Zj Bible:
Překlad 21.století
Zj 1:1 Zjevení
Ježíše Krista, které mu svěřil Bůh, aby ukázal svým služebníkům, co se musí
brzy stát. Ukázal je skrze svého anděla, kterého poslal ke svému služebníku
Janovi
2 a ten
vydává svědectví o všem, co viděl - je to Boží slovo a svědectví Ježíše Krista.
3 Blaze
tomu, kdo čte, i těm, kteří slyší slova tohoto proroctví a drží se toho, co je
v něm napsáno. Ten čas je blízko.
4 Jan
sedmi církvím v Asii: Milost vám a pokoj od Toho, který je, který byl a který
přichází, a od sedmi duchů před jeho trůnem,
5 a od
Ježíše Krista, jenž je věrný svědek, ten Prvorozený z mrtvých a vládce králů
země. Tomu, který si nás zamiloval, který nás osvobodil od našich hříchů svou
vlastní krví
6 a
který nás učinil králi a kněžími svému Bohu a Otci - jemu buď sláva a moc na
věky věků. Amen.
7 Hle,
přichází s oblaky a spatří ho každé oko, i ti, kdo jej probodli. Všechna
pokolení země se pro něj rozpláčí. Ano, amen.
8 "Já
jsem Alfa i Omega," praví Pán Bůh, který je, který byl a který přichází,
ten Všemohoucí
9 Já
Jan, váš bratr a společník v Ježíšově soužení, království a vytrvalosti, jsem
se kvůli Božímu slovu a kvůli svědectví o Ježíši ocitl na ostrově zvaném
Patmos.
10 V
den Páně jsem byl ve vytržení Ducha a uslyšel jsem za sebou mocný hlas, jako
zvuk polnice,
11 jak
říká: "Co vidíš, napiš do knihy a pošli sedmi církvím: do Efesu, do
Smyrny, do Pergamonu, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodikeje."
12 Obrátil
jsem se tedy, abych viděl ten hlas, který se mnou mluvil. Když jsem se obrátil,
spatřil jsem sedm zlatých svícnů
13 a
uprostřed těch svícnů jakoby Syna člověka, oděného dlouhým rouchem a
přepásaného na prsou zlatým pásem.
14 Vlasy
na hlavě měl bílé jako bílá vlna, bílé jako sníh. Oči měl jako plamen ohně,
15 nohy
jako bronz rozžhavený v peci a hlas jako zvuk mohutných vod.
16 V
pravé ruce měl sedm hvězd a z úst mu vycházel ostrý dvojsečný meč. Jeho tvář
zářila jako slunce v poledne.
17 Když
jsem ho spatřil, padl jsem mu k nohám jako mrtvý. Tu na mě položil svou pravici
a řekl: "Neboj se. Já jsem Ten první i poslední,
18 ten
Živý. Byl jsem mrtvý, a hle, jsem živý na věky věků. Já mám klíče smrti i
záhrobí.
19 Zapiš
tedy, co jsi viděl, co se děje a co se bude dít potom.
20 Toto
je tajemství těch sedmi hvězd, které jsi viděl v mé pravici, a těch sedmi
zlatých svícnů: Sedm hvězd jsou andělé sedmi církví a sedm svícnů je sedm
církví."
Zj 2:1 "Andělu
církve v Efesu napiš: Toto praví Ten, který drží ve své pravici těch sedm
hvězd, který se prochází uprostřed těch sedmi zlatých svícnů:
2 Znám tvé
skutky, tvou práci i tvou vytrvalost. Vím, že nemůžeš snést zlé lidi; vyzkoušel
jsi ty, kdo si říkají apoštolové, ale nejsou, a shledal jsi, že jsou lháři.
3 Vytrvale
jsi snášel těžkosti pro mé jméno a nepodlehl jsi únavě.
4 Mám
ale proti tobě, že jsi ztratil svou počáteční lásku.
5 Proto
si vzpomeň, odkud jsi odpadl, čiň pokání a dřívější skutky. Nebudeš-li činit
pokání, přijdu k tobě a pohnu tvým svícnem z jeho místa.
6 Máš
ovšem k dobru, že nenávidíš skutky nikolaitů; i já je nenávidím.
7 Kdo
má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo vítězí, tomu dám jíst ze stromu života
v Božím ráji."
8 "Andělu
církve ve Smyrně napiš: Toto praví Ten první i poslední, který byl mrtvý a
ožil:
9 Znám
tvé soužení a chudobu (ale jsi bohatý), i rouhání těch, kteří si říkají Židé, a
nejsou, ale jsou shromáždění satanovo.
10 Nic
se neboj toho, co máš vytrpět. Hle, ďábel uvrhne některé z vás do vězení,
abyste byli vyzkoušeni, a budete mít soužení po deset dní. Buď věrný až do
smrti a dám ti korunu života.
11 Kdo
má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo vítězí, tomu druhá smrt
neublíží."
12 "Andělu
církve v Pergamonu napiš: Toto praví Ten, který má ostrý dvojsečný meč:
13 Vím,
že bydlíš tam, kde je satanův trůn, a že se držíš mého jména a nezapřel jsi mou
víru ani v těch dnech, kdy byl Antipas, můj věrný svědek, zabit u vás, kde
bydlí satan.
14 Mám
proti tobě jen to, že u sebe máš přívržence učení Balaámova, který učil Baláka
svádět syny Izraele k modlářským hodům a ke smilstvu.
15 Podobně
i ty máš přívržence učení nikolaitů.
16 Proto
čiň pokání. Jinak k tobě brzy přijdu a budu s nimi bojovat mečem svých úst.
17 Kdo
má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo vítězí, tomu dám jíst skrytou manu a
dám mu bílý kamének a na tom kaménku napsané nové jméno, jež nezná nikdo než
ten, kdo je přijímá."
18 "Andělu
církve v Thyatirech napiš: Toto praví Syn Boží, který má oči jako plamen ohně a
jehož nohy jsou jako bronz:
19 Znám
tvé skutky - tvou lásku, službu, věrnost a vytrvalost, i to, že tvých
posledních skutků je více nežli dřívějších.
20 Mám
ale proti tobě, že necháváš ženu Jezábel, která si říká prorokyně, aby učila a
sváděla mé služebníky ke smilstvu a k modlářským hodům.
21 Dal
jsem jí čas, aby činila pokání ze svého smilstva, ale ona nechce.
22 Hle,
uvrhnu ji na lůžko a ty, kteří s ní cizoloží, vydám velikému soužení,
nebudou-li činit pokání ze svých skutků.
23 Až
zahubím její děti, všechny církve poznají, že já jsem Ten, který zkoumá mysl i
srdce, a že každému z vás odplatím podle vašich skutků.
24 Ale
vám ostatním Thyatirským, vám, kteří nemáte toto učení a nepoznali jste to,
čemu se říká hlubiny satanovy, pravím: Nevložím na vás jiné břemeno.
25 Držte
se ale toho, co máte, dokud nepřijdu.
26 Kdo
vítězí a zachovává mé skutky až do konce, tomu dám vládu nad národy.
27 Bude
je pást železnou holí a rozbíjet je jako hliněné nádobí
28 -
jak jsem to i já přijal od svého Otce - a dám mu jitřní hvězdu.
29 Kdo
má uši, slyš, co Duch praví církvím."
Zj 3:1 "Andělu
církve v Sardách napiš: Toto praví Ten, který má sedm duchů Božích a těch sedm hvězd:
Znám tvé skutky - podle jména jsi živý, ale jsi mrtvý.
2 Probuď
se a posilni umírající zbytek, neboť jsem shledal, že tvé skutky před mým Bohem
zdaleka nejsou naplněné.
3 Vzpomeň
si, co jsi slyšel a přijal; drž se toho a čiň pokání. Pokud se neprobudíš,
přijdu jako zloděj! Ani se nedozvíš, ve kterou hodinu na tebe přijdu.
4 Máš
ale v Sardách několik osob, které neposkvrnily svá roucha. Ti se budou se mnou
procházet v bílém rouchu, neboť si to zaslouží.
