li tam člověk
hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak =
se
vrátí k vám.
V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co
vám dají, protože dělník má prá=
;vo
na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přij=
dete
do některého města a přijmou vás tam, jezte, co
vám předloží, uzdravujte tamější
nemocné a říkejte jim: 'Přiblížilo se k
vám Boží království!' "
15. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Am 7, 12-15
Jdi a prorokuj mému izraelskému lidu.
Čtení z knihy proroka Amosa.
Amasjáh, kněz v Betelu, řekl Amosovi:
"Vidoucí, seber se a uteč do judské země, tam =
se
živ a tam prorokuj! V Betelu už prorokovat nesmíš,
neboť zde je králova svatyně a říšsk&yacu=
te;
chrám."
Amos odpověděl Amasjáhovi: "Nebyl j=
sem prorok
ani prorocký učedník, byl jsem pastýř a
pěstitel smokvoní. Hospodin mě vzal od stáda a
řekl mi: Jdi a prorokuj mému izraelskému lidu!"
Žl 85 ( 84 ), 9ab + 10. 11-12. 13-14 Odp.: 8a
Odp.: Pane, ukaž nám své milosrdenství!
Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh:
jistě mluví o pokoj i pro svůj lid a pro své
svaté. Jistě je blízko jeho spása těm,
kteří se ho bojí, aby sídlila jeho velebnost v
naší zemi.
Odp.
Milosrdenství a věrnost se potkají, políbí=
se
spravedlnost a pokoj. Věrnost vypučí ze země,
spravedlnost shlédne z nebe.
Odp.
Hospodin též popřeje dobro a naše země vyd&aacut=
e;
plody. Spravedlnost bude ho předcházet a spása mu pů=
;jde
v patách
Odp.
2. ČTENÍ Ef 1, 3-14
V něm si nás vyvolil ještě před
stvořením světa.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.=
Buď pochválen Bůh a Otec našeho
Pána Ježíše Krista, který nás zahrnul=
z
nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s
Kristem. Vždyť v něm si nás vyvolil ještě
před stvořením světa, abychom byli před ní=
;m
svatí a neposkvrnění; v lásce nás ze
svého svobodného rozhodnutí předurčil, abych=
om
byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista. To
proto, aby se vzdávala chvála jeho vznešené
dobrotivosti, neboť skrze ni nás obdařil milostí pro
zásluhy svého milovaného Syna.
V něm máme vykoupení skrze jeho krev,
odpuštění hříchů pro jeho nesmírnou
milost, kterou nám tak bohatě projevil s veškerou
moudrostí a rozumností: seznámil nás totiž=
s
tajemstvím své vůle, jak se mu to líbilo a jak si=
to
napřed sám u sebe ustanovil, až se naplní čas =
pro
dílo spásy: že sjednotí v Kristu vše, co je =
na
nebi i na zemi. A skrze něho jsme se stali Božím majetkem,=
jak
jsme k tomu byli předem určeni úradkem toho, který
všechno působí podle rozhodnutí své vůl=
e.
Tak máme sloužit k tomu, aby se šířila chv&aac=
ute;la
o jeho božské velebnosti, my, kteří jsme už
dříve kladli své naděje do Mesiáše.
Skrze něho se dostalo i vám potvrzení=
od
slíbeného Ducha svatého, když jste přijali s=
lovo
pravdy, radostnou zvěst o své spáse, a když jste v
něho uvěřili. Duch je zárukou, že nám jed=
nou
připadne dědictví. Tak se dovrší naše
vykoupení, protože si nás Bůh získal jako
svůj majetek, abychom sloužili ke chvále jeho božsk&e=
acute;
velebnosti.
EVANGELIUM Mk 6, 7-13
Začal je posílat. Slova svatého evangelia podle
Marka.
Ježíš zavolal svých Dvaná=
ct,
začal je posílat po dvou a dával jim moc nad
nečistými duchy.
Nařídil jim, aby si na cestu nic nebrali, jen
hůl: ani chléb, ani mošnu, ani peníze do opasku, jen
opánky na nohy, ani aby si neoblékali dvoje šaty.
Řekl jim: "Když přijdete někam =
do
domu, zůstávejte tam, dokud se odtamtud nevydáte zase
dál. Když vás však na některém
místě nepřijmou a nebudou vás chtít slyš=
;et,
při odchodu odtamtud si vytřeste prach ze svých nohou na
svědectví proti nim."
Vydali se tedy na cesty a hlásali, že je
třeba se obrátit. Vyháněli mnoho zlých
duchů, pomazávali olejem mnoho nemocných a uzdravovali j=
e.
16. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Jer 23, 1-6
Já sám shromáždím zbytky svého
stáda a vzbudím nad nimi pastýře.
Čtení z knihy proroka Jeremiáše.
"Běda pastýřům, kteř&iac=
ute;
ničí a rozptylují stádo, které pasu" -
praví Hospodin.
Proto praví Hospodin, Bůh Izraele, o
pastýřích, kteří pasou můj lid: "Vy
jste rozptýlili mé stádo a rozehnali jste ho, nestarali
jste se o ně; proto já se postarám o vás pro
špatnost vašich skutků" - praví Hospodin.
"Já sám shromáždím zbytky svého
stáda ze všech zemí, kam jsem ho vyhnal, a přivedu =
je
nazpět na jejich luhy, porostou a rozmnoží se.
Vzbudím nad nimi pastýře,
kteří je budou pást, nebudou se již bát ani
strachovat, už se neztratí" - praví Hospodin.
"Hle, blíží se dni - praví
Hospodin kdy vzbudím Davidovi zákonitý výhonek,
krále, který bude panovat moudře a konat právo a
spravedlnost na zemi. Za jeho dnů dojde Juda spásy a Izrael bude
bydlet v bezpečí.
To je jméno, kterým ho budou nazýva=
t:
'Hospodin je naše spravedlnost'."
Žl 23 (22), 1-3a. 3b-4. 5. 6 Odp.: 1
Odp.: Hospodin je můj pastýř, nic
nepostrádám.
Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám,
dává mi prodlévat na svěžích
pastvinách, vodí mě k vodám, kde si mohu
odpočinout, občerstvuje mou duši.
Odp.
Vede mě po správných cestách pro svoje jmé=
no.
I kdybych šel temnotou rokle, nezaleknu se zla, vždyť ty jsi=
se
mnou. Tvůj kyj a tvá hůl, ty jsou má
útěcha.
Odp.
Prostíráš pro mě stůl před zraky mý=
;ch
nepřátel, hlavu mi mažeš olejem, má
číše přetéká.
Odp.
Štěstí a přízeň mě
provázejí po všechny dny mého života,
přebývat smím v Hospodinově domě na dlouh&eacu=
te;,
předlouhé časy.
Odp.
2. ČTENÍ Ef 2, 13-18
Jen on je náš pokoj: obě dvě části
(židy i pohany) spojil vjedno.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.=
Bratři!
Protože jste nyní spojeni s Kristem
Ježíšem, vy, kteří jste kdysi byli
vzdálení, stali jste se blízkými Kristovou
krví.
Jen on je náš pokoj: obě dvě
části (židy i pohany) spojil vjedno a zboural přehrad=
u,
která je dělila - když na svém těle zrušil
příčinu nepřátelství, která
záležela v Zákoně s jeho příkazy a
ustanoveními. Tak vytvořil ve své osobě z těch=
to
dvou částí jediného nového člově=
ka,
a tím zjednal pokoj a křížem usmířil
obě strany s Bohem v jednom těle, aby tak sám na sobě
udělal konec onomu nepřátelství.
A pak přišel a zvěstoval pokoj vám,
kteří jste byli daleko, i těm, kteří byli
blízko, neboť skrze něho máme my i vy
přístup k Otci v jednom Duchu.
EVANGELIUM Mk 6, 30-34
Byli jako ovce bez pastýře.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Apoštolové se shromáždili u
Ježíše a vypravovali mu všechno, co dělali a
učili. Řekl jim: "Pojďte i vy někam na
opuštěné místo a trochu si odpočiňte.&quo=
t;
Pořád totiž přicházelo a odcházelo tolik
lidí, že neměli čas ani se najíst.
Odjeli tedy lodí na opuštěné
místo, aby tam byli sami. Mnozí je viděli
odjíždět a poznali jejich úmysl. Ze všech
měst se tam pěšky sběhli a byli tam před nimi.
Když ( Ježíš ) vystoupil, uvid=
3;l
velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli ja=
ko
ovce bez pastýře; a začal je poučovat o mnoha
věcech.
17. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ 2 Král 4, 42-44
Budou jíst, a ještě zbude.
Čtení z druhé knihy Královské.
Nějaký člověk přišel z
Bál Šališa a přinesl v chlebníku
Božímu muži ( Elizeovi ) chléb z prvotin, dvacet
ječných chlebů a jídlo z rozdrcených
čerstvých zrn. Elizeus řekl (svému
služebníku): "Dej to lidem, ať se najedí!"
Služebník mu odpověděl: "jak mám tohle
dát stovce lidí?"
Elizeus řekl: "Dej to lidem, ať se
najedí, neboť tak praví Hospodin: Budou jíst, a
ještě zbude." Dal jim to tedy, najedli se, a ještě
zbylo podle Hospodinova slova.
Žl 145 (144), 10-11. 15-16. 17-18 Odp.: srv. 16
Odp.: Otvíráš svou ruku a sytíš ná=
s,
Hospodine.
Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá
díla a tvoji zbožní ať tě velebí! A#=
7;
vypravují o slávě tvého království,
ať mluví o tvé síle.
Odp.