5 Kdo
vítězí, bude se oblékat bílým rouchem a jeho jméno nikdy nevymažu z knihy
života, ale vyznám jeho jméno před tváří svého Otce i před jeho anděly.
6 Kdo
má uši, slyš, co Duch praví církvím."
7 "Andělu
církve ve Filadelfii piš: Toto říká ten Svatý a Pravý, který má klíč Davidův,
který otvírá, a nikdo nezavře, a zavírá, a nikdo neotevře:
8 Znám
tvé skutky. Hle, postavil jsem před tebe otevřené dveře, které nikdo nemůže
zavřít. Neboť máš sice malou moc, ale zachoval jsi mé slovo a nezapřel jsi mé
jméno.
9 Hle,
dávám ti ze shromáždění satanova ty, kteří si říkají Židé, a nejsou, ale lžou.
Hle, způsobím, že přijdou a pokloní se u tvých nohou a poznají, že jsem si tě
zamiloval.
10 Protože
jsi zachoval slovo mé vytrvalosti, i já tě zachovám od hodiny zkoušky, která má
přijít na celý svět, aby byli vyzkoušeni obyvatelé země.
11 Přijdu
brzy. Drž se toho, co máš, aby ti nikdo nevzal vítěznou korunu.
12 Kdo
vítězí, toho učiním sloupem v chrámu svého Boha a nevyjde již nikdy ven. Napíšu
na něj jméno svého Boha a jméno města svého Boha, Nového Jeruzaléma sestupujícího
z nebe od mého Boha, i své nové jméno.
13 Kdo
má uši, slyš, co Duch praví církvím."
14 "Andělu
církve v Laodikeji napiš: Toto praví Amen, ten věrný a pravý svědek,
prvopočátek Božího stvoření:
15 Znám
tvé skutky - nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký!
16 Ale
že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyplivnu tě ze svých úst.
17 Říkáš
totiž: Jsem bohatý, zbohatl jsem a nic nepotřebuji - a nevíš, že jsi ubohý a
politováníhodný, nuzný, slepý a nahý.
18 Radím
ti, aby sis ode mě koupil zlato přetavené v ohni, abys byl bohatý, a bílé
roucho, abys byl oblečen a neukazovala se hanba tvé nahoty; a své oči pomaž
mastí, abys viděl.
19 Já
všechny, které miluji, kárám a vychovávám. Rozhorli se tedy a čiň pokání.
20 Hle,
stojím u dveří a tluču. Kdokoli uslyší můj hlas a otevře mi dveře, vejdu k němu
a budu s ním večeřet a on se mnou.
21 Kdo
vítězí, tomu dám usednout se mnou na mém trůnu, jako jsem i já zvítězil a usedl
se svým Otcem na jeho trůnu.
22 Kdo
má uši, slyš, co Duch praví církvím."
Zj 4:1 Potom
jsem se podíval, a hle, v nebi se otevřely dveře. Vtom ke mně jako polnice
zazněl ten hlas, který jsem slyšel předtím: "Vystup sem a ukážu ti, co se
musí stát potom."
2 A
hned jsem byl ve vytržení Ducha: Hle, v nebi stál trůn a na tom trůnu někdo
seděl.
3 Ten,
který seděl na trůnu, byl na pohled podobný kameni jaspisu a karneolu, a kolem
trůnu byla duha, na pohled podobná smaragdu.
4 Okolo
trůnu bylo čtyřiadvacet jiných trůnů a na těch trůnech sedělo čtyřiadvacet
starců oblečených do bílých rouch a na hlavách měli zlaté koruny.
5 Z
trůnu vycházelo blýskání a hlasy hromobití. Před trůnem hořelo sedm ohnivých
pochodní - těch sedm duchů Božích.
6 Před
trůnem bylo také skleněné moře jakoby z křišťálu a uprostřed trůnu i kolem
trůnu čtyři bytosti plné očí zepředu i zezadu.
7 První
bytost byla podobná lvu, druhá teleti, třetí měla tvář jako člověk a čtvrtá se
podobala letícímu orlu.
8 Každá
z těch čtyř bytosti měla po šesti křídlech dokola a v sobě plno očí. Bez
přestání, dnem i nocí, říkaly: "Svatý, svatý, svatý je Pán Bůh Všemohoucí,
který byl, který je a který přichází."
9 A
kdykoli ty bytosti vzdají slávu, čest a díky Sedícímu na trůnu, Živému na věky
věků,
10 padne
těch čtyřiadvacet starců před obličejem Sedícího na trůnu, klanějí se Živému na
věky věků a hází své koruny před trůn se slovy:
11 "Hoden
jsi, Pane a Bože náš, přijmout slávu a čest i moc, neboť jsi stvořil všechny
věci, z tvé vůle byly stvořeny a trvají."
Zj 5:1 Na
pravici Sedícího na trůnu jsem viděl knihu popsanou zevnitř i zvenčí, zapečetěnou
sedmi pečetěmi.
2 Potom
jsem viděl silného anděla, jak volá mocným hlasem: "Kdo je hoden otevřít
tu knihu a rozlomit její pečeti?"
3 A
nikdo na nebi, na zemi ani pod zemí nemohl tu knihu otevřít ani do ní
nahlédnout.
4 Velmi
jsem plakal, že se nenašel nikdo, kdo by byl hoden otevřít tu knihu a
nahlédnout do ní.
5 Jeden
z těch starců mi však řekl: "Neplač. Hle, zvítězil Lev z pokolení Juda,
kořen Davidův! On otevře tu knihu a jejích sedm pečetí."
6 A
hle, spatřil jsem, jak uprostřed trůnu a těch čtyř bytostí a uprostřed těch
starců stojí Beránek jako zabitý a má sedm rohů a sedm očí, což je sedm duchů
Božích poslaných na celou zem.
7 Přišel
a vzal tu knihu z pravice Sedícího na trůnu,
8 a
jakmile ji vzal, ty čtyři bytosti a těch čtyřiadvacet starců padlo před
Beránkem na kolena. Každý měl loutnu a zlaté misky plné kadidel, což jsou
modlitby svatých
9 a
zpívali novou píseň: "Jsi hoden vzít tu knihu a otevřít její pečeti, neboť
jsi byl zabit a vykoupils Bohu svou krví lidi z každého pokolení a jazyka, lidu
i národa.
10 Učinil
jsi nás králi a kněžími našemu Bohu a budeme kralovat nad zemí."
11 Okolo
trůnu, těch bytostí a starců jsem viděl a slyšel hlas mnoha andělů. Byly jich
miliony a miliardy
12 a
volali mocným hlasem: "Hoden je ten zabitý Beránek přijmout moc a
bohatství, moudrost a sílu, slávu, chválu a čest!"
13 Také
všechno stvoření, které je na nebi, na zemi, pod zemí i v moři, všechno, co je
v nich, jsem slyšel volat: "Sedícímu na trůnu a Beránkovi chvála a čest,
sláva i vláda na věky věků!"
14 A čtyři
bytosti řekly: "Amen!" A starci padli na kolena a klaněli se.
Zj 6:1 Dále
jsem viděl, jak Beránek otevřel první ze sedmi pečetí, a slyšel jsem jednu z
těch čtyř bytostí, jak řekla hromovým hlasem: "Pojď!"
2 A
hle, spatřil jsem bílého koně a ten, který na něm seděl, měl luk. Byla mu dána
koruna a on vyjel ve vítězství, a aby zvítězil.
3 Když
otevřel druhou pečeť, slyšel jsem druhou bytost říci: "Pojď!"
4 A
vyšel jiný kůň, ohnivě rudý. Tomu, kdo na něm seděl, bylo dáno odejmout mír ze
země, aby se navzájem vraždili; a byl mu dán veliký meč.
5 Když
otevřel třetí pečeť, slyšel jsem třetí bytost říci: "Pojď!" A hle,
spatřil jsem černého koně a ten, který na něm seděl, měl v ruce váhy.
6 Zprostřed
těch čtyř bytostí jsem uslyšel hlas, jak říká: "Za denní mzdu jen mírka
pšenice, jen tři mírky ječmene za denní mzdu; olej a víno však nech!"
7 Když
otevřel čtvrtou pečeť, slyšel jsem hlas čtvrté bytosti: "Pojď!"
8 A
hle, spatřil jsem koně mrtvolně bledého a jméno toho, který na něm seděl, bylo
Smrt a za ním šlo Záhrobí. Byla jim dána moc nad čtvrtinou země, aby zabíjeli
mečem, hladem, morem a divokými šelmami.
9 Když
otevřel pátou pečeť, viděl jsem pod oltářem duše zavražděných pro Boží slovo a
pro svědectví, jehož se drželi.
10 Hlasitě
volali: "Jak dlouho ještě, Pane, ty svatý a pravý, nebudeš soudit a
trestat obyvatele země za naši krev?"
11 Tu
bylo každému z nich dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, ať odpočívají ještě
krátký čas, dokud se nenaplní také počet jejich spoluslužebníků, jejich bratrů,
kteří mají být zabiti tak jako oni.
12 Když
otevřel šestou pečeť, spatřil jsem, jak nastalo veliké zemětřesení. Slunce
zčernalo jako žíněný pytel, měsíc byl celý jako krev
13 a
nebeské hvězdy padaly na zem, jako když fíkovník zmítaný velkým větrem shazuje
své pozdní fíky.
14 Nebe
zmizelo, jako když se zavírá kniha, a všechny hory i ostrovy se pohnuly ze
svého místa.
15 Králové
země a velmoži, boháči, vojevůdci i mocní, každý otrok i každý svobodný se
ukryli do jeskyní a do horských skal.
16 Tehdy
říkali horám a skalám: "Padněte na nás a skryjte nás před Tím, jenž sedí
na trůnu, a před hněvem Beránka!
17 Přišel
ten veliký den jeho hněvu, a kdo obstojí?"
Zj 7:1 Potom
jsem uviděl čtyři anděly, kteří stáli ve čtyřech koutech země a drželi čtyři
zemské větry, aby vítr nevál na zem ani na moře ani na žádný strom.
2 Spatřil
jsem také jiného anděla, který vystupoval od východu slunce a měl pečetidlo
živého Boha. Ten zavolal mocným hlasem na ty čtyři anděly, jimž bylo dáno, aby
škodili zemi a moři:
3 "Neškoďte
zemi ani moři ani stromům, dokud neoznačíme služebníky našeho Boha na jejich
čelech!"
4 A
slyšel jsem počet označených: sto čtyřiačtyřicet tisíc jich bylo označeno ze
všech pokolení synů Izraele:
5 z
pokolení Juda 12 000 označených, z pokolení Ruben 12 000 označených, z pokolení
Gád 12 000 označených,
6 z
pokolení Ašer 12 000 označených, z pokolení Neftalí 12 000 označených, z
pokolení Manases 12 000 označených,
7 z
pokolení Šimeon 12 000 označených, z pokolení Levi 12 000 označených, z
pokolení Isachar 12 000 označených,
8 z
pokolení Zabulon 12 000 označených, z pokolení Josef 12 000 označených, z
pokolení Benjamín 12 000 označených.
9 A
hle, potom jsem spatřil veliký zástup, který by nikdo nemohl sečíst, ze všech
národů a pokolení a lidí i jazyků, jak stojí před trůnem a před Beránkem,
oblečeni do bílých rouch. V rukou měli palmové ratolesti
10 a
hlasitě volali: "Spasení náleží našemu Bohu, jenž sedí na trůnu, a
Beránkovi!"
11 Všichni
andělé, kteří stáli okolo trůnu, starců i těch čtyř bytostí, padli před trůnem
na tváře a klaněli se Bohu
12 se
slovy: "Amen! Chvála a sláva, moudrost a díkůčinění, čest a moc i síla
našemu Bohu na věky věků. Amen!"
13 Jeden
z těch starců pak promluvil a zeptal se mě: "Kdo jsou ti oblečení do
bílých rouch a odkud přišli?"
14 Odpověděl
jsem: "Pane můj, ty víš." Tehdy mi řekl: "To jsou ti, kteří
přišli z velikého soužení. Vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránka.
15 Proto
jsou před Božím trůnem a slouží mu v jeho chrámu dnem i nocí. Ten, který sedí
na trůnu, bude přebývat mezi nimi.
16 Nebudou
už nikdy hladovět ani žíznit, slunce ani horko je nespálí,
17 neboť
je bude pást Beránek, který je uprostřed trůnu. Povede je k pramenům živých vod
a Bůh jim setře každou slzu z očí."
Zj 8:1 Když
pak otevřel sedmou pečeť, nastalo v nebi ticho asi na půl hodiny.
2 Pak
jsem uviděl, jak těch sedm andělů, kteří stojí před Boží tváří, dostalo sedm
polnic.
3 Tehdy
přišel jiný anděl se zlatou kadidelnicí a postavil se k oltáři. Bylo mu dáno
množství kadidla, aby je s modlitbami všech svatých položil na zlatý oltář,
který je před trůnem,
4 a dým
kadidla s modlitbami svatých vystoupil z andělovy ruky před Boží tvář.
5 Anděl
pak vzal tu kadidelnici, naplnil ji ohněm z oltáře a shodil ji na zem. Tehdy
nastaly hlasy, hromobití, blýskání a zemětřesení.
6 Těch
sedm andělů se sedmi polnicemi se pak připravilo k troubení.
7 Když
zatroubil první anděl, nastalo krupobití a oheň smíšený s krví a bylo to
svrženo na zem. Shořela třetina země, shořela třetina stromů a shořela veškerá
zeleň.
8 Když
zatroubil druhý anděl, jako by byla do moře vržena veliká ohnivě planoucí hora.
Třetina moře se obrátila v krev
9 a v
tom moři zemřela třetina stvoření majících duši a třetina lodí byla zničena.
10 Když
zatroubil třetí anděl, spadla z nebe veliká hvězda hořící jako pochodeň a padla
na třetinu řek a na prameny vod.
11 Jméno
té hvězdy je Pelyněk. Třetina vod se tehdy obrátila v pelyněk a mnoho lidí
kvůli těm vodám zemřelo, neboť zhořkly.
12 Když
zatroubil čtvrtý anděl, byla zasažena třetina slunce, třetina měsíce a třetina
hvězd, aby se jich třetina zatměla a třetina dne neměla světlo a podobně i noc.
13 Potom
jsem uviděl, jak prostředkem nebe letí jakýsi orel, a slyšel jsem ho hlasitě
křičet: "Běda, běda, běda obyvatelům země! Ještě tři andělé mají zatroubit
na své polnice!"
Zj 9:1 Když
zatroubil pátý anděl, uviděl jsem hvězdu, jež spadla z nebe na zem a byl jí dán
klíč od bezedné propasti.
2 Když
tu bezednou propast otevřela, vystoupil z propasti dým jako dým z veliké pece a
dýmem té propasti se zatmělo slunce i ovzduší.
3 Z
toho dýmu pak vyšly na zem kobylky, jimž byla dána moc, taková moc, jakou mají
pozemští štíři.
4 Bylo
jim řečeno, aby neškodily trávě na zemi ani žádné zeleni ani žádnému stromu,
jenom lidem, kteří nemají na čele Boží znamení.
5 Nemohly
je zabíjet, ale trýznily je po pět měsíců a jejich trýznění bylo jako trýznění
od štíra, když bodne člověka.
6 (V
těch dnech budou lidé hledat smrt, ale nenaleznou ji; budou toužit zemřít, ale
smrt od nich uteče.)
7 Vzhledem
byly ty kobylky podobné koním připraveným k boji. Na jejich hlavách byly jakoby
koruny podobné zlatu a jejich tváře byly jako tváře lidí.
8 Měly
vlasy jako vlasy žen a jejich zuby byly jako lví.
9 Také
měly pancíře jako pancíře ze železa a zvuk jejich křídel byl jako zvuk vozů,
když množství koní běží do boje.
10 Měly
ocasy s bodci jako mají štíři a v těch ocasech měly moc ubližovat lidem po pět
měsíců.