Oči všech doufají v tebe a ty jim dáváš
pokrm v pravý čas. Otvíráš svou ruku a
sytíš vše živé s laskavostí.
Odp.
Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách a
svatý ve všech svých činech. Blízko je Hospo=
din
všem, kdo ho vzývají; všem, kdo ho
vzývají upřímně.
Odp.
2. ČTENÍ Ef 4, 1-6
Jedno tělo, jeden Pán, jedna víra, jeden křest. =
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.=
Bratři!
Povzbuzuji vás já, vězněný
pro Pána: Žijte způsobem hodným toho
povolání, které jste dostali: buďte přitom
všestranně pokorní, mírní a
trpěliví; snášejte se navzájem v lásc=
e a
horlivě se snažte zachovávat jednotu ve
smýšlení spojeni poutem pokoje.
Jen jedno je ( ono tajemné ) tělo, jen jeden
Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kter&eacut=
e;mu
jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden
křest. Jeden Bůh a Otec všech, který je nade vše=
mi, proniká
všecky a je ve všech.
EVANGELIUM Jan 6, 1-15
Ježíš rozdělil sedícím, kolik kdo
chtěl.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš odešel na druhou stranu
moře Galilejského neboli Tiberiadského. Šel za
ním velký zá-stup, protože viděli znamen&iac=
ute;,
která konal na nemocných. Ježíš vystoupil na
horu a tam se po-sadil se svými učedníky. Bylo krá=
;tce
před židovskými velikonočními svátky. <=
br>
Když Ježíš pozdvihl oči a
uviděl, jak k němu přichází velký
zástup, řekl Filipovi: "Kde nakoupíme chleba, aby s=
e ti
lidé najedli?" To však řekl, aby ho zkoušel,
protože sám dobře věděl, co chce udělat.
Filip mu odpověděl: "Za dvě stě
denárů chleba jim nestačí, aby se na
každého aspoň něco dostalo."
Jeden z jeho učedníků - Ondřej, br=
atr
Šimona Petra mu řekl: "Je tu jeden chlapec, ten má
pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale co to je pro
tolik lidí?" Ježíš řekl: "Postarejte=
se,
ať se lidé posadí!" Bylo pak na tom míst=
3;
mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět
tisíc.
Potom Ježíš vzal chleby, vzdal dí=
;ky
a rozdělil je sedícím; stejně i ryby, kolik kdo
chtěl. Když se najedli, řekl učedníkům:
"Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!"
Sebrali je tedy, a bylo to plných dvanáct košů
kousků, které po jídle zbyly z pěti ječn&yacut=
e;ch
chlebů. Když lidé viděli znamení, které
udělal, říkali: "To je jisté ten Prorok,
který má přijít na svět!"
Ježíš poznal, že chtějí
přijít a zmocnit se ho, aby ho prohlásili za král=
e.
Proto se zase odebral na horu, úplně sám.
18. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Ex 16, 2-4. 12-15
Hle, jako déšť vám sešlu chléb z neb=
e.
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Celá obec synů Izraele reptala na poušti
proti Mojžíšovi a Árónovi. Synové Izr=
aele
jim řekli: "Kéž bychom zemřeli Hospodinovou ruko=
u v
egyptské zemi, když jsme seděli u hrnců masa a jedli
chléb dosyta. Vyvedli jste nás na tuto poušť, abyste
umořili celé shromáždění hladem!" =
Hospodin řekl Mojžíšovi: "Hle,
jako déšť vám sešlu chléb z nebe.
Lidé vyjdou a každý den si nasbírají
dávku na den. Chci je zkoušet, zda půjdou v mém
zákoně, nebo ne.
Slyšel jsem reptání synů Izraele.
Řekni jim toto: K večeru budete jíst maso a zrána se
nasytíte chlebem. Poznáte, že já jsem Hospodin,
váš Bůh."
Když nastal večer, přilétly
křepelky a pokryly celý tábor. Zrána padla rosa na
tábor kolem dokola. Pokrývka z rosy se rozplynula, a hle - na
povrchu pouště bylo cosi drobného, šupinatého,
jemného jako jíní na zemi. Když to synové
Izraele viděli, ptali se navzájem: "Co je to?" -
neboť nevěděli, co to je.
Mojžíš jim řekl: "To je
chléb, který vám Hospodin dává k
jídlu."
Žl 78 (77), 3+4bc. 23-24. 25+54 Odp.: 24b
Odp.: Hospodin jim dal nebesky pokrm.
Co jsme slyšeli a poznali, co nám otcové
vyprávěli, příštímu pokolení bud=
eme
vypravovat slavné Hospodinovy činy i jeho moc.
Odp.
Poručil mrakům nahoře a otevřel brány nebes, ses=
lal
na ně déšť many, aby se najedli, a dal jim nebesk&yac=
ute;
pokrm.
Odp.
Člověk jedl chléb silných, pokrm jim poslal do syto=
sti.
Přivedl je do své svaté země, k horám,
které získala jeho pravice.
Odp.
2. ČTENÍ Ef 4, 17. 20-24
Oblečte člověka nového, který je stvoř=
en
podle Božího vzoru.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.=
Bratři!
Říkám vám a
zapřísahám vás ve jménu Páně:
Nežijte už tak, jak žijí pohané! Jejich
smýšlení je neplodné.
Takhle jste se tomu přece o Kristu neučili! Vy
jste přece o něm slyšeli a jako křesťané js=
te
byli poučeni, že máte odložit starého
člověka s dřívějšími způsoby
života, který je chtivý rozkoší a žene =
se
do zkázy. Stále si obnovujte mysl po její duchovn&iacu=
te; stránce
a oblečte člověka nového, který je stvořen
podle Božího vzoru jako skutečně spravedlivý a
svatý.
EVANGELIUM Jan 6, 24-35
Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět,=
a
kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit. Slova
svatého evangelia podle Jana.
Když zástup viděl, že ani
Ježíš, ani jeho učedníci nejsou na břehu,
nasedali do člunů, přijeli do Kafaranaa a hledali
Ježíše. Když ho našli na druhé straně
moře, zeptali se ho: "Mistře, kdy jsi sem přijel?"=
Ježíš jim odpověděl: "Am=
en,
amen, pravím vám: Hledáte mě ne proto, že js=
te
viděli znamení, ale že jste se dosyta najedli z těch
chlebů. Neusilujte o pokrm, který pomíjí, ale o
pokrm, který zůstává k věčnému
životu, ten vám dá Syn člověka. Otec, Bůh=
, ho
osvědčil svou pečetí."
Zeptali se ho: "Co máme dělat, abychom
konali skutky Boží?" Ježíš jim
odpověděl: "To je skutek Boží, abyste
věřili v toho, koho on poslal." Řekli mu: "Jak&eac=
ute;
tedy ty děláš znamení, abychom viděli a
uvěřili ti? Co konáš? Naši předkové
jedli na poušti manu, jak je psáno : ' Chléb z nebe jim =
dal
jíst.' "
Ježíš jim odpověděl: "Am=
en,
amen, pravím vám: Chléb z nebe vám nedal
Mojžíš, ale pravý chléb z nebe vám
dává můj Otec; neboť chléb Boží =
je
ten, který sestupuje z nebe a dává život
světu."
Prosili ho tedy: "Pane, dávej nám ten
chléb pořád." Ježíš jim řekl:
"Já jsem chléb života. Kdo přicház&iacu=
te;
ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mne,
nebude nikdy žíznit."
19. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ 1 Král 19, 4-8
Šel u síle toho pokrmu až k Boží hoře.=
Čtení z první knihy Královské.
Eliáš šel na poušť asi den ces=
ty.
Šel si sednout pod jednu kručinku, přál si smrt a zvo=
lal:
"Už je toho dost, Hospodine, vezmi si můj život, nebo=
357;
nejsem lepší než moji otcové!" Lehl si a pod t=
ou
kručinkou usnul.
Tu se ho dotkl anděl a řekl mu: "Vstaň=
;,
jez!" Podíval se, a hle - u jeho hlavy chléb
upečený na rozžhaveném kameni a džbán v=
ody.
Najedl se a napil a znovu usnul.
Hospodinův anděl se vrátil podruhé=
;,
dotkl se ho a řekl: "Vstaň a najez se, neboť cesta by p=
ro
tebe byla příliš dlouhá." Vstal, najedl se a n=
apil
a šel v síle toho pokrmu čtyřicet dní a
čtyřicet nocí až k Boží hoře Chorebu=
.
Žl 34 (33), 2-3. 4-5. 6-7. 8-9 Odp.: 9a
Odp.: Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý.
Ustavičně chci velebit Hospodina, vždy bude v mých
ústech jeho chvála. V Hospodinu nechť se chlubí m=
oje
duše, ať to slyší pokorní a radují se. =
Odp.
Velebte se mnou Hospodina, oslavujme spolu jeho jméno! Hledal jsem
Hospodina, a vyslyšel mě, vysvobodil mě ze všech
mých obav.
Odp.
Pohleďte k němu, ať se rozveselíte, vaše
tvář se nemusí zardívat hanbou. Hle,
ubožák zavolal, a Hospodin slyšel, pomohl mu ve všech
jeho strastech.
Odp.
Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl kolem
těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je. Okuste a vizte, jak je
Hospodin dobrý, blaze člověku, který se k němu
utíká.
Odp.
2. ČTENÍ Ef 4, 30-5, 2
Žijte v lásce, jako i Kristus miloval vás.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.=
Bratři!
Nezarmucujte svatého Božího Ducha,
který vám vtiskl svou pečeť pro den vykoupení=
;.
Daleko ať je od vás každá
zahořklost, prchlivost, hněv, hádání,
nactiutrhání a všechny druhy špatnosti.
Spíše buďte k sobě navzájem dobří,
milosrdní a jeden druhému odpouštějte, jak i Bů=
;h
odpustil vám pro Kristovy zásluhy.
Ano, napodobujte Boha jako jeho milované děti=
a
žijte v lásce, jako i Kristus miloval vás a zcela vydal =
sebe
za nás v oběť, Bohu velmi příjemnou.
EVANGELIUM Jan 6, 41-51
Já jsem ten chléb živý, který sestoupil=
z
nebe.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Židé reptali proti Ježíšovi,
že řekl: "Já jsem chléb, který sestoupi=
l z
nebe." Namítali: "Copak to není Ježí=
53;,
syn Josefův? Známe přece jeho otce i matku. Jak tedy
může tvrdit: 'Sestoupil jsem z nebe'?"
Ježíš jim odpověděl:
"Přestaňte mezi sebou reptat! Nikdo nemůže
přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Ote=
c,
který mě poslal; a já ho vzkřísím v
poslední den. Stojí psáno v Prorocích:
'Všichni budou vyučeni od Boha'. Každý, kdo slyš=
el
Otce a u něho se učil, přichází ke mně. Ne
že by snad někdo Otce viděl; jenom ten, který je od B=
oha,
viděl Otce. Amen, amen, pravím vám: Kdo
věří, má život věčný.
Já jsem chléb života. Vaši
otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. Toto je chlé=
;b,
který sestupuje z nebe, aby ten, kdo ho jí, neumřel.
Já jsem ten chléb živý, kter&ya=
cute;
sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude ž&iacu=
te;t
navěky. Chléb, který já dám, je mé
tělo, obětované za život světa."
20. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Př 9, 1-6
Můj pokrm jezte, víno, mnou nalité, pijte!
Čtení z knihy Přísloví.
Moudrost si zbudovala palác, opřela jej o sedm
sloupů. Pobila dobytek, smísila víno, připravila
také svůj stůl. Poslala své služebnice volat z
vyvýšenin města:
Kdo je nezkušený, ať sem přijde, kd=
o je
bez rozvahy, toho chci učit. Pojďte, můj pokrm jezte,
víno, mnou nalité, pijte! Nechte dětinství, a bud=
ete
žít, po cestě po-znání choďte!
Žl 34 (33), 2-3. 10-11. 12-13. 14-15 Odp.: 9a
Odp.: Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý.
Ustavičně chci velebit Hospodina, vždy bude v mých
ústech jeho chvála. V Hospodinu nechť se chlubí m=
oje
duše, ať to slyší pokorní a radují se. =
Odp.
Bojte se Hospodina, jeho svatí! Těm, kdo se ho bojí, nic
nechybí. Mocní strádají a hynou hlady, nic
nechybí těm, kdo hledají Hospodina.
Odp.
Pojďte, synové, a slyšte mě, naučím v&aac=
ute;s
bát se Hospodina. Miluje kdo život? Přeje si dny
štěstí?
Odp.
Zdržuj svůj jazyk od zlého, své rty od
falešných slov. Chraň se zlého a čiň
dobré, hledej po-koj a usiluj o něj !
Odp.
2. ČTENÍ Ef 5,15-20
Mějte na mysli, co je vůle Páně.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.=
Dávejte dobrý pozor, bratři, jak se
máte chovat, ne jako nemoudří, ale jako moudř&iacut=
e;;
dobře využívejte času, protože žijeme ve
zlých dobách. Nechovejte se tedy nerozumně, ale měj=
te
na mysli, co je vůle Páně.
Neopíjejte se vínem, vede to jen k
výstřednostem, ale dejte se naplnit Duchem. Když mezi sebou
mluvíte, užívejte slov ze žalmů,
chvalozpěvů a duchovních písní; ze srdce
zpívejte a hrejte Pánu. Děkujte stále Bohu Otci za
všechno ve jménu našeho Pána Ježíš=
e Krista.
EVANGELIUM Jan 6, 51-58
Mé tělo je skutečný pokrm a má krev je
skutečný nápoj.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl zástupům:
"Já jsem ten chléb živý,
který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude
žít navěky. Chléb, který já dá=
m,
je mé tělo, obětované za život světa.&quo=
t;
Židé se mezi sebou přeli a říkali: "Jak
nám tento člověk může dát jíst svo=
je
tělo?" Ježíš jim řekl:
"Amen, amen, pravím vám: Když
nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho kre=
v,
nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tě=
lo a
pije mou krev, má život věčný, a já ho
vzkřísím v poslední den.
Vždyť mé tělo je skutečn&yacut=
e;
pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí
mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně=
a
já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já
žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne=
.
To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne
takový, jaký jedli naši otcové, a umřeli. Kdo
jí tento chléb, bude žít navěky."
21. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Joz 24, 1-2a. 15-17. 18b
Chceme sloužit Hospodinu, neboť je náš Bůh! <=
/i>
Čtení z knihy Jozue.
Jozue shromáždil všechny kmeny Izraele do
Sichemu a svolal přední muže Izraele, jeho
náčelníky, soudce a písaře. Když
předstoupili před Boha, řekl Jozue vše-mu lidu:
"Jestliže se vám nelíbí sloužit Hospodi=
nu,
vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda bohům, kterým
sloužili vaši předkové za řekou (Eufratem), =
9;i
bohům Amoritů, v jejichž zemi přebýváte.
Já však a má rodina budeme sloužit Hospodinu! "=
;
Lid odpověděl: "Daleko ať je od
nás myšlenka, že bychom opustili Hospodina a sloužili
cizím bohům. Vždyť Hospodin je náš Bů=
;h.
On vyvedl nás a naše otce z egyptské země, z domu
otroctví, a udělal před našima očima tyto velik&=
eacute;
divy a chránil nás po celé cestě, kterou jsme
šli, a mezi všemi národy, jejichž středem jsme p=
rocházeli.
I my chceme sloužit Hospodinu, neboť je náš
Bůh!"
Žl 34 (33), 2-3. 16-17. 18-19. 20-21. 22-23 Odp.: 9a
Odp.: Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý.
Ustavičně chci velebit Hospodina, vždy bude v mých
ústech jeho chvála. V Hospodinu nechť se chlubí m=
oje
duše, ať to slyší pokorní a radují se. =
Odp.
Hospodinovy oči hledí na spravedlivé, k jejich
volání se kloní jeho sluch. Hospodinův hněv
stíhá ty, kdo páchají zlo, aby vyhladil ze
země vzpomínku na ně.
Odp.
Spravedliví volali, a Hospodin slyšel, vysvobodil je z
každé jejich tísně. Blízko je Hospodin t=
3;m,
kdo mají zkroušené srdce, na duchu zlomené
zachraňuj.
Odp.
Spravedlivý mívá mnoho soužení, Hospodin
však ho ze všech vyprostí. Chrání všech=
ny
jeho kosti, ani jedna z nich nebude zlomena.
Odp.
Zloba uštve bezbožníka k smrti, kdo nenávidí
spravedlivého, budou potrestáni. Hospodin zachraňuje
duše svých služebníků, nebudou pykat, kdo se k
němu utíkají.
Odp.
2. ČTENÍ Ef 5, 21-32
Toto tajemství je veliké; mám na myslí vztah
Krista a církve.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.=
Bratři!
Podřizujte se jeden druhému z úcty ke
Kristu. Ženy ať jsou podřízeny svým
mužům, jako kdyby to byl sám Pán. Muž je
totiž hlavou ženy, podobně jako Kristus je hlavou cír=
kve,
sám spasitel svého (tajemného) těla. Jako je
církev podřízena Kristu, tak i ženy mají
být svým mužům podřízeny ve všem. =
Muži, každý z vás ať miluje =
svou
ženu, jako Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni,
aby ji posvětil a očistil vodou a slovem. Tím si chtěl
církev připravit slavnou, bez poskvrny, vrásky nebo
něčeho takového, aby byla svatá a bez vady.
Tak také muž má mít svou ž=
enu
rád jako vlastní tělo. Kdo má svou ženu
rád, projevuje tím lásku sám sobě. Nikdo
přece nemá v nenávisti vlastní tělo, ale nao=
pak:
dává mu jíst a přeje mu. Tak i Kristus jedn&aacut=
e; s
církví, protože jsme údy jeho těla. 'Proto
opustí člověk otce i matku a připojí se k
své manželce, a ze dvou se stane jen jeden člověk.' T=
oto
tajemství je veliké; mám na mysli vztah Krista a
církve.
EVANGELIUM Jan 6, 60-69
Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova
věčného života.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Mnoho z Ježíšových
učedníků řeklo: "To je tvrdá řeč=
;!
Kdopak to má poslouchat?"
Ježíš věděl sám od sebe,
že jeho učedníci na to reptají, a proto jim ře=
kl:
"Nad tím se pohoršujete? Co teprve, až uvidíte
Syna člověka, jak vystupuje tam, kde byl dříve? Co
dává život, je duch, tělo nic neznamená. Slo=
va,
která jsem vám mluvil, jsou duch a jsou život. Ale jsou =
mezi
vámi někteří, kdo nevěří." Je=
žíš
totiž věděl od začátku, kdo jsou ti, kdo
nevěří, a kdo je ten, který ho zradí.
A dodal: "Proto jsem vám říkal,
že nikdo ke mně nemůže přijít, není-=
li
mu to dáno od Otce."
Proto mnoho z jeho učedníků odešlo a
už s ním nechodili. Ježíš tedy řekl
Dvanácti: "I vy chcete odejít?"