11 Měly
nad sebou krále, anděla propasti, který se hebrejsky jmenuje Abaddon a v
řečtině má jméno Apollyon, Zhoubce.
12 První
"běda" pominulo, hle, dvojí "běda" se blíží!
13 Když
zatroubil šestý anděl, uslyšel jsem jakýsi hlas ze čtyř rohů zlatého oltáře,
který je před Boží tváří,
14 jak
řekl šestému andělu s polnicí: "Rozvaž ty čtyři anděly, kteří jsou svázáni
u veliké řeky Eufrat!"
15 Tehdy
byli rozvázáni ti čtyři andělé, připravení pro tu hodinu, den, měsíc a rok, aby
pobili třetinu lidí.
16 Jejich
vojsko čítalo dvě stě milionů jezdců - zaslechl jsem totiž jejich počet.
17 Ve
vidění jsem spatřil koně a na nich jezdce s pancíři v barvě ohně, hyacintu a
síry. Hlavy těch koní byly jako hlavy lvů a z tlam jim vycházel oheň, dým a
síra.
18 Těmito
třemi ranami, ohněm, dýmem a sírou, jež jim vycházely z tlam, byla pobita
třetina lidí.
19 Moc
těch koní je v jejich tlamách a ocasech. Jejich ocasy jsou jako hadi s hlavami,
a těmi šíří zkázu.
20 Ostatní
lidé, kteří nezemřeli těmito ranami, však nečinili pokání ze skutků svých
rukou; nepřestali se klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, kamene a
dřeva, které nevidí, neslyší ani nechodí.
21 Nečinili
také pokání ze svých vražd ani ze svého čarování, ze svého smilstva ani ze
svých krádeží.
Zj 10:1 Uviděl
jsem také jiného silného anděla, jak sestupuje z nebe, oblečen oblakem. Na
hlavě měl duhu, jeho tvář byla jako slunce a jeho nohy jako ohnivé sloupy.
2 V
ruce měl otevřenou knížku a postavil se pravou nohou na moře a levou na zem.
3 Vykřikl
mocným hlasem, jako když řve lev, a poté, co vykřikl, promluvilo svými hlasy
sedm hromů.
4 Když
zaznělo těch sedem hromů, chtěl jsem psát. Uslyšel jsem ale hlas z nebe:
"Zapečeť, co řeklo těch sedm hromů, a nepiš to."
5 Tehdy
ten anděl, kterého jsem viděl stát na moři a na zemi, pozvedl pravou ruku k
nebi
6 a
přísahal při Živém na věky věků, který stvořil nebe i to, co je v něm, zemi i
to, co je na ní, a moře i to, co je v něm, že už nebude více času,
7 ale
že ve dnech hlasu sedmého anděla, až bude troubit, bude dokonáno Boží
tajemství, jak to oznámil svým služebníkům prorokům.
8 Ten
hlas, který jsem předtím slyšel z nebe, pak ke mně znovu promluvil: "Jdi,
vezmi z ruky anděla stojícího na moři a na zemi tu otevřenou knížku."
9 Šel
jsem tedy k tomu andělu a řekl mu: "Dej mi tu knížku." Odpověděl:
"Vezmi ji a sněz. V břiše ti způsobí hořkost, ale v ústech ti bude sladká
jako med."
10 Vzal
jsem tedy tu knížku z ruky anděla a snědl jsem ji. V ústech mi byla sladká jako
med, ale když jsem ji snědl, měl jsem v břiše hořko.
11 Poté
mi bylo řečeno: "Musíš znovu prorokovat mnoha lidem, národům, jazykům i
králům."
Zj 11:1 Byla
mi dána hůl jako měřicí tyč a bylo mi řečeno: "Vstaň a změř Boží chrám i oltář
i ty, kteří se v něm klanějí.
2 Nádvoří,
které je venku před chrámem, však vynech a neměř ho, neboť bylo dáno pohanům a
ti budou šlapat po svatém městě dvaačtyřicet měsíců.
3 Zmocním
ale dva své svědky, kteří budou prorokovat tisíc dvě stě šedesát dní, oblečeni
pytlovinou."
4 To
jsou ty dvě olivy a dva svícny stojící před tváří Pána vší země.
5 Kdyby
jim chtěl někdo ublížit, vyjde z jejich úst oheň a pohltí jejich nepřátele.
Kdyby jim chtěl někdo ublížit, musí takto zahynout.
6 Ti
dva mají moc zavřít nebe, aby za dnů jejich prorokování nepršel déšť. Mají také
moc nad vodami, aby je obraceli v krev a aby zasáhli zemi jakoukoli ranou,
kdykoli budou chtít.
7 Až
ale dokončí své svědectví, ona šelma vystupující z propasti proti nim povede
válku, zvítězí nad nimi a zabije je.
8 Jejich
mrtvoly budou ležet na ulici toho velikého města, které se duchovně nazývá
Sodoma a Egypt, kde byl také ukřižován náš Pán.
9 Mnoho
lidí z různých kmenů, jazyků a národů se bude dívat na jejich mrtvoly po tři a
půl dne a nedovolí jejich mrtvoly pochovat do hrobu.
10 Obyvatelé
země se nad nimi budou radovat a veselit a budou si navzájem posílat dary,
protože ti dva proroci trýznili obyvatele země.
11 Po
třech a půl dnech do nich ale ke zděšení těch, kdo to viděli, vstoupil duch života
od Boha.
12 Uslyšeli
mocný hlas z nebe: "Vystupte sem!" a před zraky svých nepřátel
vystoupili v oblaku do nebe.
13 V tu
hodinu nastalo veliké zemětřesení a desetina města padla. Sedm tisíc lidí v tom
zemětřesení zahynulo a ostatní dostali strach a vzdali slávu nebeskému Bohu.
14 Druhé
"běda" pominulo, hle, třetí "běda" se rychle blíží:
15 Tehdy
zatroubil sedmý anděl a v nebi zazněly mocné hlasy říkající: "Království
světa se stala královstvím našeho Pána a jeho Mesiáše, jenž bude kralovat na
věky věků!"
16 Tehdy
těch čtyřiadvacet starců, kteří sedí na svých trůnech před Božím obličejem,
padlo na tváře a klanělo se Bohu
17 se
slovy: "Děkujeme tobě, Pane Bože Všemohoucí, který jsi a kterýs byl, že
ses chopil své veliké moci a ujal ses kralování!
18 Národy
se vzbouřily, ale přišel tvůj hněv, přišel čas soudu nad všemi mrtvými a čas
odplaty pro tvé služebníky, proroky a svaté i pro všechny, kdo ctí tvé jméno,
malé i veliké, přišel čas zkázy těch, kdo kazí zem."
19 Tehdy
se otevřel Boží chrám v nebi a v jeho chrámu byla vidět truhla jeho smlouvy.
Nastalo veliké blýskání, hlasy a hromobití, zemětřesení a veliké krupobití.
Zj 12:1 Na
nebi se ukázalo veliké znamení: žena oděná sluncem, pod jejíma nohama měsíc a
na hlavě měla korunu dvanácti hvězd.
2 Byla
těhotná a křičela bolestí, neboť začínala rodit.
3 Pak
se na nebi ukázalo jiné znamení: hle, veliký rudý drak se sedmi hlavami a
deseti rohy, a na těch hlavách sedm korun.
4 Jeho
ocas vlekl třetinu nebeských hvězd a svrhl je na zem. Tento drak se postavil
před ženu, která měla porodit, aby její dítě sežral, jakmile ho porodí.
5 Ale
když porodila syna, muže, který má pást všechny národy železnou holí, byl její
syn vytržen k Bohu a jeho trůnu.
6 A ta
žena utekla na poušť, kde měla od Boha připravené místo, aby ji tam živili
tisíc dvě stě šedesát dní.
7 V
nebi nastal boj: Michael a jeho andělé bojovali s drakem. A drak bojoval, i
jeho andělé,
8 ale
nic nezmohli. Na nebi už se pro ně nenašlo místo
9 a ten
veliký drak - ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který svádí celý svět - byl
svržen. Byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
10 A
uslyšel jsem mocný hlas, jak v nebi říká: "Teď přišlo vítězství, moc a
království našeho Boha a vláda jeho Mesiáše, neboť byl svržen žalobce našich
bratrů, který je dnem i nocí obviňoval před Bohem.