Šimon Petr mu odpověděl: "Pane, ke ko=
mu
půjdeme? Ty máš slova věčného života=
, a
my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Boží
Svatý."
22. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Dt 4, 1-2. 6-8
Nic nepřidáte k tomu, co vám přikazuji . . . bud=
ete
zachovávat příkazy Hospodina.
Čtení z páté knihy Mojžíšovy.
Mojžíš řekl lidu toto:
"Nyní, Izraeli, poslouchej
nařízení a ustanovení, která vás
učím zachovávat, abyste žili a šli obsadit zem=
i,
kterou vám chce dát Hospodin, Bůh vašich otců.=
Nic
nepřidáte k tomu, co vám přikazuji, a nic z toho
neuberete, ale budete za chovávat příkazy Hospodina,
svého Boha, které já vám přikazuji.
Zachovávejte je a plňte, neboť tak budet=
e v
očích národů moudří a rozumní:
uslyší o všech těchto nařízeních a
řeknou: Skutečně, moudrý a rozumný je tento
velký národ! Neboť kde je tak velký národ,
jemuž by byli bohové tak blízko, jako je Hospodin, n&aac=
ute;š
Bůh, kdykoli ho vzýváme. A kde je tak velký
národ, který by měl spravedlivá
nařízení a ustanovení, jako je celé toto
zákonodárství, které já vám dnes
prohlašuji."
Žl 15 (14), 2-3a. 3b-4. 5bc Odp.: 1a
Odp.: Hospodine, kdo smí prodlévat v tvém
stánku?
Kdo žije bez vady a koná spravedlnost, upřímně
smýšlí ve svém srdci, svým jazykem
nepomlouvá.
Odp.
Nečiní příkoří svému
bližnímu, netupí svého souseda.
Nešlechetným člověkem pohrdá, ale
váží si těch, kdo se bojí Hospodina.
Odp.
Kdo nelichvaří svými penězi a nebere úplatky
proti nevinnému. Kdo takto jedná, nikdy nezakolís&aacu=
te;!
Odp.
2. ČTENÍ Jak 1, 17-18. 21b-22. 27
To slovo musíte uvádět ve skutek.
Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.
Bratři moji nejmilejší!
Každý dobrý úděl,
každý dokonalý dar přichází shora,
sestupuje od Otce světel, u něhož není změna ani
ztemnění, jaké je působeno (u hvězd)
otáčením. On rozhodl, že nám dá
život slovem pravdy, abychom byli jako prvotiny ze všeho, co
stvořil. Buďte vnímaví pro slovo, které do
vás bylo vloženo jako semeno a může zachránit
vaši duši. To slovo však musíte uvádět ve
skutek, a ne abyste ho jenom poslouchali. To byste klamali sami sebe.
Zbožnost ryzí a bezvadná před Boh=
em a
Otcem je toto: ujímat se sirotků a vdov v jejich tísni a
uchovat se neposkvrněný od světa.
EVANGELIUM Mk 7, 1-8. 14-15. 21-23
Opustili jste přikázání Boží a
držíte se podání lidského.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Kolem Ježíše se shromáždili
farizeové a někteří z učitelů Záko=
na,
kteří přišli z Jeruzaléma. Všimli si, =
82;e
někteří z jeho učedníků jedí rukama
obřadně nečistýma, to je neumytýma.
Farizeové totiž a všichni Židé se drž&iac=
ute;
podání předků a nejedí, dokud si
pečlivě neumyjí ruce; po návratu z trhu nejed&iacut=
e;,
dokud se celí neopláchnou, a je mnoho jiného, co
přejali a čeho se drží: omývání
pohárů, džbánů a měděných
nádob.
Proto se ho farizeové a učitelé
Zákona ptali: "Proč se tvoji učedníci
nechovají podle podání předků, ale jed&iacut=
e;
obřadně nečistýma rukama?"
Odpověděl jim: "Pokrytci! Dobře to o
vás předpověděl Izaiáš, jak je psá=
no:
'Tento lid mě uctívá rty, ale jejich srdce je daleko ode
mě. Nadarmo mě však uctívají, když
učí naukám, které jsou lidskými
ustanoveními.' Opustili jste přikázání
Boží a držíte se podání lidské=
ho."
Ježíš zase k sobě přivolal
zástup a řekl jim: "Slyšte mě všichni a
pochopte! Člověka nemůže poskvrnit nic, co do něho
vchází zvenčí, ale co vychází z
člověka, to ho poskvrňuje. Z nitra totiž, ze srdce
lidí, vycházejí špatné myšlenky,
smilství, krádeže, vraždy, cizoložství,
lakota, zloba, lest, prostopášnost, závist,
urážky, pýcha, opovážlivost. Všech-no to
zlé vychází z nitra a člověka
poskvrňuje."
23. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Iz 35, 4-7a
Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši
hluchých.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Řekněte malomyslným: "Vzmužte =
se,
nebojte se! Hle, Bůh váš přináší
odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí
vás! " Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou =
se
uši hluchých.
Tu poskočí chromý jak jelen a
zaplesá jazyk němého, neboť na stepi
vyprýští vody, potoky na poušti.
Vyprahlá země se změní v
močál, a žíznivá půda v prameny vod.
Žl 146 (145), 6c-7. 8-9a. 9bc-10 Odp.: 2a
Odp.: Duše má, chval Hospodina! nebo: Aleluja.
Hospodin zachovává věrnost navěky,
zjednává právo utlačeným, dáv&aacut=
e;
chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.
Odp.
Hospodin otvírá oči slepým, Hospodin napřimu=
je
sklíčené, Hospodin miluje spravedlivé, Hospodin
chrání přistěhovalce.
Odp.
Hospodin podporuje sirotka a vdovu, ale mate cestu bezbožník=
67;.
Hospodin bude vládnout na věky, tvůj Bůh, Sión=
e,
po všechna pokolení.
Odp.
2. ČTENÍ Jak 2, 1-5
Což nevyvolil Bůh chudé, aby byli dědici
Království?
Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.
Moji bratři, s vírou v našeho
božského Pána Ježíše Krista nesmí=
;te
spojovat stranictví k lidem. Když k vám do
shromáždění vejde muž se zlatými prsten=
y na
rukou, ve skvělém oděvu, a vejde také chudák=
v
obnošených šatech, vy jste samá pozornost k tomu,
který je nádherně oblečen, a řeknete mu:
"Prosím, posad' se tady na čestné místo.&quo=
t;
Ale tomu chuďasovi řeknete: "Ty stůj tamhle" nebo
;,Sedni si tady u mých nohou." Neděláte tak
rozdíly navzájem mezi sebou, nestáváte se soudci
podle špatných zásad?
Poslyšte, moji milovaní bratři! Což
nevyvolil bůh právě chudé v očích
světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici
Království, které slíbil těm, kdo ho
milují?
EVANGELIUM Mk 7, 31-37
Hluchým dává sluch a němým řeč=
;.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš odešel z tyrského kraj=
e a
šel přes Sidón územím Desetiměstí=
; ke
Galilejskému moři.
Přivedli k němu hluchoněmého a pros=
ili
ho, aby na něho vložil ruku. Vzal ho stranou od zástupu,
vložil mu prsty do uší, dotkl se slinou jeho jazyka,
vzhlédl s po-vzdechem k nebi a řekl: "Effatha! ", to
znamená: "Otevři se!" A otevřel se mu sluch,
rozvázal se mu jazyk a mluvil správně.
Ježíš jim pak přikázal, aby o
tom nikomu neříkali. Čím více však jim =
to
přikazoval, tím více to rozhlašovali.
Byli celí užaslí a říkali:
"Dobře všechno udělal, i hluchým dáv&aacu=
te;
sluch, i němým řeč! "
24. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Iz 50, 5-9a
Svá záda jsem vydal těm, kteří mě bi=
li.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Pán, Hospodin, mi otevřel ucho a já se
nezdráhal, necouvl nazpět.
Svá záda jsem vydal těm, kteř&iac=
ute;
mě bili, své líce těm, kteří rvali m=
67;j
vous. Svou tvář jsem neskryl před hanou a slinou.
Pán, Hospodin, mi však pomáhá,
nebudu tedy potupen. Proto dávám ztvrdnout své
tváři v křemen a vím, že nebudu zahanben.
Blízko je můj obhájce! Kdo se chce se mnou př&iacut=
e;t?
Postavme se spolu! Kdo je mým protivníkem? Ať
přistoupí ke mně!
Hle - Pán, Hospodin, mi pomáhá! Kdo
mě odsoudí?
Žl 116 (114), 1-2. 3-4. 5-6. 8-9. Odp.: 9
Odp.: Budu kráčet před Hospodinem v zemi
živých. nebo: Aleluja.
Miluji Hospodina, neboť slyšel můj prosebný hlas,
neboť naklonil ke mně svůj sluch v den, kdy jsem ho
vzýval:
Odp.
Obepjaly mě provazy smrti, dostihly mě smyčky podsvět&i=
acute;,
uvízl jsem v tísni a trýzni. Hos-podinovo jméno
jsem vzýval: "Ach, Hospodine, zachraň mi život!"=
Odp.
Hospodin je milostivý a spravedlivý, Bůh náš=
je
milosrdný. Hospodin chrání prosté lidi; pomohl =
mi,
když jsem byl v bídě.
Odp.
Vždyť vysvobodil můj život ze smrti, mé oči=
ze
slz, mé nohy z pádu. Budu kráčet před Hospod=
inem
v zemi živých.
Odp.
2. ČTENÍ Jak 2, 14-18
Víra, když se neprojevuje skutky, je sama o sobě
mrtvá.
Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.
Co to pomůže, moji bratři,
říká-li někdo, že má víru, ale
nemá skutky? Může ho taková víra spasit?
Když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléc=
i a
budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z v&aacu=
te;s
jim řekne: "Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte
se" - ale nedáte jim, co potřebují pro své
tělo, co je jim to platné?
Stejně tak je tomu i s vírou: když se
neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá. Ale někdo by mohl
říci: "Ty máš víru, a já m&aacut=
e;m
skutky." Ukaž mi tu svou víru, která je beze
skutků! Já ti však ze svých skutků mohu dok&aa=
cute;zat
svou víru.
EVANGELIUM Mk 8, 27-35
Ty jsi Mesiáš . . . Syn člověka musí mnoho
trpět.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš vyšel se svými
učedníky do vesnic u Césareje Filipovy. Cestou se ptal
svých učedníků: "Za koho mě lidé
pokládají?"
Řekli mu: "Za Jana Křtitele, jiní za
Eliáše, jiní za jednoho z proroků."
Zeptal se jich: "A za koho mě
pokládáte vy?" Petr mu odpověděl: "Ty jsi
Mesiáš!"
Tu je přísně napomenul, aby to o něm
nikomu neříkali. Potom je začal poučovat, že Syn
člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od
starších, velekněží a učitelů
Zákona, že bude zabit a po třech dnech že vstane z
mrtvých. A mluvil o tom otevřeně.
Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat. On=
se
však obrátil, pohleděl na učedníky a
pokáral Petra: "Jdi mi z očí, satane! Neboť
nemáš na mysli věci božské, ale
lidské."
Zavolal si lidi i své učedníky a ř=
;ekl
jim: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi
svůj kříž a následuj mě. Neboť kdo by
chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo
však svůj život pro mě a pro evangelium ztratí,
zachrání si ho."
25. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Mdr 2, 12a. 17-20
Odsuďme ho k hanebné smrti.
Čtení z knihy Moudrosti.
Bezbožníci řekli: "Číh=
ejme
na spravedlivého, podívejme se, zda jsou pravdivá jeho
slova, zkusme, jak to s ním skončí.
Je-li spravedlivý Božím synem, Bů=
h se
ho ujme a vysvobodí ho z ruky protivníků. Zkoušejme=
ho
soužením a trápením, abychom poznali jeho
mírnost a přesvědčili se o jeho trpělivosti.
Odsuďme ho k hanebné smrti, zda nalezne ochranu, jak
říká."
Žl 54 (53), 3-4. 5. 6+8 Odp.: 6b
Odp.: Pán mě udržuje naživu.
Bože, zachraň mě pro své jméno, svou moc&iacut=
e;
mi zjednej právo! Bože, slyš moji modlitbu, popřej sl=
uchu
slovům mých úst!
Odp.
Neboť povstali proti mně zpupní lidé,
násilníci mi ukládali o život, na Boha nebrali oh=
led.
Odp.
Hle, Bůh mi pomáhá, Pán mě udržuje
naživu. Budu s radostí přinášet oběti,
chválit tvé jméno, Hospodine, že je dobré.=
Odp.
2. ČTENÍ Jak 3, 16-4, 3
Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji semeno,
jehož plodem je spravedlnost.
Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.
Milovaní!
Kde vládne nevraživost a sobeckost, tam je zm=
atek
a kde jaká špatnost. Moudrost shora je však
především čistá, dále pokojná,
shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a
dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, k=
do
usilují o pokoj, rozsévají v pokoji semeno, jehož
plodem je spravedlnost.
Z čeho vznikají války, z čeho boje
mezi vámi? Jen z vašich žádostí, které
bojují ve vašich údech. Žádáte, ale n=
emáte;
zabíjíte a nenávidíte, a přesto
nemůžete dosáhnout ničeho; bojujete a
válčíte, ale nic nemáte, protože
neprosíte. Prosíte, a nic ne-dostáváte,
protože prosíte špatně: chcete to potom rozplý=
tvat
na své rozkoše.
EVANGELIUM Mk 9, 30-37
Syn člověka bude vydán. Kdo chce být první=
;,
ať je služebníkem všech.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš a jeho učedníci sestou=
pili
s hory a procházeli Galilejí, ale on ne-chtěl, aby o tom
někdo věděl. Poučoval totiž své
učedníky a říkal jim: "Syn člověka b=
ude
vydán lidem do rukou, a zabijí ho, ale za tři dni po
své smrti vstane." Oni však té řeči
nerozuměli, ale báli se ho zeptat.
Potom přišli do Kafarnaa. Když byl v
domě, zeptal se jich: "O čem jste cestou rozmlouvali?" =
Oni
mlčeli, protože cestou mezi sebou rozmlouvali o tom, kdo z nich je
největší.
( Ježíš ) se posadil, zavolal si
svých Dvanáct a řekl jim: "Kdo chce být
první, ať je ze všech poslední a
služebníkem všech."
Pak vzal dítě, postavil ho před ně,
objal ho a řekl jim: "Kdo přijme jed-no z takových
dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo=
mne
přijme, nepřijímá mne, ale toho, který m=
3;
poslal."
26. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Nm 11, 25-29
To tak žárlíš kvůli mně? Ké&=
2;
by Hospodin udělal z celého národa proroky!
Čtení ze čtvrté knihy Mojžíšovy. <=
br>
Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil k
Mojžíšovi; vzal z ducha, který spočíval=
na
něm, a dal ho sedmdesáti mužům starcům. Když=
; na
nich duch spočinul, dostali se do prorockého vytržen&iacut=
e;,
ale později se to už nestalo. Dva muži z nich zůstali v
táboře, jmenovali se Eldad a Medad. I na nich spočinul duc=
h,
neboť byli mezi těmi, kdo byli písemně určeni.
Nevyšli však ke stránku úmluvy a dali se do
prorokování v táboře.
Tu přiběhl jeden chlapec a oznámil
Mojžíšovi: "Eldad a Medad prorokují v
táboře." Jozue, syn Nunův, Mojžíš=
67;v
služebník od mládí, řekl: "Pane mů=
j,
Mojžíši, zabraň jim v tom!" Mojží=
53;
mu odpověděl: "To tak žárlíš kvů=
;li
mně? Kéž by Hospodin udělal z celého ná=
roda
proroky, kéž by dal Hospodin spočinout svému duchu =
na
nich!"
Žl 19 (18), 8. 10. 12-13. 14 Odp.: 9a
Odp.: Hospodinovy předpisy jsou správné,
působí radost srdci.
Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši,
Hospodinův příkaz je spolehlivý,
nezkušenému dává moudrost.
Odp.
Bázeň před Hospodinem je upřímná,
trvá navěky, Hospodinovy výroky jsou pravdivé,
všechny jsou spravedlivé.
Odp.
Tvůj služebník si na ně dává pozor a ve=
lmi
bedlivě je zachovává. Kdo však pozná
každé pochybení? Očisť mě od chyb, je&=
2;
jsou mi skryty!
Odp.
Chraň svého služebníka před zpupností,
ať mě neovládne! Pak budu bez úhony a vyvaruji se
velkého hříchu.
Odp.
2. ČTENÍ Jak 5, 1-6
Vaše bohaté zásoby hnijí.
Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.
Nuže tedy, vy boháči: plačte a
naříkejte nad strastmi, které na vás při-jdo=
u.
Vaše bohaté zásoby hnijí a vaše šatstvo
rozežírají moli. Vaše zlato a stříbro
rezaví, a ten rez bude svědčit proti vám a
stráví vaše tělo jako oheň. Hromadili jste si
majetek i v tyto poslední dny.
Ale mzda, o kterou jste ošidili sekáče,
kteří vám požali pole, ta mzda křič&iacut=
e; a
křik vašich ženců pronikl k sluchu Pána
zástupů. Na zemi jste hýřili a oddávali se
rozkoším, krmili jste se i tehdy, když už už
nastávala řež. Odsoudili jste spravedlivého a
připravili ho o život - a on se vám nebrání.=
EVANGELIUM Mk 9, 38-43. 45. 47-48
Kdo není proti nám, je s námi. Svádí-=
li
tě k hříchu tvá ruka, usekni ji.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Jan řekl Ježíšovi: "Mistř=
e,
viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v
tvém jménu, ale není tvým učedníkem.
Bránili jsme mu, protože není tvým
učedníkem."
Ježíš však řekl:
"Nebraňte mu! Přece žádný, kdo ve
jménu mém vykoná zázrak, nemůže tak h=
ned
o mně mluvit špatně. Kdo není proti nám, je s
námi. Kdokoli vám podá číši vody prot=
o,
že jste Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou
od-měnu.
Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto
nepatrných, kteří věří, pro toho by bylo
lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili=
ho
do moře. Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji! Je=
pro
tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys
přišel s oběma rukama do pekla, do neuhasitelného
ohně. Svádí-li tě tvoje noha, usekni ji! Je pro tebe
lépe, abys vešel do života bez nohy, než abys byl s
oběma nohama uvržen do pekla. Svádí-li tě tvoje
oko, vyloupni ho! Lépe, abys vešel do Božího
království jednooký, než abys byl s oběma
očima uvržen do pekla, kde jejich červ nehyne a oheň
nehasne."
27. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Gn 2, 18-24
A budou jeden člověk.
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Hospodin Bůh řekl:
"Není dobré, že člověk =
je
sám. Udělám mu pomocníka, který by se k
němu hodil."
Hospodin Bůh uhnětl z hlíny všechnu
divokou zvěř a všechno nebeské ptactvo a přivedl=
(
je ) k člověku, aby viděl, jaké jim dá
jméno: takové mělo být jejich jméno, jak by
všechny živočichy pojmenoval. A člověk dal
jméno všem krotkým zvířatům,
nebeskému ptactvu a veškeré divoké zvěř=
i,
ale pro člověka se nenašel pomocník, který by =
se k
němu hodil.