11 Zvítězili
však nad ním krví Beránka a slovem svého svědectví a nelpěli na svém životě až
do smrti.
12 Veselte
se proto, nebesa i vy, kdo v nich přebýváte. Běda však těm, kdo bydlí na zemi a
na moři, neboť k vám sestoupil ďábel s velikým hněvem, neboť ví, že má málo
času."
13 Když
drak uviděl, že byl svržen na zem, začal pronásledovat tu ženu, která porodila
toho muže.
14 Žena
však dostala dvě mocná orlí křídla, aby před tím hadem uletěla na poušť, na své
místo, kde bude živena čas a časy a půl času.
15 Had
ze své tlamy vychrlil za tou ženou vodu jako řeku, aby ji strhl proud.
16 Země
však ženě pomohla: otevřela ústa a pohltila řeku, kterou ze své tlamy vychrlil
drak.
17 Tehdy
se drak na ženu rozhněval a odešel svést boj s ostatními z jejího semene, kteří
zachovávají Boží přikázání a drží se Ježíšova svědectví.
18 Zastavil
se na mořském břehu.
Zj 13:1 Vtom
jsem spatřil, jak z moře vystupuje šelma se sedmi hlavami a deseti rohy; na
těch rozích měla deset korun a na hlavách rouhavé jméno.
2 Šelma,
kterou jsem spatřil, byla podobná pardálu, ale její nohy byly jako medvědí a
její tlama jako tlama lva. Drak jí dal svou sílu, svůj trůn i velikou moc.
3 Jedna
z jejích hlav vypadala jako smrtelně zraněná, ale její smrtelná rána se uzdravila.
Celá země šla v úžasu za tou šelmou
4 a
lidé se klaněli draku, který dal té šelmě moc; klaněli se i šelmě se slovy:
"Kdo je podobný té šelmě? Kdo s ní může bojovat?"
5 Dostala
ústa, jež vedla pyšné a rouhavé řeči, a byla jí dána moc působit dvaačtyřicet
měsíců.
6 Ta
ústa otvírala, aby se rouhala Bohu a urážela jeho jméno, jeho stánek i ty,
kteří přebývají v nebi.
7 Bylo
jí dáno, aby svedla boj se svatými a přemohla je. Dostala moc nad každým
kmenem, lidem, jazykem i národem:
8 Budou
se jí klanět všichni obyvatelé země, každý, jehož jméno není od stvoření světa
zapsáno v knize života zabitého Beránka.
9 Má-li
někdo uši, slyš:
10 Kdo
má jít do zajetí, do zajetí půjde. Kdo má být zabit mečem, ten mečem padne. Zde
je zapotřebí vytrvalosti a věrnosti svatých.
11 Potom
jsem spatřil jinou šelmu, jak vystupuje ze země: měla dva rohy jako Beránek,
ale mluvila jako drak.
12 Ta
vykonává všechnu moc té první šelmy před její tváří a působí, že se země i její
obyvatelé budou klanět té první šelmě, jejíž smrtelná rána se uzdravila.
13 Dělá
veliké divy, působí dokonce i to, aby před zraky lidí sestupoval oheň z nebe na
zem.
14 Těmi
divy, které jí bylo dáno konat před tváří šelmy, svádí ty, kdo bydlí na zemi.
Říká obyvatelům země, aby vytvořili obraz té šelmě, která měla ránu od meče,
ale ožila.
15 Bylo
jí dáno, aby obrazu té šelmy vdechla život, takže obraz šelmy začal mluvit a
nechal zabít všechny, kdo se mu neklaněli.
16 Všem
malým i velkým, bohatým i chudým, svobodným i otrokům nechá dát znamení na
pravou ruku nebo na čelo,
17 takže
nikdo nebude moci kupovat ani prodávat, nebude-li mít to znamení - jméno šelmy
nebo číslo jejího jména.
18 Zde
je zapotřebí moudrosti. Kdo tomu rozumí, ať spočte číslo té šelmy, neboť je to
číslo člověka. To číslo je 666.
Zj 14:1 A
hle, spatřil jsem Beránka, stojícího na hoře Sion, a s ním sto čtyřiačtyřicet
tisíc těch, kteří měli na čelech napsané jeho jméno a jméno jeho Otce.
2 Uslyšel
jsem také hlas z nebe jako zvuk mnohých vod, jako zvuk velikého hromu. A ten
zvuk, který jsem slyšel, byl jako když hudebníci hrají na loutny.
3 Zpívali
jakoby novou píseň před trůnem a před těmi čtyřmi bytostmi i před těmi starci.
Tu píseň se nikdo nemohl naučit, jen těch sto čtyřiačtyřicet tisíc vykoupených
ze země.
4 To
jsou ti, kteří se neposkvrnili se ženami, neboť jsou panicové. To jsou ti,
kteří následují Beránka, kamkoli jde; ti byli vykoupeni z lidí jako prvotiny
Bohu a Beránkovi.
5 V
jejich ústech nemá místo lež; jsou bez vady.
6 Spatřil
jsem také jiného anděla, letícího středem nebe, který měl věčné evangelium, aby
je kázal obyvatelům země - každému národu, kmenu, jazyku i lidu -
7 jak
říká mocným hlasem: "Bojte se Boha a vzdejte mu chválu, neboť přišla
hodina jeho soudu. Klanějte se Tomu, který stvořil nebe, zemi, moře i prameny
vod!"
8 Za
ním letěl druhý anděl se slovy: "Padlo, padlo to veliké město Babylon,
neboť napájelo všechny národy vínem svého vášnivého smilstva!"
9 Za
nimi pak letěl ještě třetí anděl a volal mocným hlasem: "Klaní-li se někdo
šelmě a jejímu obrazu a přijímá-li její znamení na čelo nebo na ruku,
10 i
ten bude pít neředěné víno Božího hněvu, které je vlito do kalichu jeho
rozhorlení; bude trýzněn ohněm a sírou před tváří svatých andělů a před tváří
Beránka.
11 Dým
jejich muk bude stoupat na věky věků! Ti, kdo se klanějí šelmě a jejímu obrazu,
a kdokoli přijme znamení jejího jména, nebudou mít odpočinutí dnem ani
nocí!"
12 Zde
je zapotřebí vytrvalosti svatých, kteří se drží Božích přikázání a Ježíšovy
víry.
13 Potom
jsem uslyšel hlas z nebe: "Piš: ‚Blaze mrtvým, kteří od této chvíle
umírají v Pánu.' Ano, praví Duch, ať si odpočinou od své námahy; vždyť jejich
skutky je provázejí."
14 A
hle, spatřil jsem bílý oblak a na tom oblaku seděl jakoby Syn člověka. Na hlavě
měl zlatou korunu a v ruce ostrý srp.
15 Z
chrámu vyšel další anděl a volal mocným hlasem na toho, který seděl na oblaku:
"Napřáhni srp a žni, neboť nadešla hodina sklizně. Sklizeň země
dozrála!"
16 Tehdy
ten, který seděl na oblaku, mrštil svůj srp na zem a země byla sklizena.
17 Z
chrámu, který je v nebi, pak vyšel další anděl a také on měl ostrý srp.
18 A od
oltáře vyšel ještě další anděl, který měl moc nad ohněm, a zavolal mocným
hlasem na toho, který měl ostrý srp: "Napřáhni svůj ostrý srp a skliď
hrozny vinice země, neboť její hrozny dozrály!"
19 Tehdy
ten anděl vrhl svůj srp na zem, sklidil víno země a vhodil je do velikého lisu
Božího hněvu.
20 Ten
lis byl šlapán venku za městem a z lisu tekla krev až po uzdy koní na šestnáct
set honů daleko.
Zj 15:1 Potom
jsem na nebi uviděl jiné znamení, veliké a předivné: sedm andělů, kteří mají
sedm posledních ran; neboť skrze ně má být dokonán Boží hněv.