Tu Hospodin Bůh seslal na člověka
hluboký spánek, a když usnul, vzal jedno z jeho žeb=
er a
to místo uzavřel masem. Hospodin Bůh pak ze žebra,
které vzal z člověka, vytvořil ženu a přive=
dl
ji k člověku.
Ten zvolal: "To je konečně kost z mý=
;ch
kostí a tělo z mého těla. Bude se nazývat
manželkou, neboť z manžela byla vzata."
Proto muž opustí otce i matku a
přidrží se své ženy a budou jeden
člověk.
Žl 128 (127), 1-2. 3. 4-5. 6. Odp.: srv. 5
Odp.: Ať nám Hospodin žehná po všechny dny
našeho života.
Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo
kráčí po jeho cestách. Budeš jísti z
výtěžku svých rukou, bude ti blaze a dobře.
Odp.
Tvá manželka bude jako plodná réva uvnitř
tvého domu. Tvoji synové jako výhonky oliv kolem
tvého stolu.
Odp.
Hle, tak bývá požehnán muž, který se
bojí Hospodina. Ať ti Hospodin požehná ze Sió=
;nu,
abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny d=
ny
svého života.
Odp.
Abys viděl syny svých synů: Pokoj v Izraeli!
Odp.
2. ČTENÍ Žid 2, 9-11
Vždyť ten, kdo posvěcuje, i ti, kteří jsou
posvěcováni, mají stejný původ.
Čtení z listu Židům.
Bratři!
Vidíme, že Ježíš, kter&yacut=
e;
byl nakrátko ponížen pod anděly, je korunován
slávou a ctí, protože vytrpěl smrt; bylo třeba,
aby on - z milosti Boží - za všechny lidi pod-stoupil smrt=
.
Bylo jistě vhodné, aby ten, pro něho&=
2; a
skrze něhož je všechno, přivedl do slávy mnoho
synů tím, že utrpením zdokonalí původce
jejich spásy. Vždyť ten, kdo posvěcuje, i ti,
kteří jsou posvěcováni, mají stejný
původ. Proto se neostýchá nazývat je svými
bratry.
EVANGELIUM Mk 10, 2-16
Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!
Slova svatého evangelia podle Marka.
Přišli farizeové a zeptali se
Ježíše, smí-li se muž se ženou
rozvést. Chtěli ho tím přivést do
úzkých.
Odpověděl jim: "Co vám
přikázal Mojžíš?" Řekli:
"Mojžíš dovolil vystavit jí rozlukový l=
ist
a rozvést se."
Ježíš jim řekl: "Pro tvrdost
vašeho srdce vám napsal tento příkaz. Na
počátku při stvoření však ( Bůh )
'učinil ( lidi ) jako muže a ženu. Proto opustí mu=
82;
otce i matku, připojí se ke své ženě, a ti dva
budou jeden člověk'. Už tedy nejsou dva, ale jeden. Co tedy
Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"
V domě se ho učedníci ještě je=
dnou
na to zeptali. Řekl jim: "Kdo se rozvede se svou ženou a
ožení se s jinou, dopouští se vůči n&iacu=
te;
cizoložství. Rozvede-li se žena se svým mužem =
a vdá
se za jiného, dopouští se cizoložství."=
( Matky ) přinášely k
Ježíšovi děti, aby jim požehnal. Ale
učedníci jim to zakazovali. Když to Ježíš
viděl, rozmrzelo ho to a řekl jim: "Nechte děti
přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takov&yacu=
te;m
patří Boží království. Amen,
pravím vám: Kdo ne-přijme Boží
království jako dítě, vůbec do něho
nevejde." Bral je do náručí, kladl na ně ruce a
žehnal jim.
28. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Mdr 7, 7-11
Bohatství jsem pokládal ve srovnání s
moudrostí za nic.
Čtení z knihy Moudrosti.
Modlil jsem se, a byl mi dán rozum, prosil jsem, a
ducha moudrosti v úděl jsem přijal. Jí jsem dal
přednost před žezly a trůny a bohatství ve
srovnání s ní jsem pokládal za nic.
Nesrovnával jsem s ní neocenitelný
drahý kámen, protože všechno zlato je vzhledem k
ní jen troška písku a za bláto lze
počítat vedle ní stříbro. Miloval jsem ji nad
zdraví a krásu, chtěl jsem ji mít raději
než denní světlo, poněvadž nehasne její
záře.
Spolu s ní se mi dostalo všeho dobra a skrze =
ni
nespočetného bohatství.
Žl 90 (89), 12-13. 14-15. 16-17 Odp.: 14
Odp.: Nasyť nás, Pane, svou slitovností, abychom se
radovali.
Nauč nás počítat naše dny, ať dojdeme k
moudrosti srdce. Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě
budeš čekat? Slituj se nad svými služebníky! <=
br>
Odp.
Nasyť nás brzy svou slitovností, ať
jásáme a radujeme se po celý život! Potě#=
3;
nás za dny, kdy jsi nás soužil, za léta, kdy jsme
zakoušeli zlé.
Odp.
Nechť se ukáže tvým služebníkům tv=
oje
dílo, tvá sláva jejich synům. Ať je nad
námi dobrotivost Pána, našeho Boha, dej zdar práci
našich rukou, dej zdar práci našich rukou!
Odp.
2. ČTENÍ Žid 4, 12-13
Boží slovo pronáší soud nad
nejvnitřnějšími lidskými myšlenkami a
hnutími.
Čtení z listu Židům.
Boží slovo je plné života a
síly, ostřejší než každý
dvojsečný meč: proniká až k rozdělen&iacu=
te;
duše a ducha, kloubů a morku, a pronáší soud i=
nad
nejvnitřnějšími lidskými myšlenkami a
hnutími. Není tvora, který by se před ním =
mohl
ukrýt, před jeho očima je všechno nahé a
odkryté a jemu se budeme zodpovídat.
EVANGELIUM Mk 10, 17-30
Prodej všechno, co máš, a následuj mě! =
Slova svatého evangelia podle Marka.
Když se Ježíš vydával na ces=
tu,
přiběhl nějaký člověk, poklekl před
ním a ptal se ho: "Mistře dobrý, co musím
dělat, abych dostal věčný život?"
Ježíš mu odpověděl:
"Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo
není dobrý, jenom jeden: Bůh. Znáš
přikázání: 'Nezabiješ,
nezcizoložíš, nepokradeš, nevydáš
křivé svědectví, nebudeš podvádět,=
cti
svého otce i matku!' "
On mu na to řekl: "Mistře, to všechno
jsem zachovával od svého mládí."
Ježíš na něho pohleděl s
láskou a řekl mu: "Jedno ti schází: Jdi, pro=
dej
všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš
mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě! &q=
uot;
On pro to slovo zesmutněl a odešel zarmoucen, protože mě=
;l
mnoho majetku.
Ježíš se rozhlédl a řekl
svým učedníkům: "Jak těžko vejdou do
Božího království ti, kdo mají
bohatství!" Učedníci užasli nad jeho slovy.
Ježíš jim však znovu řekl: "Děti, jak =
je
těžké vejít do Božího královstv&=
iacute;!
Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý =
do
Božího království."
Oni užasli ještě víc a
říkali si mezi sebou: "Kdo tedy může být
spasen?" Ježíš na ně pohleděl a řekl:
"U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Vždy#=
7; u
Boha je možné všechno."
Tu mu řekl Petr: "My jsme opustili všechno=
a
šli jsme za tebou." Ježíš odpověděl:
“Amen, pravím vám: Nikdo není, kdo by opustil
dům, bratry nebo sestry, matku nebo otce, děti nebo pole pro m=
83;
a pro evangelium, aby nedostal stokrát víc nyní v tomto
čase: domy, bratry a sestry, matky a děti i pole, a to i přes
pronásledování, a v budoucím věku živ=
ot
věčný."
29. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Iz 53, 10-11
Jestliže dá Hospodinův Služebník v
oběť svůj život, uzří potomstvo, kter&eacut=
e;
bude žít dlouho.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Hospodinu se zalíbilo zdrtit svého
Služebníka utrpením; jestliže dá v
oběť svůj život, uzří potomstvo, kter&eacut=
e;
bude žít dlouho, Hospodinův plán se zdař&iacut=
e;
skrze něho. Po útrapách se jeho duše nasytí
světlem, svým utrpením můj Služebník
ospravedlní mnohé, neboť na sebe vezme jejich viny.
Žl 33 (32), 4-5. 18-19. 20+22 Odp.: 22a
Odp.: Ať spočine na nás, Hospodine, tvé
milosrdenství.
Hospodinovo slovo je správné, spolehlivé je celé
jeho dílo. Miluje spravedlnost a právo, ze-mě je pln&aac=
ute;
Hospodinovy milosti.
Odp.
Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí, nad tě=
;mi,
kdo doufají v jeho milost, aby jejich duše vyrval ze smrti, aby=
jim
život zachoval za hladu.
Odp.
Naše duše vyhlíží Hospodina, on sám je
naše pomoc a štít. Ať spočine na nás,
Hospodine, tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe.
Odp.
2. ČTENÍ Žid 4, 14-16
Přistupujme proto s důvěrou k trůnu milosti.
Čtení z listu Židům.
Bratři!
Máme vynikajícího velekněze,
který prošel až do nejvyššího nebe: je to
Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme
svého vyznání. Náš velekněz nen&iacut=
e;
takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi,
slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve
všem možném jako my, ale nikdy se nedopustil
hříchu. Přistupujme proto s důvěrou k trůnu
milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdyk=
oli
potřebujeme po-moci.
EVANGELIUM Mk 10, 35-45
Syn člověka přišel, aby dal svůj život jako
výkupné za všechny.
Slova svatého evangelia podle Marka.
K Ježíšovi přistoupili Zebedeovi
synové Jakub a Jan a řekli mu: "Mis-tře, rádi
bychom, kdybys nám splnil jednu prosbu."
Odpověděl jim: "Co chcete, abych pro
vás udělal?" Řekli mu: "Dej, ať v tvé
slávě zasedneme jeden po tvé pravici a druhý po
tvé levici."
Ale Ježíš jim řekl:
"Nevíte, co chcete. Můžete pít kalich,
který já piji, nebo dát se ponořit v křest, =
ve
který já budu ponořen?" Oni mu odpověděli:
"Můžeme!"
Ježíš jim řekl: "Kalich,
který já piji, pít budete, a v křest, ve kter&yac=
ute;
já budu ponořen, ponořeni budete. Ale posadit po mé
pravici nebo levici není má věc, nýbrž je pro
ty, kterým je to připraveno."
Když to slyšelo ostatních deset, rozmrze=
li
se na Jakuba a Jana. Ježíš si je zavolal a řekl jim:
"Víte, že ti, kdo se pokládají za
panovníky, tvrdě vládnou národům a velmo&=
2;i
dávají cítit svou moc. Mezi vámi však tomu=
tak
nebude. Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký,
ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl b=
ýt
mezi vámi první, ať je otrokem všech. Vždy#=
7;
ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, a=
le
aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za
všechny."
30. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Jer 31, 7-9
Přivedu je nazpět, slepí a kulhaví budou mezi ni=
mi.
Čtení z knihy proroka Jeremiáše.
Toto praví Hospodin: "Oslavujte Jakuba,
jásejte nad prvním z národů, ať je slyš=
et
váš jásot: Zachránil Hospodin svůj ná=
rod,
zbytky Izraele!
Hle, přivedu je nazpět ze severní
země, shromáždím je od končin země; slep&=
iacute;
a kulhaví budou mezi nimi spolu se ženami v naději a
nedělkami; veliký zástup bude těch, kteř&iacut=
e;
se sem vrátí. Přicházejí s pláč=
;em,
ale útěchou je doprovázím; přivedu je k
vodním proudům přímou cestou, na níž
neklopýtnou. Stal jsem se totiž Izraeli otcem, Efraim je m&yacu=
te;m
prvorozencem."
Žl 126 (125), 1-2ab. 2cd-3. 4-5. 6 Odp.: 3
Odp.: Velkou věc s námi udělal Hospodin, naplnila
nás radost.
Když Hospodin přiváděl siónské zajatce,
byli jsme jako ve snách. Tehdy byla naše ústa plná
smíchu a náš jazyk plný jásotu.
Odp.
Tehdy se říkalo mezi pohany: "Velkou věc s nimi
udělal Hospodin!" Ano, velkou věc s námi udělal
Hospodin, naplnila nás radost.
Odp.
Hospodine, změň náš osud, jako se mění
údolí na jihu země. Kdo sejí v slzách,
žnout budou s jásotem.
Odp.
Vycházejí s pláčem, když nesou semeno k
setí: přijdou však s jásotem a přinesou sv&eac=
ute;
snopy.
Odp.
2. ČTENÍ Žid 5, 1-6
Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova.
Čtení z listu Židům.
Každý velekněz je brán z lidu a
bývá ustanoven pro lid v jeho záležitostech u Boh=
a,
aby po-dával dary a oběti za hříchy. Protože
sám je stejně podroben slabosti, je schopen cítit s
chybu-jícími a bloudícími. A proto musí
podávat oběti za hřích sám za sebe jako za
ostatní lidi. Ni-kdo si však nemůže tu důstojnos=
t vzít
sám, nýbrž musí být povolán od Boha
jako Árón.
Tak si ani Kristus nepřisvojil slávu
velekněžství sám, ale dal mu ji ten, který mu
řekl: 'Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil', jak
říká i na jiném místě: 'Ty jsi kn=
3;z
navěky podle řádu Melchizedechova'.
EVANGELIUM Mk 10, 46-52
Mistře, ať vidím!
Slova svatého evangelia podle Marka.
Když Ježíš a jeho učedn&iacut=
e;ci
s velkým zástupem vycházeli z Jericha, seděl u ce=
sty
slepý žebrák - Timaiův syn Bartimaios. Jakmile
uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský,
začal volat: "Synu Davidův, Ježíši, smiluj =
se
nade mnou! " Mnozí ho okřikovali, aby mlčel. On v#=
3;ak
křičel ještě víc: "Synu Davidův, smilu=
j se
nade mnou!"
Ježíš se zastavil a řekl:
"Zavolejte ho." Zavolali tedy toho slepce a řekli mu: "=
Bud'
dobré mysli, vstaň, volá tě!" On odhodil
plášť, vyskočil a přišel k
Ježíšovi. Ježíš se ho zeptal: "Co
chceš, abych pro tebe udělal?"
Slepec odpověděl: "Mistře, ať
vidím!"
Ježíš mu řekl: "Jdi, tv&aacut=
e;
víra tě zachránila!" A ihned začal vidět a
šel tou cestou za ním.
1.11.
PRVNÍ ČTENÍ Zj 7, 2 - 4. 9 - 14
Hle - veliký zástup, který by nikdo
nespočítal, ze všech národů, kmenů, pleme=
n a
jazyků.
Čtení z knihy Zjevení svatého apoštola Jana.=
Já, Jan, viděl jsem, jak od východu
slunce vystupuje jiný anděl. Držel v ruce pečetidlo
živého Boha a zvolal silným hlasem na ty čtyři
anděly, kterým bylo dáno škodit zemi i moři:
"Neškoďte zemi, ani moři, ani stromům, dokud
nepoznamenáme na čele služebníky našeho
Boha!" A uslyšel jsem, kolik bylo těch poznamenaných:=
sto
čtyřiačtyřicet tisíc ze všech kmenů
izraelského lidu.
Potom se podívám, a hle - veliký
zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech
národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli před
trůnem a před Beránkem, odění bíl&yacut=
e;m
rouchem, s palmami v rukou a volali mocným hlasem: "Za svou
záchranu vděčíme našemu Bohu, který
sedí na trůně, a Beránkovi! "
Všichni andělé, kteří
stáli okolo trůnu, starců a čtyř bytostí,
padli na tvář před trůnem, klaněli se Bohu a vol=
ali:
"Amen. Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, =
moc
a síla přísluší našemu Bohu na
věčné věky! Amen."
Žl 24 (23), 1 - 2. 3 - 4ab. 5 - 6 Odp.: srv. 6
Odp.: To je pokolení těch, kdo hledají tvou
tvář, Hospodine!
Hospodinu náleží země i to, co je na ní,
svět i ti, kdo jej obývají. Neboť on jej založ=
il
nad moři, upevnil ho nad proudy vod.
Odp.
Kdo smí vystoupit na Hospodinovu horu, kdo smí stát na
jeho svatém místě? Ten, kdo má nevinné ruc=
e a
čisté srdce, jehož duše nebaží po marnost=
i.
Odp.
Ten přijme požehnání od Hospodina, odměnu od B=
oha,
svého spasitele. To je pokolení těch, kdo po něm
touží, kdo hledají tvář Jakubova Boha.
Odp.
DRUHÉ ČTENÍ 1 Jan 3, 1- 3
Budeme vidět Boha tak, jak je.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.=
Milovaní!
Hleďte, jak velikou lásku nám Otec pr=
ojevil,
že se nejen smíme nazývat Božími dětmi,=
ale
že jimi také jsme! Proto nás svět nezná, =
82;e
nepoznal jeho. Milovaní, už teď jsme Boží
děti. Ale čím budeme, není ještě
zřejmé. Víme však, že až on se
ukáže, budeme mu podobní, a proto ho budeme vidět t=
ak,
jak je. Každý, kdo skládá tuto naději v
něho, uchovává se čistý, jako on je
čistý.
EVANGELIUM Mt 5, 1 - 12a
Radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou
odměnu.
Slova svatého evangelia podle Matouše. Kdy=
382;
Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a jak=
se
posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevř=
el
ústa a učil je:
Blahoslavení chudí v duchu, neboť jej=
ich
je nebeské království. Blahoslavení
plačící, neboť oni budou potěšeni.
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za
dědictví. Blahoslavení, kdo lační a
žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou
milosrdenství. Blahoslavení čistého srdce, nebo=
357;
oni budou vidět Boha.
Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni bu=
dou
nazváni Božími syny. Blahoslavení, kdo jsou
pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je
nebeské království.
Blahoslavení jste, když vás budou
kvůli mně tupit, pro-následovat a vylhaně vám
připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte,
neboť máte v nebi velkou odměnu."
32. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ 1 Král 17, 10-16
Vdova upekla ze své mouky malou placku a přinesla ji
Eliášovi.
Čtení z první knihy Královské.
Prorok Eliáš šel do Sarepty.
Přišel k bráně města, a hle - jedna vdova tam
právě sbírala dříví. Zavolal ji a
řekl: "Prosím, dej mi trochu vody v nádobě, ab=
ych
se napil." Když mu pro ni šla, zavolal za ní: "V=
ezmi
s sebou také kousek chleba!"