2 Uviděl
jsem jakoby skleněné moře smíšené s ohněm a také ty, kteří zvítězili nad
šelmou, nad jejím obrazem a nad číslem jejího jména. Stáli na tom skleněném
moři, měli Boží loutny
3 a
zpívali píseň Božího služebníka Mojžíše a píseň Beránkovu: "Veliké a
předivné jsou tvé skutky, Pane Bože Všemohoucí, spravedlivé a pravé jsou tvé
cesty, Králi národů!
4 Kdo
by tě nectil, Pane, kdo by tvé jméno nechválil? Vždyť ty jediný jsi svatý!
Všechny národy přijdou a před tebou se skloní, neboť tvé spravedlivé soudy byly
zjeveny!"
5 Potom
jsem spatřil, jak se v nebi otevřel chrám stánku svědectví.
6 Z
chrámu vyšlo sedm andělů, kteří měli těch sedm ran, a byli oblečeni
běloskvoucím plátnem a na prsou byli přepásáni zlatými pásy.
7 Jedna
z těch čtyř bytostí dala těm sedmi andělům sedm zlatých číší plných hněvu Boha
živého na věky věků.
8 Chrám
se naplnil dýmem od Boží slávy a od jeho moci; nikdo nemohl vejít do chrámu,
dokud se nevykoná sedm ran těch sedmi andělů.
Zj 16:1 Tehdy
jsem uslyšel z chrámu mocný hlas, jak říká těm sedmi andělům: "Jděte,
vylijte těch sedm číší Božího hněvu na zem."
2 První
odešel, vylil svou číši na zem a na lidech, kteří měli znamení šelmy, i na
těch, kteří se klaněli jejímu obrazu, vyvstaly zlé a zhoubné vředy.
3 Druhý
pak vylil svou číši do moře. To se obrátilo jakoby v krev mrtvého a veškerá
živá duše v moři zemřela.
4 Třetí
pak vylil svou číši na řeky a na prameny vod a obrátily se v krev.
5 A
slyšel jsem anděla vod, jak říká: "Jsi spravedlivý, ty Svatý, ty, který
jsi a kterýs byl, že jsi to usoudil!
6 Protože
prolévali krev svatých a proroků, tys jim dal pít krev, jak si zaslouží."
7 Tehdy
jsem uslyšel, jak se od oltáře ozvalo: "Ano, Pane Bože Všemohoucí, tvé soudy
jsou pravdivé a spravedlivé."
8 Čtvrtý
pak vylil svou číši na slunce a bylo mu dáno pálit lidi ohněm.
9 Lidé
byli páleni velikým žárem a rouhali se jménu Boha, který má moc nad těmi
ranami, avšak nečinili pokání, aby mu vzdali slávu.
10 Pátý
pak vylil svou číši na trůn té šelmy a její království bylo zatemněno. Lidé se
bolestí kousali do jazyka
11 a
rouhali se nebeskému Bohu pro své bolesti a pro své vředy, avšak nečinili
pokání ze svých skutků.
12 Šestý
pak vylil svou číši na tu velikou řeku Eufrat a její voda vyschla, aby byla
připravena cesta králům od východu slunce.
13 Tehdy
jsem uviděl z úst draka, z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházet tři
nečisté duchy podobné žabám.
14 Jsou
to duchové démonů, kteří konají divy a vycházejí ke králům země a celého světa,
aby je shromáždili k bitvě toho velikého dne Všemohoucího Boha.
15 "Hle,
přicházím jako zloděj. Blaze tomu, kdo bdí a střeží svá roucha, aby nechodil
nahý a nebyla vidět jeho hanba."
16 A
shromáždil je na místo, které se hebrejsky jmenuje Armagedon.
17 Sedmý
pak vylil svou číši na ovzduší a z chrámu zazněl od trůnu mocný hlas:
"Stalo se!"
18 Nastaly
hlasy, hromobití, blýskání a veliké zemětřesení - tak veliké zemětřesení, jaké
nebylo, co jsou lidé na zemi.
19 To
veliké město se tehdy roztrhlo na tři díly a města národů padla. Veliký Babylon
byl připomenut před Boží tváří a Bůh mu dal kalich s vínem svého vášnivého
hněvu.
20 Tehdy
zmizely všechny ostrovy a hory se nedaly najít.
21 Z
nebe padaly na lidi veliké kroupy těžké jako cent. A kvůli ráně těch krup se
lidé rouhali Bohu, neboť ta rána byla nesmírně veliká.
Zj 17:1 Tehdy
přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli sedm číší, a promluvil ke mně:
"Pojď, ukážu ti odsouzení veliké nevěstky, která sedí na mnohých vodách,
2 se
kterou smilnili králové země a obyvatelé země se opili vínem jejího
smilstva."
3 A
odnesl mě v Duchu na poušť. Tehdy jsem uviděl ženu sedící na rudé šelmě, jež
byla plná jmen rouhání a měla sedm hlav a deset rohů.
4 Ta
žena byla oblečena purpurem a šarlatem a pokryta zlatem, drahokamy a perlami. V
ruce měla zlatý kalich plný ohavností a nečistoty svého smilstva
5 a na
čele měla napsané tajemné jméno: VELIKÝ BABYLON, MATKA NEVĚSTEK A OHAVNOSTÍ
ZEMĚ.
6 Takto
jsem viděl tu ženu opilou krví svatých a krví Ježíšových mučedníků. Když jsem
ji spatřil, strnul jsem v naprostém úžasu.
7 "Proč
se tak divíš?" řekl mi anděl. "Já ti povím tajemství té ženy i šelmy,
která ji nese, jež má sedm hlav a deset rohů.
8 Šelma,
kterou jsi viděl, byla a není a má vystoupit z propasti a jít do záhuby. A
obyvatelé země, ti, jejichž jméno není od stvoření světa zapsáno v knize
života, užasnou, až uvidí tu šelmu, která byla a není, ale znovu se objeví.
9 Zde
je zapotřebí moudré mysli: Těch sedm hlav je sedm hor, na kterých ta žena sedí.
Je také sedm králů.
10 Pět
jich padlo, jeden je a další ještě nepřišel; a až přijde, musí zůstat na krátký
čas.
11 Šelma,
která byla a není, ta je osmý král; je z těch sedmi a jde do záhuby.
12 Deset
rohů, které jsi viděl, je deset králů, kteří se ještě neujali kralování, ale
mají přijmout moc jako králové v jednu hodinu spolu se šelmou.
13 Ti
mají jedno mínění a svou sílu a moc dají šelmě.
14 Ti
budou bojovat s Beránkem, a Beránek nad nimi zvítězí - neboť je Pán pánů a Král
králů - a s ním i jeho povolaní, vyvolení a věrní."
15 Potom
mi řekl: "Vody, které jsi viděl a kde ta nevěstka sedí, jsou lidé a
zástupy, národy a jazyky.
16 Těch
deset rohů, které jsi viděl na šelmě, začne tu nevěstku nenávidět a nechá ji
zpustošit a obrat donaha; budou požírat její tělo a spálí ji ohněm.
17 Neboť
Bůh vložil do jejich srdcí, aby vykonali jeho záměr, a tak budou jednoho mínění
a předají své království šelmě, dokud se nenaplní Boží slova.
18 Žena,
kterou jsi spatřil, je to veliké město, které kraluje nad králi země."
Zj 18:1 Potom
jsem spatřil jiného anděla, jak sestupuje z nebe: měl velikou moc a země byla
ozářena jeho slávou.
2 Ten
vykřikl mocným hlasem: "Padla, padla ta veliká říše Babylon a stala se
příbytkem démonů, doupětem všech nečistých duchů, doupětem všech nečistých
ptáků, doupětem všech nečistých a ohavných šelem!
3 Z
vína jejího vášnivého smilstva totiž pily všechny národy, králové země s ní
smilnili a kupci země zbohatli z mohutnosti jejího hýření."
4 Tehdy
jsem uslyšel jiný hlas z nebe: "Vyjděte z ní, můj lide, abyste unikli
jejím hříchům, abyste nedostali z jejích ran!