Ona odpověděla: "Jako že je živ
Hospodin, tvůj Bůh, nemám nic upečeného, ale j=
en
hrst mouky v hrnci a trochu oleje ve džbánu. Právě
sbírám pár kousků dřeva, pak půjdu a
upeču z toho sobě i svému synu. Najíme se a
umřem."
Eliáš jí řekl: "Buď bez
starosti, jdi a udělej, jak jsi řekla. Nejdřív z toho
upeč mně malou placku a přines mi to, pak půjdeš a
upečeš sobě a svému synu.
Neboť tak praví Hospodin, Bůh Izraele:
Nevyprázdní se hrnec s moukou a neubude ve džbánu=
s
olejem až do dne, kdy Hospodin sešle déšť na
zemi!"
Ona tedy šla a udělala podle
Eliášových slov a jedla ona, on i její syn po
drahný čas. Z hrnce se mouka nevyprázdnila a ze
džbánu oleje neubývalo podle Hospodinova slova, kter&eac=
ute;
promluvil skrze Eliáše.
Žl 146 ( 145 ), 6c-7. 8-9a. 9bc-10 Odp.: 1
Odp.: Duše má, chval Hospodina! nebo: Aleluja.
Hospodin zachovává věrnost navěky,
zjednává právo utlačeným, dáv&aacut=
e;
chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.
Odp.
Hospodin otvírá oči slepým, Hospodin napřimu=
je
sklíčené, Hospodin miluje spravedlivé, Hospodin
chrání přistěhovalce.
Odp.
Hospodin podporuje sirotka a vdovu, ale mate cestu bezbožník=
67;.
Hospodin bude vládnout na věky, tvůj Bůh, Sión=
e,
po všechna pokolení.
Odp.
2. ČTENÍ Žid 9, 24-28
Kristus byl jednou podán v oběť, aby na sebe vzal
hříchy celého množství lidí.
Čtení z listu Židům.
Kristus nevešel do svatyně, zbudované
lidskýma rukama, která je jenom napodobeninou té
pravé, ale do samého nebe, aby se teď staral o naše
záležitosti u Boha. A není třeba, aby
víckrát obětoval sám sebe, jako velekněz
vchází do velesvatyně rok co rok s cizí krv&iacut=
e;,
jinak by byl musel trpět už mnohokrát od stvořen&iacu=
te;
světa. Ale zjevil se teď na konci věků jednou provž=
;dy,
aby svou obětí odstranil hřích.
A jako je lidem určeno, že musí jednou
umřít, a pak nastane soud, podobně je tomu i u Krista:
když byl jednou podán v oběť, aby na sebe vzal
hříchy celého množství lidí,
objeví se podruhé - ne už pro hříchy - ale a=
by
přinesl spásu těm, kteří na něho
čekají.
EVANGELIUM Mk 12, 38-44
Tato chudá vdova dala víc než všichni
ostatní.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš učil ( zástupy ):
"Varujte se učitelů Zákona!
Chodí rádi v dlouhých řízách,
mají rádi pozdravy na ulicích, první sedadla v
synagógách a čestná místa na hostiná=
;ch;
vyjídají vdovám domy pod záminkou dlouhý=
ch
modliteb. Ty stihne tím přísnější
soud."
Potom se posadil proti chrámové pokladnici a
díval se, jak lidé dávají do pokladnice
peníze. Mnoho boháčů dávalo mnoho.
Přišla také jedna chudá vdova a dala dvě
drobné mince, asi tolik jako pár halířů.
Zavolal své učedníky a řekl jim:
"Amen, pravím vám: Tato chudá vdova dala ví=
;c
než všichni ostatní, kteří dávali do
pokladnice. Všichni totiž tam dali ze svého nadbytku, ona
však dala ze svého nedostatku. Dala všechno, co měla,
celé své živobytí."
33. nedě=
;le
v mezidobí
1. ČTENÍ Dan 12, 1-3
Tehdy bude zachráněn tvůj národ.
Čtení z knihy proroka Daniela.
Povstane Michael, veliký kníže,
který chrání syny tvého lidu. To bude čas
úzkosti, jaký nebyl od té doby, kdy povstaly
národy, až do té doby. Tehdy bude zachráněn
tvůj národ, každý, kdo bude zapsán v knize. =
Probudí se mnozí z těch, kteř&iac=
ute;
spí v prachu země, jedni k věčnému životu,
druzí k potupě, k hanbě navěky.
Kteří byli poučeni, budou zář=
;it
jako zář oblohy, a ti, kteří mnohé přiv=
edli
ke spravedlnosti, jako hvězdy na věčné časy.
Žl 16 (15), 5+8. 9-10. 11 Odp.: 1
Odp.: Ochraň mě, Bože, neboť se utíkám=
k
tobě.
Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem i mou
číší, ty mně zachováváš
můj úděl. Hospodina mám neustále na
zřeteli, nezakolísám, když je mi po pravici.
Odp.
Proto se raduje mé srdce, má duše plesá, i m&eacu=
te;
tělo bydlí v bezpečí, neboť nezanechá=
353;
mou duši v podsvětí, nedopustíš, aby tvůj
svatý spatřil porušení.
Odp.
Ukážeš mi cestu k životu, u tebe je hojná rado=
st,
po tvé pravici je věčná slast.
Odp.
2. ČTENÍ Žid 10, 11-14. 18
Jedinou obětí přivedl k dokonalosti jednou provždy=
ty,
které posvětil.
Čtení z listu Židům.
Každý (jiný) kněz stojí
denně ve službě a znovu a znovu přináš&iacu=
te;
stejné oběti, které však vůbec nemají
sílu, aby zahladily hříchy. Avšak Kristus podal za
hříchy jednu jedinou oběť a pak se navždycky pos=
adil
po Boží pravici a teď už jen čeká, 'a&=
2;
mu budou jeho nepřátelé položeni k nohám jako
podnož'.
Jedinou obětí totiž přivedl k
dokonalosti jednou provždy ty, které posvětil. Kde vš=
ak
je odpuštění hříchů, není už
třeba oběti za hřích.
EVANGELIUM Mk 13, 24-32
Shromáždí své vyvolené ze čtyř
světových stran.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš řekl svým učedníkům:
"V těch dnech, po velkém
soužení, se zatmí slunce a měsíc přesta=
ne
svítit, hvězdy budou padat z nebe a hvězdný svě=
;t
se zachvěje.
A tehdy ( lidé ) uvidí Syna člově=
ka
přicházet v oblacích s velikou mocí a sláv=
ou.
Potom pošle anděly a shromáždí své
vyvolené ze čtyř světových stran, od konce
země až po konec nebe.
Poučte se z přirovnání o
fíkovníku! Když se už jeho větve
nalévají mízou a nasazují listy,
poznáváte z toho, že léto je blízko.
Stejně tak, až uvidíte, že se to děje,
poznáte, že je blízko, přede dveřmi.
Amen, pravím vám, toto pokolení
nepomine, dokud se to všechno nestane. Nebe a země pominou, ale
má slova nepominou.
O tom dni a o té hodině však neví
nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec."
Slavnost
Ježíše Krista Krále
1. ČTENÍ Dan 7, 13 - 14
Jeho moc je věčná.
Čtení z knihy proroka Daniela.
Díval jsem se v nočním viděn&iacu=
te;,
a hle - s nebeskými oblaky přicházel ( někdo ) jako=
syn
člověka, došel až k starci velikého věku,
přivedli ho k němu.
Byla mu dána moc, sláva a
království, a sloužily mu všechny národy, km=
eny
i jazyky: jeho moc je věčná, a ta nepřestane, jeho
království nebude zničeno.
Žl 93 ( 92 ), 1ab. 1c-2. 5 Odp.: 1a
Odp.: Hospodin kraluje, oděl se velebností.
Hospodin kraluje, oděl se velebností, oděl se Hospodin,
opásal se mocí.
Odp.
Dal světu základ, že nezakolísá. Pevný=
; je
trůn tvůj od pradávna, jsi od věčnosti.
Odp.
Tvé výroky jsou nejvýš spolehlivé,
tvému domu přísluší svatost, Hospodine, na
věčné časy.
Odp.
2. ČTENÍ Zj 1, 5-8
Vládce nad pozemskými králi . . . udělal z
nás královský národ a kněze Boha Otce.
Čtení z knihy Zjevení svatého apoštola Jana.=
Ježíš Kristus je svědek hodný
víry, prvorozený z mrtvých a vládce nad
pozemskými králi. Tomu, který nás miluje,
který nás obmyl od našich hříchů svou
krví a udělal z nás královský národ=
a
kněze Boha Otce, tomu bud' sláva a vláda na
věčné věky! Amen.
Hle, přichází v oblacích!
Každé oko ho uvidí, i ti, kdo ho probodli, a budou pro
něj naříkat všechna pokolení na zemi. Ano, ame=
n.
Já jsem alfa i omega, praví Pán
Bůh, který je, který byl a který přijde,
Vševládný.
EVANGELIUM Jan 18, 33b-37
Ano, já jsem král.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Pilát řekl Ježíšovi: "Ty
jsi židovský král?" Ježíš
odpověděl: "Říkáš to sám ze s=
ebe,
anebo ti to řekli o mně jiní?" Pilát
odpověděl: "Copak jsem já žid? Tvůj
národ, to je velekněží, mi tě vydali. Čeho
ses dopustil?"
Ježíš na to řekl: "Moje
království není z tohoto světa. Kdyby moje
království bylo z tohoto světa, moji služební=
;ci
by přece bojovali, abych nebyl vydán židům. Ne, moje
království není odtud."
Pilát se ho zeptal: "Ty jsi tedy přece
král?" Ježíš odpověděl: "Ano,
já jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem
přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě=
;.
Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas."<=
/span>