5 Vždyť
její hříchy dosáhly až k nebi a Bůh si připomenul její zločiny.
6 Odplaťte
jí tak, jak sama splácela, a podle jejích skutků jí dejte dvojnásob; do
kalichu, jenž namíchala, jí namíchejte dvojnásob!
7 Nakolik
se chlubila, nakolik hýřila, tolik jí dejte muk a kvílení. Myslí si o sobě:
‚Trůním, jsem královna! Nejsem vdova a nevím, co je žal.'"
8 V
jediný den proto přijdou její rány: smrt, nářek a hlad; a bude spálena ohněm,
neboť Pán Bůh, který ji soudí, je silný.
9 Králové
země, kteří s ní smilnili a hýřili, ji budou oplakávat a budou nad ní kvílet,
až uvidí dým jejího pálení.
10 Pro
hrůzu jejích muk zůstanou stát zdálky a řeknou: "Běda, běda, město veliké,
Babylone, město mocné - tvůj ortel přišel v jedné hodině!"
11 I
kupci země nad ní budou plakat a truchlit, neboť už nikdo nekoupí jejich zboží:
12 náklady
zlata, stříbra, drahokamů a perel; kmentu, purpuru, hedvábí a šarlatu; veškeré
vonné dříví, všechno zboží ze slonoviny a všechno zboží z nejdražšího dřeva,
mědi, železa i mramoru;
13 skořici
a vonné koření, voňavky, mast i kadidlo; víno, olej, mouku i pšenici; dobytek,
ovce, koně i vozy; a těla i duše lidí.
14 "Sklizeň,
po níž jsi prahla, tě opustila, všechen lesk a nádheru jsi ztratila, vše
nenávratně zmizelo!"
15 Obchodníci
s těmito věcmi, kteří na ní zbohatli, se pro hrůzu z jejích muk zastaví v
povzdálí a budou plakat, truchlit
16 a
naříkat: "Běda, běda, město veliké, oblékané kmentem, purpurem a šarlatem,
pokryté zlatem, drahokamy a perlami -
17 takové
bohatství zničeno v jedné hodině!" Každý kormidelník i veškeré množství
těch, kdo se plaví na lodích, námořníci a všichni, kdo pracují na moři, zůstali
stát v povzdálí,
18 a
když viděli dým jejího pálení, začali volat: "Které bylo podobné tomuto
velikému městu?"
19 Sypali
si prach na hlavu a s pláčem a kvílením křičeli: "Běda, běda, město
veliké, z jehož blahobytu zbohatli všichni námořní rejdaři - bylo zničeno v
jedné hodině!"
20 Vesel
se nad tím městem, nebe, svatí apoštolové i proroci - Bůh je odsoudil za to,
jak odsuzovalo vás!
21 Tehdy
jeden silný anděl zvedl balvan veliký jako mlýnský kámen a vrhl jej do moře se
slovy: "Tak prudce bude svržen Babylon, město veliké, tak nenávratně
zanikne!
22 Hlas
hráčů na loutnu, zpěváků, pištců a trubačů už v tobě nikdo neuslyší, žádný
řemeslník kteréhokoli řemesla se v tobě už nikdy nenajde, ani zvuk mlýnského
kamene se v tobě už nikdy neozve.
23 Světlo
lampy se v tobě už nikdy nerozsvítí, hlas ženicha a nevěsty už v tobě nikdo
neuslyší, neboť tví obchodníci byli pány země a tvá kouzla sváděla všechny
národy.
24 To
město je potřísněno krví proroků a svatých i všech zavražděných na zemi."
Zj 19:1 Potom
jsem uslyšel mocný hlas velikého zástupu v nebi: "Haleluja! Vítězství,
sláva i moc našemu Bohu!
2 Pravdivé
a spravedlivé jsou jeho soudy, neboť odsoudil tu velikou nevěstku, která svým
smilstvem zkazila zemi, a pomstil krev svých služebníků, kterou měla na
rukou!"
3 A
znovu opakovali: "Haleluja! Její dým stoupá na věky věků."
4 Těch
čtyřiadvacet starců a ty čtyři bytosti padli a klaněli se Bohu sedícímu na
trůnu: "Amen! Haleluja!"
5 A od
trůnu se ozvalo: "Chvalte našeho Boha, všichni jeho služebníci a vy, kdo
jej ctíte, malí i velcí!"
6 Tehdy
jsem uslyšel hlas jakoby velikého zástupu, jako zvuk mnohých vod a jako zvuk
silných hromů: "Haleluja! Pán Bůh Všemohoucí se ujal kralování!
7 Radujme
se, jásejme a vzdejme mu slávu, neboť nadešla svatba Beránkova! Jeho manželka
se připravila,
8 a
bylo jí dáno, aby si oblékla zářivě čistý kment." (A ten kment jsou
spravedlivé činy svatých.)
9 Tehdy
mi řekl: "Piš: Blaze těm, kteří jsou pozváni k Beránkově svatební
večeři." A dodal: "Toto jsou pravá Boží slova."
10 Padl
jsem tedy k jeho nohám, abych se mu klaněl, ale on mi řekl: "Pozor,
nedělej to! Jsem jen Boží služebník, tak jako ty a tvoji bratři, kteří mají
Ježíšovo svědectví. Klaněj se Bohu!" Vždyť Ježíšovo svědectví je duchem
proroctví.
11 Uviděl
jsem otevřené nebe, a hle, bílý kůň, a ten, který na něm seděl, se jmenoval
Věrný a Pravý, jenž spravedlivě soudí i bojuje.
12 Jeho
oči byly jako plamen ohně, na hlavě měl množství korun a měl napsané jméno,
které nezná nikdo kromě něj.
13 Byl
oblečen rouchem nasáklým krví a jeho jméno je Slovo Boží.
14 Za
ním jela nebeská vojska na bílých koních, oblečená bílým a čistým kmentem.
15 Z
jeho úst vycházel ostrý meč, aby jím bil národy. On sám je bude pást železnou
holí; on sám bude šlapat vinný lis planoucího hněvu Všemohoucího Boha.
16 Na
svém rouchu a na boku má napsané jméno: KRÁL KRÁLŮ A PÁN PÁNŮ.
17 Potom
jsem uviděl jednoho anděla, jak stojí ve slunci; a vykřikl mocným hlasem na
všechny ptáky létající středem nebe: "Pojďte, shromážděte se k hostině
velikého Boha,
18 abyste
jedli těla králů, těla vojevůdců, těla silných, těla koní i těch, kdo na nich
sedí, a těla všech lidí, svobodných i otroků, malých i velkých!"
19 A
uviděl jsem šelmu a krále země i jejich vojska, jak se sjeli, aby svedli boj s
Tím, který seděl na tom koni, a s jeho vojskem.
20 A ta
šelma byla zajata a s ní ten falešný prorok, který před ní dělal divy, jimiž
svedl ty, kdo přijali znamení šelmy a kdo se klaněli jejímu obrazu. Ti dva byli
zaživa uvrženi do ohnivého jezera hořícího sírou
21 a
ostatní pobil meč vycházející z úst Toho, který seděl na koni. Všichni ptáci se
nasytili jejich těly.
Zj 20:1 Potom
jsem uviděl anděla sestupujícího z nebe, který měl v ruce klíč od propasti a
veliký řetěz.
2 Ten
se zmocnil draka, toho dávného hada, jenž je ďábel a satan, a svázal jej na
tisíc let.
3 Uvrhl
ho do propasti, zamkl a zapečetil ji nad ním, aby už nesváděl národy, dokud se
nenaplní těch tisíc let; potom totiž musí být nakrátko propuštěn.
4 Spatřil
jsem trůny a ty, kdo se na nich posadili, a byl jim svěřen soud. Viděl jsem
také duše popravených pro Ježíšovo svědectví a pro Boží slovo, duše těch, kteří
se neklaněli šelmě ani jejímu obrazu a nepřijali její znamení na čela ani na
ruce. Ti ožili a kralovali s Kristem tisíc let.
5 Ostatní
mrtví však neožili, dokud se nenaplnilo těch tisíc let. To je první vzkříšení.
6 Požehnaný
a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení. Nad těmi ta druhá smrt nemá moc, ale
budou kněžími Boha a Krista a budou s ním kralovat tisíc let.
7 Až
uplyne těch tisíc let, satan bude propuštěn ze žaláře.
8 Vyjde
svádět národy ve čtyřech koutech země, Goga a Magoga, aby je shromáždil k boji
- takové množství, jako je písku v moři.
9 Zaplnili
celý obzor, obklíčili ležení svatých i to milované město, ale z nebe sestoupil
oheň a pohltil je.
10 Ďábel,
který je sváděl, byl uvržen do jezera ohně a síry, kde je i šelma a falešný
prorok; tam budou trýzněni dnem i nocí na věky věků.
11 Tehdy
jsem uviděl veliký bílý trůn a Toho, kdo na něm seděl, před jehož tváří zmizela
země i nebe a nebylo pro ně nalezeno místo.
12 Potom
jsem spatřil mrtvé, malé i velké, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy.
A byla otevřena ještě jiná kniha, totiž kniha života, a mrtví byli souzeni
podle toho, co bylo zapsáno v těch knihách, totiž podle svých skutků.
13 Tehdy
moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, také Smrt a Záhrobí vydaly mrtvé, kteří
byli v nich; a každý byl souzen podle svých skutků.
14 Smrt
i Záhrobí byly uvrženy do ohnivého jezera - to je ta druhá smrt.
15 Kdokoli
nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.
Zj 21:1 Potom
jsem uviděl nové nebe a novou zemi. Neboť první nebe a první země pominuly a
moře již nebylo.
2 Uviděl
jsem svaté město, Nový Jeruzalém, jak sestupuje od Boha z nebe, připravený jako
nevěsta okrášlená pro svého muže.
3 Uslyšel
jsem mocný hlas z trůnu: "Hle, Boží stánek s lidmi: bude bydlet s nimi a
oni budou jeho lid; Bůh sám bude s nimi a bude jejich Bohem.
4 On
jim setře každou slzu z očí a smrt už nebude, ani nářek ani křik ani bolest už
nikdy nebude; neboť minulé věci pominuly."
5 Ten,
který seděl na trůnu, řekl: "Hle, činím všechno nové." Řekl také:
"Napiš, že tato slova jsou věrná a pravdivá."
6 Pak
mi řekl: "Stalo se. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Já dám
žíznícímu zdarma napít z pramene vody života.
7 Kdo
vítězí, dostane toto vše za dědictví. Já mu budu Bohem a on mi bude synem.
8 Ale
bázliví, nevěrní, ohavní, vrazi, smilníci, čarodějové, modláři i všichni lháři
mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou - to je ta druhá smrt."
9 Tehdy
ke mně přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli těch sedm číší plných sedmi
posledních ran, a promluvil ke mně: "Pojď, ukážu ti Nevěstu, manželku
Beránkovu."
10 Odnesl
mě v Duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi Svaté město, Jeruzalém,
sestupující od Boha z nebe
11 a
zářící Boží slávou. Jasem se podobal nejdražšímu kameni, jako kameni jaspisu
jasnému jako křišťál.
12 Měl
mohutnou a vysokou hradbu s dvanácti branami, na těch branách dvanáct andělů a
napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele.
13 Tři
brány byly z východu, tři brány ze severu, tři brány z jihu a tři brány ze
západu.
14 Městská
hradba měla dvanáct základů a na nich jména dvanácti Beránkových apoštolů.
15 Ten,
který se mnou mluvil, měl zlatou měřicí tyč, aby změřil město, jeho brány i
jeho hradbu.
16 (Město
je rozloženo do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka.) Změřil tedy město
tou tyčí a jeho délka, šířka i výška byly stejné - 12 000 honů.
17 Potom
změřil jeho hradbu: 144 loket lidské míry, která je mírou anděla.
18 Jeho
hradba byla postavena z jaspisu, ale město bylo čisté zlato podobné čistému
sklu.
19 Základy
městské hradby byly ozdobeny všemi drahokamy: první základ byl jaspis, druhý
safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd,
20 pátý
sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý
chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.
21 A
těch dvanáct bran bylo dvanáct perel: každá z těch bran byla z jedné perly.
Ulice toho města byla ze zlata, čistého jako průhledné sklo.
22 V
tom městě jsem ale neviděl žádný chrám. Jeho chrámem je totiž Pán Bůh
Všemohoucí a Beránek.
23 To
město nepotřebuje slunce ani měsíc, aby v něm svítily, neboť ho rozzářila Boží
sláva a jeho lampou je Beránek.
24 Národy
spasených se budou procházet v jeho světle a králové země do něj přenesou svou
slávu.
25 Jeho
brány se ve dne nikdy nebudou zavírat, a noc tam nebude.
26 Přenesou
do něj slávu a čest národů,
27 avšak
rozhodně do něj nevejde nic znečišťujícího ani působícího ohavnost a lež, ale
jen ti, kteří jsou zapsáni v Beránkově knize života.
Zj 22:1 Potom
mi ukázal řeku s vodou života, jasnou jako křišťál, tekoucí z Božího a
Beránkova trůnu
2 prostředkem
ulice toho města. Po obou stranách řeky je strom života, jenž nese dvanáctero
ovoce. Ten strom vydává ovoce každý měsíc a jeho listí je k uzdravení národů.
3 A tak
již nebude žádné prokletí. V tom městě bude stát Boží a Beránkův trůn a jeho
služebníci mu budou sloužit.
4 Budou
hledět na jeho tvář a na čelech budou mít jeho jméno.
5 Nebude
tam noc, takže nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce, neboť je
osvětluje Pán Bůh; a budou kralovat na věky věků.
6 Tehdy
mi anděl řekl: "Tato slova jsou věrná a pravdivá." Pán Bůh, který
dává Ducha prorokům, poslal svého anděla, aby ukázal svým služebníkům, co se
musí brzy stát.
7 "Hle,
přijdu brzy! Blaze tomu, kdo zachovává slova proroctví této knihy."
8 Já
Jan jsem to všechno viděl a slyšel. Když jsem to uslyšel a uviděl, padl jsem,
abych se klaněl u nohou toho anděla, který mi tyto věci ukazoval.
9 On mi
však řekl: "Pozor, nedělej to! Jsem jen Boží služebník, tak jako ty a
tvoji bratři proroci a jako ti, kdo zachovávají slova této knihy. Klaněj se Bohu."
10 Potom
mi řekl: "Nezapečeťuj slova proroctví této knihy, neboť ten čas je blízko.
11 Kdo
škodí, ať škodí dál, a kdo je špinavý, ať se dál špiní. Spravedlivý ať dál koná
spravedlnost a svatý ať se dál posvěcuje."
12 "Hle,
přijdu brzy a má odplata se mnou, abych odplatil každému podle jeho skutků.
13 Já
jsem Alfa i Omega, počátek i konec, první i poslední."
14 Blaze
těm, kteří perou svá roucha, aby měli přístup ke stromu života a mohli vejít
branami do města.
15 Psi,
čarodějové, smilníci, vrahové a modláři však zůstanou venku stejně jako každý,
kdo miluje a provozuje lež.
16 "Já
Ježíš jsem poslal svého anděla, aby vám v církvích svědčil o těchto věcech. Já
jsem ten kořen a rod Davidův, jasná jitřenka."
17 Duch
a Nevěsta říkají: "Přijď!" Kdo slyší, ať také řekne:
"Přijď!" Kdo žízní, ať přijde, a kdo chce, ať zdarma nabere vodu
života.
18 Každého,
kdo slyší prorocká slova této knihy, ujišťuji: Kdokoli k nim něco přidá, Bůh mu
přidá ran v této knize zapsaných.
19 Kdokoli
z prorockých slov této knihy něco odejme, Bůh odejme jeho díl ze stromu života
a ze svatého města a z dobrých věcí v této knize zapsaných.
20 Ten,
který vydává svědectví o těchto věcech, říká: "Přijdu brzy." Amen,
přijď, Pane Ježíši!
21 Milost
Pána Ježíše se všemi.